Virus pojmenovaný po německém městě v Hesensku způsobuje ve Rwandě epidemii. Život ale ovlivnil i v Evropě. Ve středu kvůli němu musely zavřít část hamburského nádraží i německé úřady. Přestože se nákaza nepotvrdila, opatrnost je podle vakcinologa Romana Chlíbka namístě. Virus je nebezpečnější než ebola, zabíjí devět z deseti nakažených.
Manévry na nádraží v německém Hamburku způsobilo podezření na nákazu životu nebezpečnou krvácivou horečkou marburg. Dva lidi, kteří nemoc mohli přenášet, okamžitě převezli speciálním vozem do nemocnice a jedno z nástupišť nádraží muselo být uzavřeno.
Přestože se u obou pacientů nákaza nakonec nepotvrdila, razantní reakce německých úřadů byla podle vakcinologa Romana Chlíbka oprávněná. „Marburg je v Evropě tak vzácná a vysoce nebezpečná nákaza, která se zavírá do nejvíce zabezpečených nemocnic, že zavření nástupiště bylo namístě. Nemoc se velice snadno šíří mezi lidmi,“ říká.
Jelikož se nákaza šíří nejen tělesnými tekutinami jako krev, sliny či stolice, ale i kontaminovanými předměty, musela být následně vyčištěna i budova nádraží. „Není od věci, když to zavřou a provedou plošnou dezinfekci. Je to nemoc, která až v 90 procentech případů vede k úmrtí,“ vysvětluje lékař.
Nemoc pro její nebezpečnost v době studené války studoval Sovětský svaz jako potenciální biologickou zbraň. Výzkum dodnes zůstává utajený, ale během úniku v sovětských laboratořích údajně zahynuli dva lidé. A přestože virus pochází z Afriky, poprvé jej zaznamenali v Evropě. V německém městě Marburg, podle kterého je pojmenovaný. Nakazilo se více než dvacet pracovníků, kteří v laboratořích pitvali opice dovezené z Ugandy. Sedm lidí zemřelo. Později se nákaza objevila i ve Frankfurtu a Bělehradě, kam mířila další ze zásilek infikovaných opic.
„Člověk se nakazí od zvířat, jako je opice, ale v poslední době to jsou netopýři a kaloni. Jakmile se člověk nakazí, může virus šířit dál. A proto v Africe dochází k epidemiím,“ vysvětluje Chlíbek. Netopýři či jim příbuzní kaloni nemají skoro žádné příznaky. Virus se ale postupně adaptoval na člověka. Epidemie s desítkami či stovkami nakažených se v Africe objevují pravidelně. „Jsou to menší epidemie, ale když to zjednoduším, téměř každý na ni zemře,“ vysvětluje nebezpečnost viru lékař.
K šíření podle něj přispívají i místní pohřební obřady. „Člověk umře na marburg a pozůstalí ho omývají, loučí se s ním a tím se nakazí. Je dost složité místní přesvědčit, že pokud někdo zemřel na marburg, musí vynechat všechny své běžné zvyky,“ popisuje.
Momentálně se nemoc šíří v Rwandě, kde zatím z šestadvaceti nakažených šest zemřelo. Právě odtud pak přicestoval jeden z lidí, kvůli kterým na hamburském nádraží probíhaly manévry. Student medicíny, u kterého se nákaza nakonec nepotvrdila, pracoval jako ošetřovatel v nemocnici, kde se infikovaní virem léčili.
„Pokud jste v kontaktu se slinami, močí, zvratky nebo krví, přenáší se vir poměrně snadno. Proto jsou ve velkém riziku zdravotníci, kteří pečují o nemocné. Ve Rwandě je 70 procent případů nákazy mezi zdravotníky,“ vysvětluje Chlíbek.
Příznaky nemoci jsou horečka, zvracení, průjem a krvácení z tělesných otvorů. Proto se nemoci říká krvácivá horečka. „Nemáme lék ani očkovací látku. Virus způsobuje krvácivé změny, které poškozují organismus natolik, že člověku selhávají životně důležité orgány,“ popisuje vakcinolog. Uvádí, že jde o virus ze stejné skupiny nemocí jako ebola. „Zjednodušeně řečeno je ale marburg ještě více nebezpečný než ebola,“ dodává.
Vzhledem k tomu, že nemoc není tak častá, informací o průběhu není tolik, aby bylo možné určit, kdo je v největším riziku nákazy. Na vině je i vysoká úmrtnost. „Není to tak, že by ve vysokém riziku byl jen senior či diabetik. Ve vysokém riziku těžkého průběhu je prakticky každý,“ říká Chlíbek.
Do Evropy nemoc mohou přivést cestovatelé. To byl i případ Nizozemky, která na nemoc zemřela v roce 2008. Přivezla si ji z dovolené v Ugandě. Přenos mezi lidmi v Evropě není obvyklý.
„Riziko přenosu není takové, protože se nakažení lidé okamžitě podchytí. Lidé s podezřením se izolují, hledají se kontakty a dezinfikují se prostory. Případy přenosu v Evropě jsou spíš vzácné, ale pořád je to vysoce nebezpečná nákaza,“ zdůrazňuje lékař. Pokud by se nemoc dostala do Česka, pravděpodobně by ji sem zavlekl cestovatel z Afriky, než že by došlo k přenosu mezi lidmi v tuzemsku.
Video: Infektolog popsal tři stadia dávivého kašle. Je to jen špička ledovce, říká o šíření (18. 3. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Milan Trojánek | Video: Tým Spotlight
