„Tak tohle jste chtěli? Tak to tady máte, a pořádně! Útok hypersonické balistické střely,“ radoval se bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na sociální síti X z videa ze středečního náletu na ukrajinské milionové město Dnipro.
Ukrajinu zasáhl Orešnik. Rusko poprvé zaútočilo novou balistickou raketou | Video: Reuters
Síť X (dříve Twitter) kremelský režim v Rusku blokuje a je přístupná jen přes VPN, ale Medveděv ho napsal v angličtině a adresoval do zahraničí. První použití nové střely nazvané Orešnik (Líska) vůdce Vladimir Putin v televizním projevu pojal jako vzkaz Ukrajině a jejím spojencům. Varoval, že zbraň může použít i proti „americkým satelitům“ a všem, kteří vyzbrojují Ukrajinu.
Čtvrtek byl ve znamení dohadů, zda Rusové na Dnipro odpálili mezikontinentální balistickou raketu. Z dostupných záběrů, na kterých zasahovaly různé části rakety různá místa ve městě, to tak vypadalo. Ukrajinské letectvo identifikovalo střelu jako RS-26 Rubež s doletem zhruba šest tisíc kilometrů.
Putin sám uvedl, že jde o novou, dosud nenasazenou střelu Orešnik s doletem tisíc kilometrů. „Od startu z Astrachaňské oblasti na pobřeží Kaspického moře trval až do dopadu 15 minut. Raketa byla vyzbrojena šesti bojovými hlavicemi, jejichž rychlost v koncové fázi více než jedenáctkrát překračovala rychlost zvuku. Každá z hlavic byla vybavena šesti kusy submunice,“ oznámila v pátek ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Technicky vzato se tedy o mezikontinentální raketu nejedná, ale podle prvních analýz Pentagonu Rusové Orešnik sestrojili podle designu RS-26. „Zjevně jde o experimentální kus nového typu a předpokládáme, že jich Rusko má k dispozici málo,“ cituje deník Washington Post zdroj z amerického ministerstva obrany.
Pentagon potvrdil, že Moskva půl hodiny před odpálením rakety (tedy zhruba ve čtyři hodiny ráno středoevropského času) předala Washingtonu informaci o tom, že se tak stane. „Zpráva přišla z Ruského národního centra pro omezení rizika jaderného konfliktu,“ přiblížila mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová.
Tato výměna funguje jako prevence před možným odpálením rakety s atomovou hlavicí na základě chybně vyhodnocené informace nebo technické chyby. Taková situace hrozila nejvíce 26. září 1983, kdy sovětský systém varování před leteckým útokem hlásil přílet několika amerických balistických raket Minuteman. Sovětský důstojník, který měl u systému službu, vyhodnotil situaci jako závadu a nepředal do Kremlu zprávu o probíhajícím útoku. Tehdejší velmi napjaté vztahy mezi Západem a Moskvou za studené války jsou srovnatelné se současnou krizí.
Ukrajina nezveřejnila žádné záběry ani fotografie z míst, kam Orešnik a jeho kusy ve středu dopadly. Nálet ale mířil na část města, kde se nachází velká zbrojovka Juzmaš, která vyráběla v sovětských dobách i komponenty do jaderných zbraní.
„Kladu si otázku, jaký to mělo vojenský smysl. Použitá raketa podle zpráv, jež máme k dispozici, není zbraní, jež by měla přesně trefit jedno konkrétní velitelství, loď nebo sklad. Samozřejmě při použití jaderné hlavice by to nehrálo roli, ale Rusové použili konvenční hlavici,“ říká pro Aktuálně.cz politolog Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity v Brně.
Americký Institut pro studium války ve své analýze posledních událostí uvádí, že Putin neustále posunuje červenou linii, za kterou Rusko bude na kroky Západu reagovat a tím jeho hrozby ztrácejí na účinnosti. „Již dříve hrozil odvetou například za dodávky západních letadel, tanků nebo raket schopných zasáhnout Rusko. Ale vždy to byla jen slova, nikdy zatím proti jiným zemím nijak nezasáhl,“ píše tento respektovaný institut.
Velitel 3. samostatné útočné brigády pozemních sil Ukrajiny Andrij Bileckij tvrdí, že problémem pro Ukrajinu je v současné době severokorejská munice a balistické rakety z KLDR.
„Dodali Rusům ohromné množství zbraní a munice. Přestože není moc účinná a kvalitní, Rusko jí má mnoho a bez těchto dodávek by možnosti Rusů střílet byly výrazně nižší. Balistické rakety, které padají na Kyjev, Oděsu nebo Mykolajiv, jsou severokorejské. Vojáci z KLDR, které poslali ke Kursku, válku moc neovlivní, ale jejich rakety ano,“ vysvětluje Bilickij.
Video: Ukrajinské záběry z útoky střelami ATACMS na vojenské cíle v ruské Brjanské oblasti (20. 11. 2024)
Ukrajinské záběry z útoku střelami ATACMS na vojenské cíle v ruské Brjanské oblasti. | Video: Asociated Press
