Gruzínská policie v noci na pátek použila slzný plyn a vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli z místa reportéři agentury AFP.
Prezidentka Salome Zurabišviliová, která je stoupenkyní evropské integrace, vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
Policie v Tbilisi zadržela 43 lidí za neuposlechnutí pokynů policistů a za drobné výtržnosti, uvedlo v pátek ráno podle ruské tiskové agentury TASS gruzínské ministerstvo vnitra. Podle stejného zdroje zranění utrpělo 32 policistů; o zraněných na straně demonstrantů ministerstvo neinformovalo. Jedna z nemocnic v Tbilisi podle agentury Interfax novinářům sdělila, že žádný z hospitalizovaných účastníků protestu není v ohrožení života.
„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí policie odstranila vodním dělem,“ napsal v noci na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli, který také zveřejnil záběry ze zatýkání demonstrantů.
Podle webu civil.ge byl zraněn kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál. „Komu sloužíte? Gruzii, nebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců prezidentka Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům.
Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i v dalších gruzínských městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v metropoli mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že směřuje k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.
Vstup do EU má Gruzie jako svůj cíl zakotvený v ústavě. Premiér Irakli Kobachidze ale ve čtvrtek prohlásil, že země sice bude pokračovat ve snahách připojit se k EU, ovšem „otázku otevření jednání s EU nezařadí na pořad dne do roku 2028“. Vládní strana se tak rozhodla vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky,
„Gruzínský sen nevyhrál volby, ale zinscenoval převrat. V Gruzii není žádný parlament ani legitimní vláda,“ řekl AFP dvacetiletý demonstrant Šota Sabašvili. „Nedovolíme, aby samozvaný premiér zničil naši evropskou budoucnost,“ dodal.
Prezidentka: Vládnoucí strana vyhlásila válku vlastním lidem
Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby v Gruzii nebyly svobodné a spravedlivé a že byly dalším projevem propadu demokracie v zemi, „za který je plně odpovědný Gruzínský sen“. Europoslanci vyzvali, aby se během roku volby konaly znovu, aby je uspořádaly nezávislé úřady a aby byly pod důkladným mezinárodním dohledem. Chtějí, aby sedmadvacítka uvalila sankce na gruzínskou vládu a omezila s ní kontakty.
V reakci na to gruzínský premiér obvinil Evropský parlament a „některé evropské politiky“ z „vydírání“.
Gruzie, bývalá sovětská republika, oficiálně získala status kandidáta členství v EU v prosinci 2023, ale Brusel od té doby proces zmrazil a obvinil vládu Gruzínského snu z vážných prohřešků proti demokracii. Premiér naopak kritizoval EU i USA a tvrdil, že chtějí Gruzii zatáhnout do války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Prezidentka, jejíž role je hlavně ceremoniální, již dříve řekla, že „vládnoucí strana vyhlásila válku svým vlastním lidem, své minulosti a své budoucnosti“. Politička příští měsíc v úřadu skončí a Gruzínský sen na prezidentský post nominoval kritika Západu Michaila Kavelašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu.
„Demokratické instituce zmizely, gruzínský stát čelí existenční krizi,“ řekl AFP jeden z autorů gruzínské ústavy Vachtang Chmaladze.
