Aktual.: 20.03.2025 10:33
Brusel – Evropská unie v souvislosti s Ruskem stojí před strategickou volbou, zda nechat agresora vystupňovat násilí a strach, nebo ho zastavit. Uvedl to litevský prezident Gitanas Nausėda před zahájením dnešního summitu EU v Bruselu, který bude jednat právě i o ruské agresi na Ukrajině. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by se měla podpora Ukrajiny projevit nejen ve slovech, ale i v činech. Zmínila zejména munici, kterou Kyjev nutně potřebuje. S unijními lídry se prostřednictvím videokonference spojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Musíme podpořit Ukrajinu, potřebujeme zvýšit naši vojenskou pomoc, měli bychom ale rovněž zvýšit i tlak na Rusko,“ řekl Nausėda novinářům. Zmínil v této souvislosti zejména brzké přijetí 17. sankčního balíčku proti Rusku. O něm se původně hovořilo, že by měl být přijat již tento měsíc, nicméně práce na jeho dojednávání ještě nezačaly. Litevský prezident doufá, že by balíček mohl obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.
Ukrajinu je podle Nausėdy rovněž potřeba podpořit na její cestě do Evropské unie. Klíčovým datem pro vstup by mohl být 1. leden 2030, prohlásil litevský politik.
„Když posloucháte prohlášení vůdců, tak podpora tam je, proto by se to mělo projevit i na skutcích, v reálných číslech, v munici, kterou Ukrajina potřebuje,“ uvedla Kallasová. Očekává se, že unijní lídři budou dnes diskutovat rovněž o nedávno představené iniciativě šéfky unijní diplomacie. Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.
Ukrajině vyjádřil podporu i finský premiér Petteri Orpo, který se ve středu setkal se Zelenským. „Ukrajina chce být členem Evropské unie, chce být jedním z nás, proto jim musíme pomoci na jejich cestě ke členství,“ řekl Orpo novinářům. Dodal, že samozřejmě musí jít o proces založený na zásluhách. Finsko podle něj podporuje právě i nejnovější iniciativu Kallasové a další navýšení vojenské pomoci zemi, která se již více než tři roky brání ruské invazi.
Minulý týden přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení ruské vojenské agrese vůči Ukrajině, když Kyjev po schůzce s představiteli USA v Saúdské Arábii oznámil přijetí návrhu Washingtonu na třicetidenní klid zbraní. Spojené státy následně oznámily, že jednání o příměří na Ukrajině začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě. Španělský premiér Pedro Sánchez v této souvislosti uvedl, že „Evropa musí být u stolu při jednání o míru“.
Fico pohrozil zablokováním dalších sankcí EU proti Rusku
Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. Spojené státy dříve v tomto týdnu oznámily, že v neděli v saúdskoarabské Džiddě začnou jednání o příměří.
„Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jme připraveni to vetovat,“ uvedl Fico.
Podle Fica by v příštích týdnech či měsících rovněž mohl „padnout“ celý unijní sankční seznam, na kterém je více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Naposledy se členské státy evropského bloku shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o šest měsíců minulý týden. Ke shodě dospěly poté, co Slovensko a Maďarsko stáhly svou blokaci po vyškrtnutí několika jmen z uvedeného seznamu.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v úterý dohodli v souvislosti s konfliktem na Ukrajině na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku. Rusko a Ukrajina se pak obvinily z útoků na svá území.
Slovenský premiér stejně jako jeho maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizují protiruské sankce a také vojenskou pomoc Ukrajině, která se od roku 2022 brání ruské vojenské invazi, od západních zemí.
„Je velmi nebezpečné pro image Evropské unie a pro země, které tvoří základ Evropské unie, pokud Evropská unie zůstane jediná, která chce bojovat. Stále jsou země Evropské unie, které otevírají otázku nákupu zbraní,“ řekl Fico. Dodal, že jeho vláda, která po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob, nedokáže zabránit jiným zemím v dodávkách zbraní Ukrajině a ani české iniciativě ohledně munice pro Kyjev.
