Lotyšský parlament – jako první v Evropské unii – odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.
Úmluva Rady Evropy, kterou Lotyšsko ratifikovalo v roce 2023, vyžaduje, aby signatářské strany vypracovaly zákony a politiky zaměřené na skoncování s násilím páchaným na ženách a s domácím násilí, připomněla agentura AFP.
Ultrakonzervativní skupiny a politické strany v celé Evropě však úmluvu v posledních letech kritizovaly s argumentem, že propaguje „genderovou ideologii“, povzbuzuje k sexuálním experimentům a poškozuje děti, napsala agentura AP.
Odpůrci kritizují definici pohlaví
Lotyšští odpůrci úmluvy tvrdí, že zavádí definici pohlaví, která jde nad rámec biologického pohlaví jako sociální konstrukt. Tvrdí, že stávající vnitrostátní zákony jsou dostatečné k řešení genderově podmíněného násilí, poznamenala agentura Reuters.
Lotyští zákonodárci odhlasovali odstoupení od úmluvy většinou 56 hlasů, proti bylo 32 a dva poslanci se zdrželi hlasování.
Pro odstoupení hlasovaly pravicové opoziční strany, stejně jako zástupci Svazu zelených a zemědělců, který je jedním ze tří uskupení vládní koalice vedené středopravicovou premiérkou Evikou Siliňovou. Ostatní dvě vládní strany se zasazovaly za zachování úmluvy.
Lotyšsko může být první zemí v EU, která od úmluvy odstoupí
Pokud prezident republiky toto rozhodnutí schválí, stane se Lotyšsko prvním členským státem Evropské unie, který od úmluvy odstoupí, varovala tento týden Saara-Sofia Sirénová, zvláštní zástupkyně úřadujícího předsedy OBSE pro genderové otázky. Rigu vyzvala k respektování jejích mezinárodních závazků, napsala agentura AFP. Připomněla, že lotyšská pravice také stojí za nedávno navrženou novelou zákona o potratech, která by omezila přístup k potratům v pobaltské zemi.
Spojení sil opozice a zákonodárců z vládní strany při podpoře odstoupení od úmluvy zdůrazňuje trhliny ve vládní koalici před příštími parlamentními volbami, které se mají konat na podzim příštího roku, napsala AP.
Prezident by mohl přistoupit ke spuštění referenda
Po hlasování v parlamentu se očekává, že prezident Edgars Rinkévičs příslušný zákon přezkoumá. Šéf státu má několik možností, včetně vrácení zákona parlamentu nebo za určitých okolností by mohl přistoupit ke spuštění referenda, dodala AP.
Istanbulskou úmluvu, kterou Rada Evropy vypracovala v roce 2011, dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států. ČR ji podepsala v roce 2016, dosud ji ale neratifikovala.
Lotyšsko je na cestě stát se po Turecku druhou zemí, která od úmluvy odstoupila, což se v roce 2021 setkalo s ostrou kritikou Evropské komise, napsal Reuters.
