Celotělové overaly, masky s hepafiltry, dělníci v hermeticky uzavřeném pásmu. V objektu pražského obchodního domu Kotva vrcholí v rámci kompletní rekonstrukce rozsáhlá likvidace starých azbestových materiálů. Investor vzal ochranu lidí a okolí z gruntu. Rakovinotvorný azbest tam obsahuje více než 300 tun materiálu.
Kotva coby někdejší „chrám socialistického nakupování“ z poloviny sedmdesátých let je ceněnou ukázkou takzvané brutalistní architektury. Dílo architektů Věry a Vladimíra Machoninových – kteří jsou autory dalších objektů, jako je hotel Thermal v Karlových Varech, Dům bytové kultury v Praze nebo velvyslanectví ČSSR v Berlíně – je dnes památkově chráněno.
Azbestové materiály byly zejména od sedmdesátých let do roku 1995 oblíbené, ale i povinně využívané pro jejich protipožární a tepelně izolační vlastnosti.
Zdravotní rizika, jako je nemoc azbestóza, ale zejména rakovina plic, hrtanu, vaječníků a především zákeřný nádor pohrudnice, po vdechnutí uvolněných vláken při manipulaci s těmito materiály vyplula na veřejnost až později. Mezitím se azbest v materiálech, jako jsou boletické panely na fasádách, střešní krytina eternit nebo azbestocementové stoupačky v bytových domech, rozšířil po celém Česku i ve světě.
U nás je stále okolo sedmi milionů tun neodstraněné azbestové zátěže. V továrnách, školách, nemocnicích, obchodních domech, hotelech, v obytných domech, panelácích, bývalých JZD, na chatkách, garážích.
Sanace azbestu je nemalou položkou i při současné rekonstrukci obchodního domu Kotva, respektive jako součást investice, která má celkově dosáhnout jednotek miliard korun. Sanační práce začaly letos v únoru, skončit mají v září. Celá rekonstrukce Kotvy má být hotova v roce 2027.
Majitel Kotvy a investor společnost Generali Real Estate uvádí, že sanace azbestu probíhá v uzavřených podtlakových kontrolovaných pásmech, která jsou napojena na odsávací a filtrační jednotky a monitorovací zařízení podtlaku. Demontovaný materiál s obsahem azbestu se v těchto kontrolovaných pásmech balí do neprodyšných obalů a následně přepravuje na skládku nebezpečného odpadu,
Kotva je dnes v rekonstrukci, která potrvá do roku 2027. | Foto: Zoja Guschlova
„Proces odstraňování azbestu podléhá přísné regulaci a provádí ho odborně způsobilá společnost, plně v souladu s postupem schváleným krajskou hygienickou stanicí. Zároveň po celou dobu sanace azbestu probíhá nad rámec české legislativy inspekce účinnosti sanace azbestu akreditovaným inspekčním orgánem, který celý proces důkladně dozoruje, monitoruje a provádí veškerá měření,“ uvedla Jana Vrábelová, šéfka projektového managementu pro střední a východní Evropu z Generali Real Estate.
Oním akreditovaným inspekčním orgánem, který denně, včetně víkendů, na sanaci azbestu v Kotvě dohlíží, monitoruje a měří výskyt azbestových vláken v okolí, je společnost Foster Bohemia.
Jednatelka a současně místopředsedkyně České asociace pro odstraňování azbestu Zoja Guschlová je dlouholetou kritičkou benevolence úřadů a způsobů, jakým se u nás velmi často azbest odstraňuje.
„Děsí mne, když na mnoha místech po republice vidím dělníky bez ochranných prostředků, maximálně s obyčejným respirátorem, jak hází třeba eternitové tašky ze střech a v prachu do nezakrytých kontejnerů, kolem chodí nic netušící lidé, když vidím, jak mnohé sanační firmy obcházejí kvůli úspoře peněz nebo možná z neznalosti legislativu,“ vyjádřila se pro Aktuálně.cz Guschlová, soudem jmenovaný znalec se specializací na azbest.
Česko si podle ní vlivem takového laxního přístupu k likvidaci azbestové zátěže zadělalo a stále zadělává na velký zdravotní problém v populaci. Mikroskopická vlákna azbestu po vdechnutí způsobují řadu onemocnění, včetně karcinomu pohrudnice, což je maligní mezoteliom pleury, sice vzácný, ale velmi agresivní a těžko léčitelný typ rakoviny. Způsobují ho téměř výhradně vlákna azbestu a zákeřný je i tím, že se projeví často až dvacet nebo třicet let po vdechnutí azbestu. A to při vdechnutí i velmi nízké koncentrace vláken.
Azbest v Česku
- Jako stavební materiál se začal azbest užívat už koncem 19. století, největší rozmach nastal v 70. a 80. letech 20. století. Je nehořlavý, nevodivý, odolný vůči kyselinám, pevný a ohebný.
- Azbest, česky také osinek, je komerční název pro minerály ze skupiny silikátů, které spojuje jejich vláknitá struktura.
- Nejznámějším příkladem jsou eternitové střešní desky. Byl také součástí potrubí, stoupaček, vzduchotechniky či protipožárních nátěrů.
- Už od 80. let varují experti před škodlivými účinky azbestu na lidské zdraví. Jeho vlákna se při vdechnutí dostávají do plic, v krajním případě mohou při dlouhodobém vystavení způsobit rakovinu.
- Střechy, na které lze v Česku stále narazit, nepředstavují velké riziko, to nastává až při manipulaci s nimi. Při neopatrném lámání nebo drcení azbestu se uvolňuje nejvíce nebezpečných vláken.
- I proto je třeba při odstraňování střech dodržovat přísná pravidla. Mít ochranný oblek a masku a práce nahlásit na krajskou hygienickou stanici. Na odstranění musí dohlížet kvalifikovaný pracovník.
- Československo omezilo užívání azbestu zákonem v roce 1984, úplně zakázaný je od roku 1999.
- Národní registr nemocí z povolání mezi lety 1994 a 2018 eviduje 616 případů onemocnění způsobených azbestem. Ve 154 z nich šlo zhoubný nádor, po jehož rozšíření zbývá pacientovi jen několik měsíců života.
Předejít tomu podle Guschlové mohou – tak jako v případě Kotvy – jen důkladná opatření při nakládání s azbestovými materiály: polomasky nebo celoobličejové masky s hepafiltrem (zachytí velmi jemné částice, jako jsou alergeny, viry, bakterie, prach a další nečistoty), jednorázové celotělové overaly s kapucí, pracovní obuv, helma, ochranné rukavice, a také práce v uzavřeném prostředí, ze kterého se vlákna nemohou šířit ven.
K objektům, které při likvidaci nebo sanaci a rekonstrukci obsahovaly velké množství azbestu, patří v Česku například budova bývalého SPT Telecom v Praze na Žižkově, hotelu Praha, hotelu InterContinental (Fairmont Golden Prague), Thermal v Karlových Varech nebo hotelu Gomel (dnes Clarion) v Českých Budějovicích. Nově se chystá například velká rekonstrukce s odstraněním azbestu z objektu Nové scény Národního divadla v Praze.
