V Bělorusku chybí až 200 tisíc pracovníků, stejné číslo podle odhadů uteklo po protestech v roce 2020. Krizi se snaží zažehnat diktátor Lukašenko, kterému nabídl příchod až 150 tisíc nových lidí pákistánský premiér. Jenže okolní evropské země z toho moc nadšené nejsou, v minulosti už totiž Lukašenko používal migranty jako zbraň a způsobil tím humanitární krizi na hranicích.
Černý Mercedes zastaví a vystoupí z něj postava v černém kabátě a čepici – pákistánský předseda vlády Šahbáz Šaríf. Na červeném koberci na něj už čeká běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se kterým se s úsměvem objímá. Pak spolu oba aktéři odcházejí k jednání.
„Drahý Šahbazi, s radostí vítám tebe a tvé kolegy tady v Minsku. Vím, že jsi už kdysi dávno se svým otcem navštívil Minsk,“ přivítal koncem minulého týdne až téměř kamarádsky běloruský lídr svého hosta. A v přívětivém duchu pokračoval: „Naše bilaterální vztahy jsou téměř jako v rodině, proto je vždycky budeme udržovat na vysoké úrovni,“ prohlásil.
Důvodem návštěvy byla jednání o posílení vzájemných vztahů, nakonec spolu podepsali hned několik dohod týkajících se vojenské spolupráce, potravinové bezpečnosti a obchodu. Šaríf dorazil do Minsku s nabídkou poskytnutí až 150 tisíc pákistánských pracovníků, kteří by pomohli řešit problém s nedostatkem pracovních sil v Bělorusku.
„Mezi hlavní body našich rozhovorů patřila dohoda o vyslání více než 150 tisíc vysoce kvalifikovaných pákistánských pracovníků, aby přispěli k úsilí o budování státu v Bělorusku,“ napsal k výsledkům Šaríf na svém profilu na sociální síti X. Předtím také Bělorusko pochválil za rozvinuté zemědělství a výrobu traktorů, oba státy plánují také společné podniky ve výrobě elektrických autobusů a zemědělských strojů.
A monumental day in Pakistan-Belarus ties!
Had a warm and most cordial meeting with H.E. Aleksandr Lukashenko, President of Belarus. I thanked him for the gracious hospitality extended to me and my delegation.We reviewed the entire spectrum of our bilateral cooperation,… pic.twitter.com/xUGWjrHFTH
— Shehbaz Sharif (@CMShehbaz) April 11, 2025
Pro Lukašenka je návštěva důležitá nejenom kvůli pochvalám a dohodám, ale také jako symbolický akt. Jako prezidenta ho totiž po zfalšovaných volbách v roce 2020 a následném potlačení protestů neuznávají západní státy. Země je diplomaticky izolovaná a závislá na Putinově režimu v sousedním Rusku. Má tak jen málo příležitostí jednat s ostatními zeměmi nebo s nimi uzavírat dohody. A i kvůli sankcím, izolaci a emigraci po protestech v zemi chybí pracovní síla, úřady hovoří o „více než 198 tisících volných míst“. To by Pákistánci mohli vyřešit.
Jenže v Polsku, Lotyšsku a Litvě – sousedních státech, členech Evropské unie a NATO – oznámení vyvolává obavy. Bělorusko totiž už v minulosti využívalo migranty jako „zbraň“, uprchlíky z Blízkého východu, Afriky a jižní Asie – včetně Pákistánu – posílalo přes hranice na Západ, kde jich tisíce uvízly a desítky dokonce zemřeli.
Granica niedaleko Mielnika. Kilkadziesiąt osób próbuje pokonać zabezpieczenie usiłując nielegalnie wedrzeć się do Polski. Gdy pojawia się patrol @Straz_Graniczna napastnicy zaczynają rzucać kamieniami w nadjeżdżające auto. W grupie agresorów kamera rejestruje umundurowanego… pic.twitter.com/lXmqnsWKr2
— Jacek Dobrzyński (@JacekDobrzynski) April 13, 2025
Hlavní část krize proběhla v letech 2021 a 2022, nelegální přechody hranic ale pokračují i nadále. Mluvčí polské pohraniční stráže o takovém pokusu a následném útoku kameny na auto pohraničníků naposledy informoval jen před několika dny. V pondělí se pak 120 lidí pokusilo nelegálně překročit hranici do Lotyšska.
Bělorusko po protestech v roce 2020 a následných represích opustilo podle odhadů až 200 tisíc lidí z politických a ekonomických důvodů. Zemi chybí hlavně nejkvalifikovanější odborníci, obyvatel ale kvůli nízké porodnosti ubývá už od počátku 90. let.
