Historicky největší změna českého pracovního práva od 90. let minulého století začíná platit od 1. června. O takzvané flexi novele umožňující rychlejší propouštění i změnu pracovního místa se politici dohadovali s odborníky takřka celé čtyřleté volební období, ovšem novela nakonec prošla s nezvykle širokou podporou i od opozičních poslanců.
Aktuálně.cz připravilo výčet klíčových bodů takzvané flexi novely zákoníku práce a navazujícího vládního nařízení.
Výpovědní doba
Jedna z nejvýraznějších změn se týká výpovědní doby. Trvat má dva měsíce, ovšem začíná se počítat už dnem podání výpovědi a ne až od prvního dne následujícího měsíce, jak to bylo podle starého práva. To může přinést zkrácení až o jeden měsíc.
Pokud by někdo například podal výpověď 1. června, podle staré úpravy by jeho pracovní poměr skončil až za tři měsíce, tedy 31. srpna. Výpovědní lhůta by totiž podle starého práva začala běžet až od července. Nová pravidla říkají, že zaměstnanec končí už 1. srpna, což znamená za rovné dva měsíce. Když zaměstnanec výpověď dostane písemně, počítá se doba ve výpovědi stejně, tedy ode dne doručení.
Poslanec ODS Vojtěch Munzar popsal Aktuálně.cz, co se mění pro zaměstnance a šéfy firem po změně zákoníku práce. Neskrývá přitom radost ze změn. | Video: Radek Bartoníček
„Jenom je ještě namístě, aby stát zlepšil politiku zaměstnanosti. Když se podaří zaměstnance propustit, aby fungovaly rekvalifikace a lidé snáze tu práci našli. A aby fungovaly rekvalifikace přímo u zaměstnavatele,“ poznamenal pro Aktuálně.cz odborník na pracovní právo Petr Hůrka.
V případě závažného porušování kázně a neplnění povinností ze strany zaměstnance je výpovědní doba nově pouze jeden měsíc. „Není to o tom, že by se zaměstnanec propouštěl snadněji, ale že to bude rychlejší,“ říká profesor Hůrka. Výpovědní lhůta trvá jeden měsíc i tehdy, když zaměstnanec nesplňuje předpoklady, které pro výkon jeho funkce požaduje zákon.
Rozšiřují se také důvody, kvůli kterým může zaměstnavatel své pracovníky „vyhodit“. Nově třeba i tehdy, pokud už dotyčný na výkon své práce nestačí ze zdravotních důvodů. Dosud mu musela být v rámci podniku nabídnuta jiná pozice.
Podpora v nezaměstnanosti
Rychlejší vyhazov a vedle toho vyšší podpora v nezaměstnanosti. „Povede to k tomu, že se zaměstnanci nebudou bát měnit práci. Díky vyšší podpoře budou mít klid na hledání nové práce bez ohledu na to, jestli výpověď dostali anebo se sami rozhodli jít jinam,“ vysvětluje Hůrka.
Podpora v prvních dvou měsících po výpovědi vzroste až na 80 procent předchozího výdělku. Do teď to bylo jen 65 procent. Maximální výše podpory se pak sjednotí na 80 procentech průměrné mzdy, což letos odpovídá částce 36 086 korun. Před změnou bylo maximum o zhruba deset tisíc korun nižší.
Novela rovněž posiluje ochranu osob starších 52 let. U těch bude podpora ve výši 80 procent výdělku nově tři měsíce namísto dvou. Zvyšuje se i podpora pro ty bez předchozích příjmů.
Nově bude stejná výše podpory i při dobrovolném odchodu ze zaměstnání. Dřív se krátila na 45 procent výdělku.
Zkušební doba
U řadových zaměstnanců se může zkušební lhůta prodloužit na čtyři měsíce ze současných tří. U řídících až na osm, do teď činila maximálně půl roku. „Nejde sice o zásadní prodloužení, ale u některých pozic je potřeba ty zaměstnance testovat déle,“ poznamenal Hůrka.
