Komerční prezentace Aktual.: 25.11.2024 11:51
Bukurešť – Vítězství ultranacionalisty Calina Georgeska v prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku je volební senzací, píše dnes bruselský server Politico o výsledcích nedělního hlasování. Britská BBC výsledek prvního kola voleb popisuje jako šokující vedení kandidáta krajní pravice. Francouzský Le Monde píše o totálním překvapení v Rumunsku a i další světová média vyzdvihují zejména nečekané vyústění prvního kola voleb.
Do druhého kola rumunských voleb hlavy státu postoupil kritik NATO známý proruskými výroky Georgescu a bývalá novinářka a šéfka středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elena Lasconiová. Proevropský sociálnědemokratický premiér Marcel Ciolacu a původní favorit voleb podle téměř kompletních výsledků nečekaně skončil až třetí. Ještě před sečtením hlasů ze zahraničí to přitom vypadalo, že postoupí Georgescu a Ciolacu. Podle AFP rozhodlo 700 hlasů.
„Extrémně nábožensky založený a nacionalistický Georgescu vedl kampaň za snížení závislosti Rumunska na dovozu, za podporu zemědělců a zvýšení domácí produkce potravin a energie. Tvrdil také, že Evropská unie a NATO řádně nezastupují rumunské zájmy, a prohlašoval, že válka Ruska proti Ukrajině, která s Rumunskem sousedí, je manipulována americkými vojenskými společnostmi. V minulosti také uvedl, že je mu blízká ruská kultura,“ píše Politico.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes však uvedl, že Moskva není obeznámena s názory a postoji Georgeska. Zná však současné postoje vedení Rumunska, které jsou nepřátelské vůči Rusku, řekl Peskov podle agentury Reuters novinářům. Kreml podle mluvčího počká na výsledky druhého kola, které je naplánované na 8. prosince.
„V prvním kole rumunských prezidentských voleb překvapivě vede krajně pravicový a proruský kandidát,“ píše BBC. Upozorňuje, že Georgescu je nezávislý kandidát bez stranické podpory, který svou kampaň postavil zejména na sociální síti pro sdílení videí TikTok.
Na netradiční kampaň upozorňuje i deník Le Figaro, podle něhož tento typ prezentace předvolební průzkumy nezaznamenaly, a proto dávaly Georgeskovi šance na zisk jen osmi procent. On však v prvním kole získal téměř 23 procent hlasů. „Proruský, konspirační teoretik a environmentalista,“ shrnuje jeho postoje Le Figaro.
„Málo známý krajně pravicový populista,“ charakterizuje 62letého politika britský The Guardian.
„Georgescu se prezentoval jako nezávislý kandidát a získal hlasy díky proruským výrokům s mesiášským podtextem a díky obhajobě ukončení pomoci Ukrajině,“ píše francouzský levicový deník L’Humanité. Šok z výsledku je o to větší, že ho opravdu nikdo nečekal, dodává deník.
O post rumunského prezidenta se utká proruský kritik NATO a bývalá novinářka
Průběžné výsledky naznačovaly, že druhé místo obsadí Ciolacu, nicméně pozice se změnily po sečtení hlasů odevzdaných v zahraničí, které do rozhodujícího kola hlasování vynesly Lasconiovou.
Po sečtení 99,99 procenta hlasů Georgeska podpořilo 22,9 procenta voličů a Lasconiovou 19,16 procenta.
Agentura Reuters výsledek Georgeska označila za „šokující“ a znamená podle ní ohrožení pozice Rumunska jako neochvějného spojence sousední Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi.
Předvolební průzkumy proruskému politikovi Georgeskovi přisuzovaly méně než desetiprocentní podporu.
Dvaašedesátiletý Georgescu svoje vítězství označil za „volbu pro mír“, uvádí Rádio Svobodná Evropa. Stejně se vyjadřuje maďarský premiér Viktor Orbán nebo někteří vládnoucí politici na Slovensku.
Rumunsko hledá nástupce současného prezidenta Klause Iohannise, který po dvou zvoleních nemůže znovu kandidovat. O nejvyšší funkci se ucházelo 13 kandidátů.
Vzhledem k tomu, že Rumunsko je poloprezidentská republika, role a pravomoci hlavy státu nejsou jen čistě reprezentativní. Šéf státu má podle ústavy silné pravomoci v záležitostech zahraniční politiky, národní bezpečnosti a také při jmenování soudců, upozorňují agentury.
Mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb se v Rumunsku 1. prosince uskuteční parlamentní volby, které rozhodnou o nové vládě.
