Komerční prezentace Aktual.: 10.05.2025 09:17
Kyjev – Pokud bude Rusko i nadále blokovat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci se Spojenými státy tlak. Dnes to na síti X uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, který přicestoval do Kyjeva, kde se bude konat setkání schůzka vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Podle Macrona se bude v Kyjevě také jednat o tom, jak Ukrajině zaručit v budoucnosti bezpečnost.
Macron připomněl, že Ukrajina už souhlasila s návrhem na 30 dní příměří, který připravily Spojené státy. „Rusko však mlží, klade si podmínky, marní čas a pokračuje ve své útočné válce,“ uvedl francouzský prezident. „Pokud Moskva bude dále blokovat (příměří), tak my Evropané v těsné koordinaci se Spojenými státy zvýšíme tlak,“ uvedl Macron.
Francouzský prezident dnes ráno přicestoval do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. V ukrajinské metropoli, kde je například také polský premiér Donald Tusk, se dnes koná schůzka takzvané koalice ochotných, tedy států, které podporují bránící se zemi. Podle Macrona se jednaní zaměří na otázku, jak zajistit Ukrajině bezpečnost v případě uzavření mírové dohody. „Tady je ve hře bezpečnost našeho kontinentu,“ uvedl Macron, podle kterého cílem je dosáhnout „svobodné, silné, prosperující a evropské Ukrajiny“.
Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Podle agentur by dnešní setkání mohlo přinést plán dlouhodobějšího příměří společně s možností nových sankcí vůči Rusku, pokud by na klid zbraní nepřistoupilo, což nyní naznačil i francouzský prezident.
Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.
Do Kyjeva dnes ráno přicestovali Macron, Starmer a Merz, píší agentury
Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Zřejmě jiným vlakovým spojem přicestoval do Kyjeva také polský premiér Donald Tusk. „Kyjev. Před námi důležitý den,“ uvedl Tusk na síti X dnes ráno se záběrem, jak vystupuje na kyjevském nádraží. Tuska na nádraží uvítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Podle ukrajinských médií byla trojice Macron, Starmer a Scholz po příjezdu na kyjevské nádraží v dobré náladě a žertovala. Agentura Unian publikovala záběry z vlaku, kterým trojice cestovala.
Ve městě platí zvýšená bezpečnostní opatření a omezena byla doprava na některých klíčových ulicích. Americké velvyslanectví v Kyjevě v uplynulých hodinách varovalo před možným ruským vzdušným útokem.
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Podle agentur by dnešní setkání mohlo přinést plán dlouhodobějšího příměří společně s možností nových sankcí vůči Rusku, pokud by na klid zbraní nepřistoupilo.
Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.
