Už v sobotu, tedy v den americké intervence ve Venezuele, konzervativní influencerka Katie Millerová, která v letech 2017 až 2019 pracovala na několika pozicích pro první Trumpovu administrativu, zveřejnila na síti X obrázek mapy Grónska v barvách americké vlajky s komentářem „Brzy“.
A nebyla zdaleka jediná, kdo sdílel podobné příspěvky. Podporovatelé Donalda Trumpa a jeho administrativy začali ve velkém vtipkovat, na které zemi si USA „smlsnou“ dále a udělají z ní další americký stát.
Kromě Grónska se v příspěvcích skloňují země jako Mexiko, Kanada nebo Kuba, ale také vzdálený Írán. V jeho případě mluví internetoví diskutéři především o zajetí tamního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího.
Trump ale dal znovu najevo, že v tuto chvíli stojí zejména o ostrov, který spadá pod Dánsko – tedy stát, který je rovněž členem Severoatlantické aliance. Nejnovější vyjádření amerického prezidenta pro časopis The Atlantic proto nenechalo evropskou zemi chladnou.
„USA nemají právo anektovat žádnou ze tří částí Dánského království,“ vzkázala mu ještě v neděli večer dánská premiérka Mette Frederiksenová. S tím, že Trump musí s hrozbami anexí přestat. Není to zdaleka poprvé, co se musela proti slovům šéfa Bílého domu ostře ohradit.
Neutuchající zájem o nerostné bohatství
Trump již v minulosti několikrát argumentoval slovy, že kontrola nad Grónskem je otázkou americké národní bezpečnosti. Pro jeho získání dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, což minulý rok vyvolalo rozhořčení nejen u samotných Dánů.
Ostrov je podle Trumpa obklopený ruskými a čínskými loděmi, což má ohrožovat i americký kontinent. Do určité míry přitom existuje spolupráce mezi královstvím a USA, a to především na zajištění bezpečnosti v Arktidě.
Grónsko s rozlohou 2,17 milionu kilometrů čtverečních má nejen strategický význam. Disponuje totiž velkým nerostným bohatstvím, čehož si je Trumpova administrativa velice dobře vědoma, stejně jako obří zásoby ropy v případě Venezuely. Zemi nyní chtějí Spojené státy „řídit“.
„Narcistický oranžový šašek“
Napětí mezi USA a Dánskem loni eskalovalo poté, co si úřady předvolaly nejvýše postaveného amerického diplomata z ambasády v Kodani. Důvodem byly totiž zprávy o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží podle dánských tajných služeb narušit vztahy Dánska a Grónska.
Obyvatelé Jutského poloostrova mají o názorech na současnou hlavu Spojených států jasno. „Je to narcistický oranžový šašek. Ať si nejdříve vyřeší problémy v USA, nemá jich tam málo, a nechá Grónsko na pokoji,“ řekl minulé září redaktorovi Aktuálně.cz například Frederik, pracovník logistické firmy. Reportáž z Kodaně najdete zde.
Ostrov obývá zhruba 56 tisíc lidí, do 50. let 20. století byl dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
