Aktualizace: 04.07.2023 17:51
Londýn – Teplota vody v severním Atlantiku se drží až o několik stupňů nad normální úrovní, rozsah zalednění ve vodách kolem Antarktidy se propadl hluboko pod předchozí minimum, oblasti po celém světě hlásí bezprecedentní vedra. Svět zažívá v posledních týdnech konstelaci extrémních meteorologických jevů, která zvyšuje obavy vědců z vývoje klimatických změn. Podle deníku The Guardian vyvstává otázka, zda globální klima vstoupilo do “nebezpečnější a více nevyzpytatelné fáze”.
“Jestli si někteří lidé pár desítek let zpátky mysleli, že klimatické změny jsou relativně pozvolný fenomén, tak teď jsme svědky toho, jak se naše klima mění hrozivým tempem,” řekl profesor Peter Stott, který vede tým monitorující dopady klimatických změn při britské meteorologické službě Met Office.
Eskalující klimatické změny může letos umocnit jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky. Podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) začal přibližně před měsícem a mohl by do konce roku sílit.
“S tím, jak bude El Niňo ve zbytku roku sílit a přidávat dodatečnou šťávu škodlivým efektům lidstvem poháněného globálního ohřívání, budou miliony lidí po celé planetě… čelit mimořádným problémům a bohužel také utrpí obrovskou újmu,” míní Stott.
Zatím letošní rok přinesl mimo jiné bezprecedentní “mořskou vlnu vedra” v severní části Atlantského oceánu, zejména ve vodách kolem Britských ostrovů. Ty jsou až o pět stupňů Celsia teplejší, než je v danou roční dobu běžné. Vyšší povrchová teplota oceánu může vyústit v silnější bouře. Vědci letos pozorují velmi aktivní úvod atlantické sezony hurikánů a poprvé od začátku vedení záznamů měli možnost v červnu sledovat postup dvou pojmenovaných bouří zároveň.
Dalším výrazným jevem letošního roku je rekordně nízký rozsah zalednění v mořích kolem Antarktidy. Minulý měsíc zaostával o více než milion čtverečních kilometrů za dřívějším minimem pro danou roční dobu zaznamenaným v loňském roce, uvádí deník Financial Times. Světová meteorologická organizace (WMO) varovala, že mořského ledu obecně ubývá “bezprecedentním tempem”.
Tyto jevy společně s nedávnými teplotními rekordy od Mexika po Čínu či rekordně ničivými požáry v Kanadě vytvářejí obrázek planety, jejíž “známky života se zbláznily”, jak situaci minulý týden shrnul americký meteorolog a novinář Jeff Berardelli. The Guardian pak ve svém titulku hovoří o “dokonalé klimatické bouři” a popisuje spekulace některých komentátorů, že svět zažívá zcela nepředpokládaný vývoj.
Jakou mírou se na aktuálních extrémech podílí vypouštění uhlíkových emisí a jakou El Niňo či další přírodní jevy, není jasné. Klimatolog Zeke Hausfather z výzkumného ústavu Breakthrough Institute má ale za to, že pozorované trendy jsou v souladu s modely mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). “Nechce se mi říkat, že to je horší, než jsme čekali, protože to, co očekáváme ve světě, který nesníží emise, je dost špatné,” uvedl.
Podle klimatologa Michaela Manna z Pensylvánské univerzity je důležité zaměřit se na celkový obrázek a nevyvozovat závěry z údajů o jednom regionu za krátký časový úsek. Hlavní poselství je podle něj takové, že spalování fosilních paliv zesiluje extrémní meteorologické jevy od bouřek po sucho. “Musíme udělat krok zpět a podívat se na velký obrázek. A ten je alarmující,” řekl.
