Stačí zažít větší stres a jedince se slabším srdcem může postihnout infarkt. Lékaři se proto rozhodli, že takovým pacientům zkusí ulevit psychedeliky, konkrétně omamnými látkami z hub lysohlávek. Předpokládají totiž, že to lidem s chronickými srdečními potížemi může pomoci. Studie, která má tuto hypotézu ověřit, právě startuje ve Všeobecné fakultní nemocnici a Psychedelické klinice Psyon.
Česko zažívá epidemii srdečních chorob. „Každý desátý člověk má u nás ischemickou poruchu srdeční. Mají nemocné cévy, které živí srdeční sval,“ říká vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Tomáš Kovárník.
Zhruba 25 tisíc lidí kvůli tomu zažije infarkt myokardu, čtyři procenta z nich mu podlehnou. „Počty pacientů s kardiovaskulárními problémy přitom neklesají, naopak. Neustále jich přibývá,“ varuje lékař.
Odborníci si přitom všimli jedné zajímavé věci: společným jmenovatelem většiny těchto případů bývá stres. Lidé se sklony k infarktu myokardu ho zvládají jen velmi obtížně. A často si právě na to v ambulancích stěžují. „Jakmile se dostanou pod větší tlak, riziko srdeční příhody se zvyšuje,“ popisuje Kovárník.
Antidepresiva pomáhají, tak proč ne psilobycin?
Lékaři se proto rozhodli vyzkoušet nový experimentální způsob léčby: zkusí pacientům podávat psilocybin – tedy látku obsaženou v lysohlávkách.
„Víme, že pacienti užívající běžná antidepresiva po infarktu mají menší riziko, že se jim bude infarkt opakovat. To samé platí o lidech, kteří projdou psychoterapií,“ vysvětluje svou úvahu Kovárník. Psilobycin by podle něj mohl mít velmi podobný účinek – u pacientů by mohl navodit větší pohodu a zmírnit stres. Riziko infarktu by to snížilo na minimum.
Jestli je tato hypotéza správná, si nyní lékaři ověří v ojedinělé studii s názvem Rafael. Kromě Všeobecné fakultní nemocnice se do ní zapojí i Psychedelická klinika Psyon a americká University of Iowa. Léčbu by by mělo podstoupit 60 pacientů ve věku od 18 do 75 let, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční.
Sezení s terapeutem
„Každý z nich projde před nasazením psilobycinu přípravným sezením, které povede terapeut. Pacienti tak budou vědět, co budou užívat, jak na ně může daná látka zapůsobit a co s nimi udělá,“ říká garant studie a psychiatr Tomáš Páleníček. U některých lidí totiž může extrakt z houbiček vyvolat velké změny vědomí a halucinace. Objevit se mohou i nežádoucí účinky.
Vedle toho budou lékaři sledovat změny ve složení takzvaných aterosklerotických plátů – tedy, jestli se díky této léčbě mění i množství nahromaděné tukové hmoty a bílých krvinek ve stěně tepny. Právě ucpání tepen, kterými pak nemůže protékat krev, totiž vede k infarktu.
„Studie je rovněž prvním krokem k tomu, abychom psychedelika vnímali nejen jako nástroj pro léčbu některých duševních onemocnění, ale také jako prostředek k léčbě tělesných onemocnění, u nichž existuje výrazný vliv psychosomatiky,“ doplnil psychiatr Páleníček.
Výzkum částečně zaplatí grant ministerstva školství, penězi na něj přispěje i Nadační fond GES. Výsledky by měly být za tři roky.