Summit EU bude jednat o podpoře Ukrajiny, obraně a konkurenceschopnosti
Ruská agrese na Ukrajině, konkurenceschopnost, ale i obrana, migrace či návrh nového víceletého rozpočtu EU budou mezi tématy summitu Evropské unie, který ve čtvrtek začíná v Bruselu. Šéf Evropské rady António Costa doufá, že by se mohlo podařit, aby byl summit pouze jednodenní. V případě, že se diskuze protáhnou, se ale státníci setkají i v pátek. Podle zdrojů ČTK diplomaté očekávají, že k části závěrů o Ukrajině se opět nepřipojí Maďarsko a půjde tedy jen o shodu 26 států.
Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala a hned ve čtvrtek ráno se zúčastní takzvané migrační snídaně, kterou tentokrát pořádají Nizozemci. Na schůzce by se mělo v užším kruhu unijních států debatovat zejména o efektivních návratech migrantů, novém návratovém nařízení, která oznámila Evropská komise, a o řešení nelegální migrace. Na říjnovém summitu takovou migrační schůzku zorganizovala Itálie, v prosinci pak Dánsko.
Jednání unijních lídrů začne v 11:00 tradiční diskusí se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou. Prostřednictvím videokonference se pak prezidenti a premiéři zemí EU spojí s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a budu řešit ruskou agresi na Ukrajině a další pomoc Kyjevu.
„Evropská rada vítá společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii 11. března 2025, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, který má ČTK k dispozici. Hned v jejich úvodu je rovněž uvedeno, že EU nadále zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“, který vyžaduje, aby byla Ukrajina v co nejsilnější pozici pro případná mírová jednání, což znamená i další navýšení vojenské pomoci.
Vzhledem k tomu, že s tímto přístupem nesouhlasí maďarský premiér Viktor Orbán a maďarští diplomaté to v posledních dnech dali opakovaně najevo, již předem se podle zdrojů ČTK předpokládá, že se Budapešť k závěrům o Ukrajině opět nepřipojí. Stejně tak tomu bylo na mimořádném summitu EU 6. března.
Předběžný text závěrů zmiňuje i novou iniciativu šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Nová vojenská pomoc pro Ukrajinu by mohla mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měla by obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. „Evropská rada vyzývá členské státy, aby urychleně navýšily své úsilí s cílem řešit naléhavé vojenské a obranné potřeby Ukrajiny,“ stojí dále v textu.
Ústředním tématem summitu je konkurenceschopnost, zdůraznil Costa v dopise, kterým do Bruselu politiky zval, březnové summity bývají tradičně zaměřené spíše na ekonomická témata. Ke státníkům se připojí i předseda euroskupiny Paschal Donohoe a šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Závěry summitu, které se týkají konkurenceschopnosti, jsou rozděleny ještě na několik dalších částí, které hovoří zejména o zjednodušování a snižování administrativní a byrokratické zátěže, ale i o potřebě snižovat ceny energií. V dokumentu se hovoří o intenzivnější práci na průmyslových inovacích a dekarbonizaci a podpoře „klíčových technologií zítřka, jako je umělá inteligence či kvantové technologie“. Česko v této souvislosti vítá, že text zmiňuje podporu pro automobilový průmysl, který v poslední době čelí velkým problémům.
Unijní prezidenti a premiéři budou řešit i další velké množství témat, například obranu. Jednání se bude konat den poté, co Evropská komise zveřejní Bílou knihu o budoucnosti obrany, která by měla představit strategii pro znovuvyzbrojení Evropské unie.
Pracovního oběda se následně zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres, který chce probírat zejména situaci na Blízkém východě a multilateralismus. Očekává se, že se bude EU snažit přesvědčit, aby dávala více peněz na projekty a organizace, jejichž financování přerušily Spojené státy.
Při pracovní večeři se očekává první výměna názorů na příští víceletý finanční rámec (VFR) a nové vlastní zdroje. O příštím sedmiletém rozpočtu unie na roky 2028 až 2034 se v Bruselu začíná jednat právě v těchto měsících. S prvními návrhy by mohla Evropská komise přijít do léta. „Vzhledem k výzvám, kterým čelíme, je důležité, abychom k této debatě všichni přistupovali s otevřenou myslí a v duchu kolektivní odpovědnosti,“ napsal k tomu Costa ve zvacím dopise.
