Americká flotila v úterý provedla první úder v rámci Trumpovy války proti drogám v Latinské Americe. Otázkou však zůstává, zda jde skutečně o válku s drogovými kartely, nebo o zastírací manévr před pokusem o svržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura, na kterého Spojené státy vypsaly odměnu ve výši 50 milionů dolarů.
Útok americké armády ničí člun narkoteroristů | Video: Truth social
Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social uvedl, že při úderu při přepravě drog bylo zabito 11 členů kartelu Tren de Aragua. Na videu, které sdílel, je zachycen letecký útok na motorový člun, které kartely obvykle využívají k přepravě drog z nákladních lodí.
Ve stejném příspěvku označil americký prezident kartel Tren de Aragua za „zahraniční teroristickou organizaci, která je pod vedením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura odpovědná za masové vraždy, obchodování s drogami, obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a násilné a teroristické činy ve Spojených státech a na západní polokouli“.
Trump již minulý týden nařídil vyslání sedmi válečných lodí se 4500 vojáky do venezuelských vod, včetně tří torpédoborců s řízenými střelami a minimálně jedné útočné ponorky. Oficiální důvod je boj proti drogovým operacím. Někteří členové jeho administrativy ale nevyloučili ani možnou přípravu na širší vojenskou akci. Trump přitom už při útoku na Írán ukázal, že se bleskovou ničivou sílu nebojí použít.
Jako Panama v roce 1989
„Tohle by mohl být podobný případ jako Noriega,“ uvedl pro server Axios jeden z členů administrativy s odkazem na americkou invazi do Panamy v roce 1989, která vedla ke svržení diktátora Manuela Noriegy a jeho převozu do USA, kde byl odsouzen za obchod s drogami.
„Prezident si vyžádal seznam možných variant. Co bude dál, záleží jen na něm, ale Maduro by teď měl sr*t cihly,“ řekl další představitel.
Na konci srpna Maduro uvedl, že „to, co hrozí Venezuele – změna režimu a vojenský teroristický útok -, je nemorální a nezákonné“. Zároveň vyzval občany, aby se připojili k milicím a připravili se na možnou americkou invazi.
Kolumbijský prezident a Madurův spojenec Gustavo Petro začal šířit zprávy o tom, že se Spojené státy snaží získat přístup k venezuelské ropě. Posílil také vojenskou přítomnost na hranici s Venezuelou.
Antikomunista Rubio
Důležitou roli v utváření Trumpovy zahraniční politiky v Latinské Americe hraje i ministr zahraničí Marco Rubio. Ten se narodil v Miami do rodiny kubánských uprchlíků a odpůrců tamního režimu, který je podporován dodávkami levné ropy z Venezuely výměnou za podporu Madurova režimu zpravodajskými službami.
Bílý dům by zároveň mohl pracovat s variantou, že Maduro se pokusí vyjednat odstoupení z úřadu, nebo bude odstraněn vnitřním převratem v armádě. Ve hře by mohly být i letecké údery na řídce zalidněné oblasti džungle, kde je podezření na produkci kokainu či výrobu zbraní v nové ruské továrně.
Maduro je v čele Venezuely od roku 2013, kdy po smrti Huga Cháveze převzal prezidentský úřad. Jeho režim přivedl zemi k ekonomickému kolapsu, hyperinflaci a masivnímu odlivu obyvatel.
Čelí obviněním z volebních podvodů, porušování lidských práv a spolupráce s drogovými kartely. Režim se opírá o podporu armády, represivních složek a zahraničních spojenců, jako jsou Rusko, Írán nebo Kuba. Většina demokratických států Madura jako legitimního prezidenta neuznává.
