Má fotku s Putinem, teď je ve vězení. Moldavsko se před volbami brání ruskému vlivu

Zkraje letošního srpna moldavský soud poslal do vězení za nezákonné financování politických stran hlavu Gagauzska Jevgeniju Guculovou. Její kolegyně Světlana Popanová, bývalá tajemnice proruské strany Šor, si má odsedět šest let.

Guculová byla obviněna z toho, že systematicky přivážela do Moldavska peníze, které dostávala v Rusku, podle vyšetřovatelů mimo jiné od organizované zločinecké skupiny. V říjnu roku 2024 Evropská unie uvalila na šéfku Gagauzska sankce za destabilizaci politické situace v Moldavsku a za podporu separatismu.

Zatím nepravomocný rozsudek je signálem, v jak napjaté situaci budou probíhat v září mimořádně sledované volby do moldavského parlamentu. O hlasy voličů bude soupeřit proevropsky orientovaná vládní Strana akce a solidarity prezidentky Maie Sanduové, která loni na podzim jen velmi těsně obhájila svůj post, a koalice k Rusku vstřícných levicových partají.

Zpoza opony chce tahat za nitky Ilan Šor. Uprchlý moldavský oligarcha skrývající se v Moskvě, šéf stejnojmenné zakázané strany a především muž, který ve prospěch Ruska manipuluje moldavskou politiku.

Rusku nakloněné regiony

A aby výbušný koktejl byl kompletní, samotné Moldavsko má hned několik Rusku nakloněných regionů. Kromě vzbouřeného Podněstří, které se po krátkém ozbrojeném konfliktu v létě 1992 formálně od Moldavska oddělilo a vyhlásilo mezinárodně neuznanou nezávislost, je zde „ruská“ metropole Balti a autonomní Gagauzsko.

Gagauzská autonomní oblast je region fascinující svou spletitostí. Tamní turkický národ, Gagauzové, sice aktuálně těží z aspirace Moldavska na členství v EU, aktivně se však hlásí k ruskému světu.

Vysvětlení je pro to hned několik. To nejpopulárnější hlásá, že malý národ kvůli historickým zkušenostem může vnímat Rusko jako tradičního ochránce. A to i navzdory represím a třem vlnám deportací během nadvlády SSSR. 

A právě šéfka tohoto regionu je nyní za mřížemi.

Fotka s Putinem

„Jevgenija Guculová nebyla vlivnou političkou, než se stala šéfkou Gagauzska, a nestala se jí ani po svém zvolení hlavou regionu. Veškerý její vliv zajišťoval Ilan Šor a jeho lidé, kteří pro ni dokázali domluvit krátkou schůzku s ruským lídrem,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz novinář a zakladatel novinářského projektu o postsovětském prostoru Těma Vladimir Solovjov.

„Netuším, jak se podařilo toto setkání zorganizovat, protože Vladimir Putin a Jevgenija Guculová jsou natolik různí, ať už svou velikostí, vlivem, zkušenostmi a vizemi, že si nedokážu představit, o čem mohli hovořit. Podle krátké zprávy Kremlu se neměli o čem bavit. A možná, že spolu ani nehovořili. Jen se vyfotili na mobil a to bylo všechno,“ popisuje Solovjov možný vznik snímku, kterým se Guculová proslavila.

Jak novinář podotýká, verdikt moldavského soudu neudělal z Guculové vlivnou političku. Akce, které se v Moldavsku a především v Gagauzsku konají na její podporu, jsou organizované z Moskvy Ilanem Šorem.

„Co ale tento verdikt změní, je to, že se z ní stane oběť, jakási politická mučednice, která trpí kvůli zvůli režimu. A to využije protivládní opozice. Hlavně opozice levicová nebo proruská, která tvrdí, že odsouzení Guculové je dalším potvrzením toho, že v Moldavsku vládne autoritářský, autokratický režim prezidentky Sanduové,“ vysvětluje Solovjov.

Expert říká, že moldavská vláda nechtíc z Guculové udělala symbol. Její snímek, mladé ženy s tříletým synem v soudní síni, je podle jeho slov mimořádně silný. Ke svému boji s vládou ho využívá opozice i ruské kanály, které podporují síly stojící proti prezidentce Sanduové.

„Samozřejmě, že rozsudek má propagandistický význam pro ruská média. Je tu ale jedna důležitá věc. Nehledě na to, že Jevgenija Guculová nemá žádný vliv v Moldavsku ani v Gagauzsku, kde více než dva roky působí. Nemůžu říct, že vládne, protože ona byla pouhým avatarem sil, které za ní stály. Ale nehledě na to, soud vyvolá další napětí mezi vládou v Kišiněvu a Comratem (metropole Gagauzska – pozn. redakce). Protože v Gagauzsku to budou vnímat tak, že zaútočili na jejich politika,“ vysvětluje Solovjov.

Volby se blíží

Už teď se Rusko chystá na parlamentní volby, které se v zemi uskuteční 28. září. Jak nedávno uvedla prezidentka Sanduová, Moskva plánuje „bezprecedentní zásah“ do hlasování.

Rusko podle ní může používat různé způsoby. Ať už jde o uplácení voličů, kybernetické útoky, mediální manipulace, nebo proplacené protesty. „Jen prostřednictvím kryptoměn plánuje vydělat 100 milionů eur,“ uvedla Sanduová.

Za jeden z možných cílů Ruska Sanduová označila snížení volební účasti občanů Moldavska žijících v zahraničí. V loňském referendu o vstupu Moldavska do Evropské unie a prezidentských volbách právě tyto hlasy byly rozhodující.

Ovlivňování voleb

Solovjov souhlasí, že Rusko se již aktivně snaží ovlivňovat předvolební kampaň.

„Je to vidět na tom, co dělají ruská státní média. Co tvrdí představitelé ruského státu, jako třeba tisková mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko se bude snažit ovlivnit volby. Podporuje zde v Moldavsku určité politické síly. Jsou to síly spojené s Ilanem Šorem a je to takzvaný proruský blok,“ vysvětluje novinář.

Oficiálně se nazývá Patriotický blok a je tvořený socialisty, komunisty a stranami Budoucnost Moldavska a Srdce Moldavska předchozí šéfky Gagauzska Iriny Vlachové.

„Nechci tvrdit, že blok funguje na ruské peníze. Taková fakta nejsou známa. Ale je zřejmé, že tento blok má podporu Ruska,“ uzavírá Vladimir Solovjov.

Blok vedený exprezidentem země Igorem Dodonem přitom zcela otevřeně prosazuje obnovení vztahů s Ruskem a důslednou neutralitu, což má ve skutečnosti znamenat zabrzdění integrace Moldavska do Evropské unie. A to i navzdory tomu, že země má nejlépe nakročeno k členství v EU ze všech bývalých sovětských republik.