Komerční prezentace Aktual.: 19.09.2024 09:37
Budapešť – Maďarsko požádá o trvalou výjimku z nově dohodnutých pravidel migrační a azylové politiky, která mají v Evropské unii vstoupit v platnost do poloviny roku 2026. Řekl to ve středu maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka, podle kterého si omezení nelegální migrace žádá „drastické“ kroky. Vyjádření přišlo jen několik hodin poté, co o výjimku požádalo Nizozemsko.
Členské státy EU v květnu definitivně schválily balíček opatření, který mimo jiné počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů a rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Dalším pilířem je princip, že přetíženým zemím budou ostatní státy pomáhat převzetím části migrantů nebo finanční či materiální podporou. Balíček neměl v Radě EU jednomyslnou podporu, Česko se hlasování o něm zdrželo.
Web Politico hodnotil nové maďarské vyjádření jako další známku slábnoucího konsenzu EU kolem imigrace. Maďarská vláda v širším prohlášení výhrady vůči novému balíčku příliš nespecifikovala a jako příklad nežádoucích opatření uvedla „kvóty na rozdělování migrantů“. Sama chce podle tiskové zprávy prosazovat migrační politiku, která ochrání národní zájmy.
Ministr Bóka na sociální síti X uvedl, že Budapešť požádá o tzv. opt-out z migračních a azylových pravidel, „umožní-li to úprava smluv“ EU. Jak podotýká Politico, zásah do základních unijních smluv je zdlouhavý proces vyžadující jednomyslnost členských zemí. Evropská komise na středečním brífinku uvedla, že v dohledné době zahájení tohoto procesu neočekává.
Tento postoj vyjádřila poté, co ji o výjimku oficiálně požádala nová pravicová vláda Nizozemska, která plánuje zavést „nejpřísnější azylovou politiku“ v dějinách země. Dojednaná unijní reforma nicméně zůstává závazná a nizozemská vláda dala najevo, že bude pokračovat v jejím uvádění do praxe.
