Komerční prezentace Aktual.: 19.05.2025 13:43
Praha – Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem v Praze diskutoval o navyšování výdajů na obranu, summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu či o omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Oba ministři to uvedli na tiskové konferenci po jednání. Česko a Litva mají podle Lipavského vynikající vztahy založené na společných hodnotách, dlouhodobě si rozumí mimo jiné v oblasti bezpečnosti.
Litva hraje klíčovou roli na východním křídle NATO, uvedl Lipavský. Považuje za správné, že součástí předsunuté přítomnosti NATO v zemi jsou i čeští vojáci. Ministři hovořili mimo jiné o dalším navyšování výdajů na obranu. Česká vláda se zavázala výdaje na obranu zvýšit na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2030.
Česko nyní do armády investuje zhruba dvě procenta HDP. Litevský prezident Gitanas Nauséda dříve uvedl, že jeho země plánuje v letech 2026 až 2030 vydat ročně pět až šest procent svého HDP na obranu. Letos se podle Budryse pobaltská země chystá utratit za obranu čtyři procenta HDP.
Debata o výdajích na obranu se povede na nadcházejícím summitu NATO v Haagu, který se uskuteční na konci června. Generální tajemník NATO Mark Rutte podle agentury Reuters navrhuje, aby je členské země zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a aby dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související.
„Musíme se bavit i o možnosti dalšího navyšování tak, jak bude bezpečnostní situace vyžadovat,“ řekl dnes Lipavský. Výsledkem vynakládání peněz na bezpečnost je podle něj klid, stabilita a normální život. Také podle Budryse se výdaje na obranu zvyšují z dobrých důvodů. „Rusko je dlouhodobě přímá vojenská hrozba pro nás všechny,“ řekl. Je proto potřeba posilovat bezpečnost a obranu tak, aby bylo odstrašení efektivní, doplnil.
Shoda mezi zeměmi panuje také v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, Budrys ocenil českou muniční iniciativu, do které Litva přispívá. Ministři se shodli na potřebě schválit další sankční balíček proti Rusku, hovořili i o českém návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
Tématem jednání byla i ekonomická spolupráce, za poslední roky dosahuje podle Lipavského vzájemný obchodní obrat přibližně 36 miliard korun. Jako příklad spolupráce uvedl dodávky trolejbusů do Vilniusu od firmy Škoda Group nebo firmu ERA, která zabezpečuje letový provoz nad Litvou. Ministr také připomněl, že od tohoto čtvrtka 22. května bude mezi Prahou a Vilniusem přímé letecké spojení.
