Opozičník Alexej Navalnyj v minulosti zpochybňoval, že by si ruský prezident Vladimir Putin přál jeho smrt. Mínil, že by mu v ničem nepomohla. Nyní představitel ruské opozice zemřel, bylo mu 47 let. Jeho smrt v pátek oznámila vězeňská služba.
Navalnyj se nacházel v trestanecké kolonii Polární vlk za polárním kruhem, kam ho před Vánoci přesunuli. Vězeňská služba uvedla, že se mu po procházce udělalo nevolno, ztratil vědomí a lékařům už se ho nepodařilo oživit.
Detaily zatím nejsou známy. V roce 2020 ale Navalného zachránili lékaři v Německu poté, co se mu rovněž udělalo z nejasných příčin nevolno na palubě letadla v Rusku. Němečtí lékaři tehdy konstatovali otravu jedem ze skupiny bojových látek novičok.
Navalnyj se z Německa dobrovolně a z vlastní vůle vrátil, policisté jej zatkli hned na letišti. Za mřížemi byl od roku 2021. Dostal postupně tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Putina označoval za zkorumpovaného politika, vyzýval k bojkotu nadcházejících březnových prezidentských voleb, kritizoval agresi proti Ukrajině.
Ačkoliv Navalnyj neměl přístup do ruské státní televize a Putin ve svých veřejných vystoupeních zásadně nevyslovoval jeho jméno, je v Rusku známý. Jeho kanály na YouTube, kde upozorňoval na podezřelé případy korupce a zneužívání moci, mají velkou sledovanost. Kanál nazvaný Alexej Navalnyj odebíraly čtyři miliony lidí, druhý kanál Navalnyj LIVE dva miliony.
Rodák z malého městečka Obninsk vzdáleného sto kilometrů jihozápadně od Moskvy zorganizoval i největší pouliční protest, jaký se kdy proti Putinovi konal – 10. prosince 2011 se na Bolotném náměstí v Moskvě sešlo více než 100 tisíc lidí. Zároveň tisíce lidí pochodovaly v mnoha dalších ruských městech. Demonstrace vyvolalo podezření, že volby do horní komory parlamentu byly zmanipulované a jejich výsledky zfalšované ve prospěch Putinovy strany Jednotné Rusko.
Vězeňská kolonie ve vesnici Charp, kde zemřel opozičník Alexej Navalnyj. | Foto: Reuters
Když Navalnyj dostal v roce 2013 výjimečně povolení zúčastnit se voleb, ve kterých se vybíral nový starosta Moskvy, získal 27 procent hlasů a skončil druhý za Putinovým kandidátem Sergejem Sobjaninem.
Pod nepřetržitým dohledem FSB
Federální a bezpečnostní služba (FSB) na sledování Navalného a jeho spolupracovníků vyčlenila velký rozpočet a rozsáhlé týmy. Navalného kolega Ivan Ždanov z nadace Fond proti korupci, již společně založili v roce 2011, vypověděl, že jednou je na schůzce obklíčili tajní policisté, kteří je odposlouchávali.
„Kavárna jich byla plná, na každého z nás poslali několikačlennou skupinu,“ uvedl Ždanov.
V rozhovoru pro britský deník Financial Times Ždanov před třemi lety řekl, že Navalnyj je pod nepřetržitým dohledem FSB. Ta kontroluje i veškeré jeho aktivity v kyberprostoru, včetně obsahu e-mailů a telefonických hovorů. „Trvá to už nějakou dobu, ale lhal bych, kdybych řekl, že je to rutina a že tomu nevěnujeme žádnou pozornost. Prostě vedle vás neustále sedí nějací zku*venci. Ale nepřestanete kvůli tomu žít svůj život. Užíváme si ho, jak můžeme,“ uvedl.
Ještě den před tím, než Navalnyj v létě roku 2020 upadl na palubě letadla do bezvědomí, opozičník v rozhovoru se svými spolupracovníky v sibiřském Tomsku vtipkoval o atentátu na svoji osobu. „Měl bych se asi omluvit, že jsem pořád naživu,“ citoval jeho slova kolega Ilja Čumakov.
Podle něj pak Navalnyj už s vážnou tváří dodal, že Putinovi by ale jeho smrt nepomohla.
Do politiky vstoupil v roce 2000
Navalného otec byl armádním důstojníkem, po rozpadu Sovětského svazu rodina vlastnila textilní továrnu. Ve druhé polovině devadesátých let mladý Navalnyj založil firmu, která provozovala síť kadeřnictví.
Vystudoval práva na Ruské univerzitě družby národů v Moskvě, dříve známé jako Univerzita družby národů Patrice Lumumby. Politicky aktivní byl od roku 2000, kdy vstoupil do liberální opoziční strany Jabloko.
Liberální opozice však měla problém s některými jeho názory. On sám se v rozhovoru pro knihu polského novináře Adama Michnika v roce 2015 označil za „občanského nacionalistu“. Vystupoval ostře proti imigraci do Ruska a volal po tom, aby vláda zavedla vízovou povinnost pro občany středoasijských a kavkazských republik.
„Je nutné říci, že migranti, včetně těch z Kavkazu, často přicházejí do Ruska se svými odlišnými hodnotami. Například v Čečensku střílí ženy, které vyjdou ven bez šátku, a Ramzan Kadyrov (čečenský prezident a Putinův stoupenec – pozn. red.) ještě prohlásí, že jde o čin skutečných synů čečenského lidu. A tito Čečenci přicházejí do Moskvy. Já mám také ženu a dceru a nelíbí se mi, když někdo, kdo chce střílet ženy bez šátků, si tady stanovuje svá pravidla,“ řekl v rozhovoru pro časopis GQ.
V roce 2008 podpořil ruskou armádu ve válce s Gruzií a o Krymu řekl, že by ho Ukrajině nevracel, kdyby o tom mohl rozhodovat. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy uvedl, že nevidí rozdíl mezi Rusy a Ukrajinci. Západ vyzval, aby nevyzbrojoval ukrajinskou armádu, protože Ukrajina stejně nemůže Rusko vojensky porazit.
Ruskou agresi proti Ukrajině v únoru 2022 odsoudil. „Je to nevyprovokovaná agresivní válka, která uvrhla Rusko na dno,“ řekl.
Opozičník a kritik režimu se v minulosti zdárně dostal ze tří vážných fyzických útoků. V roce 2017 mu násilník na ulici v Moskvě nanesl na tvář zelené barvivo, Navalnyj se pak musel podrobit operaci oka. O dva roky později jej lékaři hospitalizovali s alergickou reakcí na neznámou látku.
Třetí útok z 20. srpna 2020 byl nejhorší. Podle německé armádní laboratoře byl otráven zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Výsledek analýzy potvrdily i laboratoře ve Francii a ve Švédsku, ke stejnému závěru dospěla Organizace pro zákaz chemických zbraní. Ruské úřady podíl na jeho otrávení odmítají a zpochybňují, že byl vůbec otráven. To samé zřejmě budou tvrdit i nyní.
Navalnyj v jednom z posledních vzkazů, z letošního ledna, uvedl, že je v táboře na samotce, kde je dvaatřicet stupňů pod nulou.
Video: Ruský opoziční politik Navalnyj zemřel, režim ho věznil od roku 2021 (16. 2. 2024)
Ruský opoziční politik Navalnyj zemřel. Režim ho věznil od roku 2021 | Video: Rossija 1/Reuters/Associated Press
