Lipavský svým odpůrcům do očí neřekl pravdu. „Nejsme u zkoušky,“ bránil se ministr

Tři fotky. Přesně tolik publikovatelných záběrů se povedlo vyfotit týmu ministra Jana Lipavského z úterního setkání. Redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček jich má desítky. Ministr na nich ale debatuje s propalestinskými aktivisty a atmosféra není zrovna přátelská.

„Snažil jsem se ministra Lipavského donutit, aby explicitně řekl, že Izrael okupuje palestinská území a porušuje mezinárodní právo. To je fakt, o tom nelze diskutovat. Někdo může zpochybňovat, že mezinárodní soudní dvůr je takový či makový, ale rozsudek je rozsudek,“ popisuje propalestinský aktivista Vít Souček začátek své debaty s ministrem zahraničí na pražské Kampě.

„Pokud se ministr Lipavský veřejně zavazuje dodržovat mezinárodní právo v souvislosti s Ruskem, tak je naprosto zřejmé, že celé dekády je okupované palestinské území porušením mezinárodního práva. Jenomže on se kolem toho jen točil, uhýbal odpovědi, vymlouval se, ale jasné stanovisko nedal,“ vysvětluje Souček, který je členem Sdružení přátel Palestiny.

Podobných sdružení funguje v Praze více. Komunikují spolu na sociálních sítích, kde si navzájem pomáhají organizovat nejrůznější akce. Od promítání filmů až po právě zmíněné demonstrace. „Nechystám se na všechny předvolební mítinky, ale třeba dorazí jiní. Na úterním setkání na Kampě bylo zajímavé to, kolik nových tváří jsem tam viděl,“ říká Souček.

Gaza ve volbách není téma

Podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas byly stěžejními tématy minulých sněmovních voleb hlavně zdravotnictví, nezávislá justice a dostupné školství. Naopak jako nejméně závažná témata vnímali lidé třeba migraci nebo silnější pozici Česka v Evropské unii. To, že zahraniční politika není ve volbách rozhodující, potvrzuje i analytik Michal Sirový.

„Gaza není téma v českých volbách. Nebude to zajímat velkou část lidí, a pokud to někoho zajímat bude, tak to stejně nebude jedno z těch klíčových témat, podle kterého by se lidé rozhodovali,“ vysvětluje Sirový. Typickým příkladem jsou podle něj listopadové prezidentské volby v USA. Za nejdůležitější téma považovalo izraelsko-palestinský konflikt pouze jedno až dvě procenta voličů.

Situace v Gaze nemá potenciál Lipavského poškodit ve volbách ani podle Víta Součka. „Maximálně mu prostě jen znepříjemníme odpoledne, ale ve volbách mu neuškodíme ani nepomůžeme,“ říká. Podle Sirového má naopak Jan Lipavský velkou šanci dostat dost preferenčních hlasů nejen díky třetímu místu na kandidátní listině, ale i jeho politice vůči Rusku.

Lipavský se na předvolebním mítinku na pražské Kampě dopustil několika nepravd a nepřesností. „Tam (v OSN – pozn. red.) jsou i rezoluce, kde tradičně Česká republika ty rezoluce podporuje a dost často i kritizuje,“ říká na videu ministr zahraničí.

Česká republika v OSN dlouhodobě hlasuje v souladu s proizraelskou linií a pravidelně se staví proti rezolucím kritickým vůči Izraeli. V posledních čtyřech letech opakovaně odmítla návrhy, které požadovaly ukončení izraelské okupace, humanitární příměří v Gaze nebo posílení postavení Palestiny v rámci OSN. Patří tak k menšině států – často po boku USA, Maďarska a Izraele – které tyto rezoluce systematicky nepodporují.

„Připojujeme se k celé řadě iniciativ, které směřují k tomu, aby se situace v Gaze zlepšila,“ říká Lipavský dále na videu. Před třemi týdny se ale třeba Česko nepřipojilo k iniciativě Velké Británie.

Ve společném prohlášení (Británie spolu s řadou dalších států) signatáři vyzývají k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizují současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“. Součástí prohlášení je také výzva k propuštění všech zbylých izraelských rukojmí z Pásma Gazy.

Humanitární organizace bijí na poplach

„Česká republika se dostala do izolace, což je špatná zpráva. Je to vidět dlouhodobě v celé sérii hlasování na půdě OSN i EU pokaždé, kdy se to nějak dotýká Izraele. Je to paradox. Jsme totiž zemí, která usilovala o to, působit v Radě pro lidská práva OSN,“ komentoval situaci pro Aktuálně.cz tehdy senátor Pavel Fischer, čímž vyvrací Lipavského tvrzení, že Česko ne vždy hlasuje po boku Izraele.

Ministerstvo zahraničí se hájilo tím, že prohlášení vzniklo na platformě států, které jsou hlavními dárci humanitární pomoci do Gazy. Často skrze mechanismy a kanály, které byly v minulosti zneužívány Hamásem. Česko se na této platformě neangažuje, a proto absenci podpisu nepovažuje za problém.

Na zhoršující se humanitární situaci v Gaze ale reagují i tři největší humanitární organizace v Česku: Člověk v tísni, Český červený kříž i Lékaři bez hranic. Apelují na vládu, aby vzhledem ke kritické situaci v Gaze jednoznačně odsoudila porušování mezinárodního práva a vyzvala k uzavření příměří.

V neděli schválil Jan Lipavský pomoc v hodnotě čtyř milionů korun prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP). V uplynulém týdnu podepsal velvyslanec ve Vatikánu Pavel Svoboda dohodu o daru v hodnotě dvou milionů korun na humanitární program Maltézského řádu v Gaze, který je zaměřený na zdravotní péči pro nejzranitelnější část populace.

Lipavský nedokázal jednoznačně odpovědět, zda je izraelská okupace palestinských území porušením mezinárodního práva. „Nechci hodnotit Izrael,“ zaznívá z úst ministra Lipavského. „Já se přiznám, že nevím, jaký je základ pro statut té okupace … to jsme někde v roce 1967,“ říká na videu. Po upřesnění tazatele, že se jedná o izraelské osady na Západním břehu, dodává: „Kdybyste sledoval má vystoupení, tak byste věděl, že izraelské osady a jejich rozšiřování odsuzuji.“

Izrael okupuje palestinská území na Západním břehu

Většina mezinárodního společenství včetně OSN, Mezinárodního soudního dvora, Mezinárodního výboru Červeného kříže a Evropské unie považuje izraelskou přítomnost na Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva.

Izraelské osady na okupovaném území jsou podle Čtvrté ženevské úmluvy nelegální, protože dochází k přesunu civilního obyvatelstva okupující mocnosti na okupované území. Mezinárodní soudní dvůr označil v roce 2004 výstavbu osad i tzv. bezpečnostní bariéry za protiprávní, Mezinárodní trestní soud od roku 2021 vyšetřuje možná izraelská porušení válečného práva.

Izrael legalitu osad odmítá zpochybňovat a označuje Západní břeh za sporné území, Spojené státy jejich právní status mění v závislosti na politickém vedení – za Donalda Trumpa se osady neoznačují za nelegální, za administrativy Joea Bidena je považovaly za překážku míru. I když trpělivost s některými činy na Západním břehu už došla i americkému velvyslanci v Izraeli. Nedávný útok izraelských osadníků na palestinský kostel na okupovaném Západním břehu označil Mike Huckabee za akt teroru.