Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku, jeho kandidatuře na členství v Evropské unii a odsoudil ruskou propagandu, kterou označil za lži.
Šéf Elysejského paláce je na návštěvě východoevropské země společně s polským premiérem Donaldem Tuskem a německým kancléřem Friedrichem Merzem, který rovněž podpořil členství země v EU. Bývalá sovětská republika si dnes připomíná 34. výročí své nezávislosti.
Moldavsko sousedí s Ukrajinou, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. „Kremelská propaganda nám říká, že Evropané chtějí válku prodloužit a že Evropská unie utlačuje lidi. Jsou to lži. Evropská unie – na rozdíl od Ruska – nikoho neohrožuje a respektuje suverenitu všech,“ prohlásil Macron po boku Merze, Tuska a moldavské prezidentky Maiy Sanduové.
Trojice evropských politiků chce podle dřívějšího vyjádření Elysejského paláce svou návštěvou dát najevo podporu bezpečnosti a suverenity země. Merz ve středu podle agentury Reuters uvedl, že dveře do Evropské unie jsou pro Moldavsko otevřené. Kišiněv podal přihlášku do unie společně s Ukrajinou a Gruzií krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Prezidenti a premiéři EU v červnu téhož roku schválili udělení kandidátského statusu Moldavsku i bránící se Ukrajině.
Trojice evropských lídrů přislíbila Kišiněvu technickou a diplomatickou podporu v obraně proti ruským hybridním útokům, které dramaticky narostly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, podotkla agentura Reuters.
„Je to projev podpory evropských lídrů Moldavsku, zatímco Rusko před důležitými volbami zintenzivňuje své vměšování,“ sdělila už před návštěvou státníků moldavská prezidentská kancelář AFP. Zemi čekají 28. září parlamentní volby. Vládnoucí většina v nich bude chtít pojistit proevropské směřování země. Podle průzkumu z poloviny července má k jasnému vítězství v parlamentních volbách nakročeno proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maiy Sanduové. Ta loni v listopadu vyhrála podruhé prezidentské volby.
Současná prozápadní vláda opakovaně obviňuje Moskvu z vměšování do vnitřních záležitostí a dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu, udržet bývalou sovětskou republiku ve své sféře vlivu a zmařit její snahu o vstup do Evropské unie do roku 2030. Moskva obvinění odmítá. Macron už na setkání se Sanduovou v Elysejském paláci 10. března odsoudil to, co nazval „stále otevřenějšími ruskými pokusy o destabilizaci“ Moldavska a jeho demokratických institucí.
Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
