Jak v praxi vypadá deklarované rusko-čínské „přátelství bez hranic“, ukazuje situace na trhu osobních aut v Rusku. Čínské značky, které se tu po vpádu vojsk na Ukrajinu rychle etablovaly, neváhají ničit domácí Ladu bezprecedentním dumpingem. Nejnovější příklad ukazuje, že v tom dokážou být opravdu důsledné.
Celé to trvalo o tři roky déle, než bylo původně plánováno, ale nakonec to „dobře dopadlo“. Největší ruská automobilka AvtoVAZ spustila v Togliatti výrobu nového modelu Iskra, původně plánovanou už na rok 2022. Stalo se tak 19. dubna, v den 55. výročí zahájení výroby licenčního Fiatu 124.
Tehdy ani dnes přitom nešlo hned o masovou produkci. Zatímco v 60. letech tu první den smontovali šest aut, letos jich bylo dvanáct. První vyrobenou Iskrou se stal červený sedan následovaný modrým kombíkem.
Podle prezidenta automobilky Maxima Sokolova bylo do vývoje, lokalizace a zavedení výroby nového modelu investováno 34 miliard rublů (zhruba 8 miliard korun), dalších 45 miliard rublů chce ještě letos Sokolov vrhnout do celkové modernizace výroby.
„Za necelé tři roky se nám podařilo zajistit lokalizaci více než 90 procent celé naší modelové řady. Stejných výsledků dosáhl i nový model Lada Iskra, který právě sjel z montážní linky. Všechny díly se vyrábí buď v samotném závodě, nebo u našich partnerských dodavatelů, případně v přátelských destinacích, které jsou z hlediska dodavatelských řetězců bezpečné,“ uvedl Sokolov při slavnostním aktu. Narážel tím na problémy, které značka měla, když ji po vypuknutí „speciální vojenské operace“ na Ukrajině náhle opustil její vlastník, francouzská automobilka Renault.
Ačkoliv se mohlo z oficiálního Sokolovova projevu zdát, že situace v AvtoVAZ je nyní už zase na věčné časy růžová, neoficiální setkání s novináři po skončení akce nabídlo na věc docela jiný pohled.
Sokolov si na něm podle ruského portálu Autonews postěžoval na čínskou konkurenci, která se podle něj nekalými praktikami snaží Ladu zlikvidovat.
„Kaiyi se prodá za 1,3 milionu, což je zhruba stejně jako cena Iskry. Ukazuje se, že čínský automobilový průmysl potlačuje prodej našich vysoce lokalizovaných domácích vozů jako Largus a Vesta, o Auře ani nemluvím. Takovými slevami nás zničí. Celkově to ani není sleva, je to bezprecedentní dumping, který by měl být prošetřen,“ cituje Autonews Sokolova.
Prezident AvtoVAZ zároveň připustil, že objem výroby Iskry přímo závisí na tom, jak se zachová čínská konkurence. Příklad značky Kaiyi zároveň ukazuje, že jeho nedávná snaha omezit čínskou rozpínavost měla jen dočasný efekt.
Sokolov dokázal záhy po masivním nástupu čínských automobilek v Rusku přimět úřady k tomu, aby na auta importovaná ze zahraničí razantně zvýšily takzvaný recyklační poplatek, který se fakticky rovnal uvalení dodatečných cel.
Číňané ale na situaci pružně reagovali a některé značky přenesly výrobu přímo do Ruska. Mezi nimi právě Kaiyi, když využila uvolněné kapacity bývalé továrny BMW v Kaliningradu.
Model E5, který teď s cenami agresivně vystartoval proti nové Ladě dva měsíce před jejím oficiálním uvedením do prodeje, je přitom o třídu větším a už na pohled honosnějším autem. V základu nabízí robotizovanou převodovku CVT a přeplňované motory s mnohem vyšším výkonem. Číňani také na auto dávají lepší záruku, 5 let do ujetí 150 tisíc kilometrů, zatímco u Lady jsou to jen tři roky a 100 tisíc kilometrů.
Šéf AvtoVAZ by přivítal, kdyby místní úřady zahájily proti čínským automobilkám řízení pro nekalé obchodní praktiky, jak se to podle něj děje na trzích v Evropě i Americe. Zároveň ale vyjádřil obavu, že výsledky se dostaví příliš pozdě. „Taková šetření trvají měsíce a dokonce roky, to je realita,“ míní.
Čínskou konkurencí však problémy kolem nové Lady Iskra pravděpodobně nekončí. Ujišťování, že se při její výrobě automobilka obejde bez dílů ze Západu, není tak docela pravdou. Auto totiž jezdí na platformě CMF-B, kterou si AvtoVAZ „ponechal ze spolupráce s koncernem Renault“, jak uvádí deník Gazeta. Skutečností, že i její výroba je podle listu „plně lokalizovaná“, jen potvrzuje spekulace, že Renault k jejímu užití nedal svolení.
Automobilka Renault odešla z ruského trhu poté, co v květnu 2022 svůj 68procentní podíl ve společnosti AvtoVAZ převedla do rukou moskevských úřadů. Dostala za to jeden rubl a přednostní právo na zpětný odkup závodu po dobu šesti let.
