Komerční prezentace Aktualizace: 30.05.2024 15:46
Praha – Rusko překročilo veškeré možné červené čáry a jedná bez jakýchkoli zábran. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to dnes řekl v Senátu na veřejné debatě k 75. výročí Severoatlantické aliance (NATO), jež se koná na okraj neformálního zasedání ministrů zahraničí členských států. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Lipavského po své inauguraci cítí silnější.
Lipavský kritizoval Rusko za to, že vede konstantní hybridní válku, využívá kybernetické útoky, propagandu i špionáž pod diplomatickým krytím. Rusko podle ministra rozsévá chaos a pouze silné NATO může být protilékem.
„Měli bychom začít tím, že konečně opustíme samoúčelnou západní rétoriku strachu z eskalace. Rusko překročilo veškeré možné červené čáry a jedná bez zábran. Po své inauguraci se Putin cítí silnější,“ řekl ministr. Aliance by se podle něj měla zaměřit na asertivnější strategii proti ruské agresi. Zopakoval, že Ukrajina musí mít možnost se bránit agresi i na ruském území. Vyzval také k mobilizaci zdrojů a zvýšení produkce v obranném průmyslu či k podpoře Ukrajiny v obraně jejího vzdušného prostoru.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v diskusi řekl, že válka na Ukrajině skončí, až ruské vedení dospěje k tomu, že byla chybou. „A že cíl nestojí za tu krev, která je prolévána. Jsem přesvědčen, že pokud Západ bude držet kurz, tak Putin neuspěje,“ řekl. Byla by to naděje pro nás i Rusko, protože v Rusku nastávají reformy jen po velkých vojenských porážkách, míní.
Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová zdůraznila, že zmrazení konfliktu by neznamenalo aktuálně žádné řešení. Ministři se v diskusi dotkli i role Číny v konfliktu. „Čína by mohla hrát důležitou roli v ukončení války tím, že by přestala podporovat dodávky dvojího využití do Ruska,“ zmínila produkty, které je možné používat pro civilní i vojenské účely.
Český šéf diplomacie vyzval k posílení odolnosti, jak na úrovni jednotlivých států, tak kolektivně v NATO. „Musíme budovat společnost, jež bude schopna odolat hybridní válce. Ruku v ruce s tím musíme pracovat na ekonomické nezávislosti na nespolehlivých zemích,“ dodal.
Vydávání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu podle Lipavského dávalo smysl v mírových časech, nyní je potřeba ještě navýšit výdaje na obranu a inovace, pokud chtějí země zamezit ruským agresivním aktivitám.
Lipavský s Blinkenem řešil bezpečnost či obranu, Blinken ocenil podporu Ukrajiny
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes s americkým protějškem Antonym Blinkenem v Praze probrali bezpečnost, obranu i ekonomiku. Vztahy mezi Spojenými státy a Českem jsou výjimečné, řekl na tiskové konferenci Lipavský. Šéf americké diplomacie ocenil českou podporu Ukrajině, zmínil výcvik vojáků i poskytnutí důležitého vojenského vybavení zemi napadené Ruskem.
Ministři také podepsali memorandum o spolupráci s Global Engagement Center (Stadep) v boji proti dezinformacím. Podle Lipavského to dokazuje, že země vnímají vměšování do vnitřních záležitostí jako hrozbu. Blinken uvedl, že jde o 17. podobné memorandum, které USA se spřátelenými zeměmi podepsaly.
Podle Blinkena je podobné partnerství důležité k rozvoji kapacit, technických prostředků, lidských zdrojů, organizační struktury či institucí. Dezinformace označil za „jed vstřikovaný do našich demokracií našimi nepřáteli.“
„Chceme posílit demokratické instituce. Jedná se o střet mezi demokraciemi a autokraciemi i v této oblasti. USA i ČR mají zkušenosti se zahraničním vměšováním, Kreml útočí tímto způsobem na demokracie po celém světě, i formou dezinformací a propagandy. Tuto hrozbu nesmíme podceňovat,“ podotkl český ministr.
Lipavský uvedl, že je nutné udělat vše pro podporu Ukrajiny, která rychle potřebuje zbraně. „Evropa musí podporovat Ukrajinu, jak je to v jejích silách,“ řekl. „Potřebujeme strategii na zadržení Ruska, strategii, abychom zastavili ruské imperialistické ambice na hranicích,“ dodal. S Blinkenem hovořil i o spolupráci v energetice či bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Indo-Pacifiku.