Zákaz mlčenlivosti o mzdě
V minulosti zaměstnavatelé přímo ve smlouvě běžně zakazovali svým zaměstnancům, aby sdělovali výši svého výdělku. „Nesmí to být ani v pracovním řádu,“ upozorňuje Hůrka. Soudy již dříve opakovaně rozhodly, že je nelegální k takové povinnosti zaměstnance nutit. Nově je to ovšem výslovně zakázáno a zaměstnavatelům hrozí statisícové pokuty.
Snazší návrat po rodičovské
Po návratu z rodičovské dřív, než dítě dosáhne věku dvou let, musí být zaměstnanec zařazen na své původní místo. Do teď se tohle obcházelo. Rodič se sice vrátil k předchozí pracovní činnosti, ovšem ne vždy do stejného oddělení či původního týmu. To už nyní nebude možné.
Při rodičovské bude rovněž nově možné pro téhož zaměstnavatele pracovat na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. „Tohle považuji za nesystémové, mělo by se umožnit souběžné čerpání rodičovské a výkonu práce,“ soudí Hůrka. Zároveň ovšem přiznává, že i tak dojde oproti původnímu stavu ke zlepšení. Dřív se to totiž obcházelo tak, že maminky, aby si mohly na rodičovské u svého zaměstnavatele přivydělat, uzavíraly s ním dohody na jinou činnost, ale přitom vykonávaly tu původní.
Dětská práce
Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku. „Jak se na to spěchalo, tak ty práce jsou vymezené pouze tak, že to musí být lehké práce. Ve smyslu rizikovosti. Které konkrétní práce to mohou být, ale nikde vyjmenované není. To může být pro zaměstnavatele trochu problém,“ naznačuje expert.
Ukazuje přitom na právní past. Pracovní právo sice dá dětem na léto během práce způsobilost, jenže občanské ani trestní právo jim způsobilost nedává. Není tedy úplně jasné, kdo nese odpovědnost. Hůrka tvrdí, že by zaměstnavatelům doporučil, aby nezletilým nedávali práci, při níž se dostanou do kontaktu s třetí osobou.
„Kdyby došlo k excesu, kdo bude odpovědný? Primárně zákonný zástupce, jenže ten dal souhlas, že dítě může jít pracovat. A zákoník práce zase říká, že se práce koná jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Kdo tedy nese odpovědnost? Je sice hezké, aby si mladiství vyzkoušeli práci, ale je to udělané dost nechráněně. Zaměstnavatele jsem varoval, aby byli opatrní,“ zdůrazňuje Petr Hůrka.
Volno při úmrtí
V případě úmrtí kohokoliv z okruhu širšího příbuzenstva nebo člena domácnosti už nebude nutné, aby zaměstnanec prokazoval jako dosud, že na pohřbu strávil pouze „nezbytně nutnou dobu“. Placené volno dostane automaticky na celý den.
V případě úmrtí těch úplně nejbližších, tedy manžela, partnera, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence, přibude možnost čerpat doplňkové neplacené volno v rozsahu až pěti dnů.
Placené volno na svatbu
Stále jako dosud bude i nadále platit, že novomanželé mají nárok na dva dny volna. A jen jeden den mají proplacený. Jenže dřív zákon neurčoval, který z těch dvou dnů má být proplacen. U směnného provozu přitom mohlo jít o citelný rozdíl. Nově tedy bude zaměstnavatel vyplácet náhradu výdělku za den konání obřadu.
Flexibilní pracovní doba
Nově si mohou zaměstnanci dohodnout se svým zaměstnavatelem flexibilní pracovní dobu i na pracovišti. Samorozvrhování pracovní doby včetně začátku a konce směny bylo dřív možné pouze pro zaměstnance pracující na dálku.
Teď se rozšíří na všechny. Musí se na tom ovšem zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout. Pružná pracovní doba pro všechny lépe odpovídá modernímu trhu práce, tvrdí předkladatelé novely. Česko tak následuje v této úpravě země jako jsou Dánsko, Rakousko nebo Německo.