Českou pomoc Ukrajině ocenil i Blinken. „Vidíme, co Česká republika dělá, jak podporuje Ukrajinu v boji proti ruské agresi, jak vycvičila tisíce vojáků a jak zaslala stovky milionů na podporu Ukrajiny,“ uvedl. „Jedná se o důležité vybavení, které ukrajinská armáda používá v boji proti ruské agresi,“ dodal šéf americké diplomacie.
Ministři podle českého úřadu také sdíleli své obavy ze zpráv o rostoucím exportu z Číny pro ruský vojensko-průmyslový komplex, který je klíčový pro udržení ruského vojenského tažení proti Ukrajině. Jednali také o obranné spolupráci vyplývající z pořízení stíhaček F-35. „Ministr Lipavský vyjádřil velkou spokojenost se zahájením vývojové a průmyslové spolupráce mezi několika českými společnostmi a americkým výrobcem Lockheed Martin,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II schválila vláda na konci loňského září, v lednu ho potvrdila podpisem memoranda. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup.
Lipavský: Ukrajina se dle ČR v případě nutnosti může bránit útoky na ruské území
Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné. Novinářům to dnes před zasedáním ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Praze řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Nejdůležitějším tématem jednání podle něj bude hledání shody na dalších krocích aliance v podpoře Ukrajiny.
Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné. Novinářům to dnes před zasedáním ministrů zahraničí členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Praze řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Nejdůležitějším tématem jednání podle něj bude hledání shody na dalších krocích aliance v podpoře Ukrajiny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v posledních dnech opakovaně postavil za uvolnění podmínek pro používání západních zbraní bránící se Ukrajinou. Součástí práva Ukrajiny na sebeobranu je podle něj i možnost útočit na legitimní vojenské cíle na ruském území. K výzvě se opatrně postavily Itálie či Španělsko, souhlas s ní vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS). „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ uvedl v úterý.
„Obecně Česko nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi, který se snaží zničit svého souseda, i útoky, které je nutné provést na ruském území,“ řekl dnes Lipavský. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj snaží překreslit hranice a bezpečnostní architekturu v Evropě.
Žádní čeští vojáci se na Ukrajině aktivně neúčastní bojů, řekl také ministr. Česko podle něj pomáhá všemi možnými cestami – politicky, humanitárně, finančně i skrze vojenský materiál, zároveň přijalo velké množství ukrajinských uprchlíků.
Česko podle Lipavského také vítá návrh šéfa NATO Stoltenberga, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Podle šéfa diplomacie půjde v některých členských zemích možná o složitý úkol, neboť to bude znamenat vyjednávání o navýšení peněz například s ministry financí, diskuse o fondu je ale nutná.
Vystrčil: Prioritou musejí být dodávky zbraní Ukrajině, dokud je bude potřebovat
Prioritou země a Evropy musí být zvýšení produkce obranného průmyslu a dodávání zbraní Ukrajině napadené Ruskem, dokud to bude potřebovat, uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v úvodu dnešní konference k 75. výročí vzniku Severoatlantické aliance. Za úkol Česka v alianci označil plnohodnotnou spolupráci a podporu obrody obranyschopnosti Evropy v době, kdy se ukázalo, že Rusko není spřátelenou zemí. Rusko podle něj není ani dočasně oslabeným nepřítelem, jak se to mohlo zdát v uplynulých desetiletích. Konferenci pořádá organizace Jagello 2000 v Senátu na okraj neformálního setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO v Praze.
„Nedostatečné investice do NATO limitují pomoc Ukrajině, stále podceňujeme informační válku. Prioritou musí být maximální možné zvýšení kapacit obranného systému a dodávání zbraní Ukrajině po dobu, po kterou to bude potřebovat,“ uvedl Vystrčil. Věří, že se v nejbližších dnech podaří dodat na Ukrajinu první munici zajištěnou českou iniciativou. Zemím, které do akce daly peníze, poděkoval za příspěvky. Do muniční iniciativy přispělo dosud 15 zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun).
Veřejné debaty, kterou dnes jeden z řečníků popsal jako intelektuální cvičení před pátečním neformálním summitem, se zúčastní generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg. Diskuze se zúčastní také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová a polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
