Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka.
„Mluvili jsme také o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích s novou americkou administrativou,“ dodal šéf české diplomacie. Už předtím se setkal s předsedou Knesetu Amirem Ohanou, s nímž jednali o ekonomické spolupráci a příležitostech pro české firmy, napsal Lipavský na síti X.
Ministr vyjádřil upřímnou soustrast Bibasovým, kteří ve středu pochovali část rodiny zavražděné palestinským teroristickým hnutím Hamás. Těla Širi Bibasové a jejích dvou dětí Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, napsal server The Times of Israel.
Lipavského přijme prezident Herzog
Lipavský ve středu zahájí také působení styčné kanceláře Severoatlantické aliance (NATO) a přijme jej prezident Jicchak Herzog. Ve čtvrtek se šéf české diplomacie setká s rodinnými příslušníky unesených izraelských občanů, které Hamás zajal předloni 7. října při svém útoku na Izrael. Jednat bude poté se svým protějškem Gideonem Saarem, s nímž se v Praze sešel loni v listopadu.
Lipavský v říjnu 2023 navštívil Izrael krátce po útoku Hamásu jako první zahraniční státník. Palestinští ozbrojenci tehdy na jihu Izraele pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území.
Izraelská armáda v reakci zaútočila na Pásmo Gazy, kde v důsledku těžkého bombardování a bojů podle tamních úřadů ovládaných Hamásem dodnes zahynulo či se pohřešuje v sutinách celkem na 62 tisíc lidí. Bilance započítává ozbrojence i civilisty, jichž je ovšem většina. Izrael a Hamás si nyní předávají rukojmí a vězně v rámci první fáze příměří.
Lipavský ve středu v úvodníku pro list The Jerusalem Post zdůraznil přátelské vztahy obou zemí a připomněl, že Česko bylo od prvních okamžiků po útoku Hamásu solidární s Izraelem. Dodal také, že Izrael je a vždycky zůstane nejdůležitějším strategickým partnerem České republiky na Blízkém východě.
Česko-izraelské vztahy
Na půdě Valného shromáždění OSN je Česko jednou z mála zemí, které zpravidla nepodporují rezoluce kritizující Izrael. Patřilo například mezi státy, jež hlasovaly proti rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří mezi Hamásem a Židovským státem, kterou Valné shromáždění schválilo 23. října 2023, jen několik dní po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října.
V květnu 2024 se Česko zařadilo mezi devět států odmítajících členství Palestiny v OSN. Tento postoj zastává tuzemská diplomacie dlouhodobě – proti přijetí Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu hlasovala už v roce 2012. V prosinci 2024 pak Česko odmítlo rezoluci požadující příměří v Gaze s odůvodněním, že text nejednoznačně spojuje ukončení bojů s propuštěním všech izraelských rukojmí.
Vzájemné vztahy mezi Českem a Izraelem mají dlouhou tradici, sahající až k odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a jeho syna Jana, kteří plně podporovali vznik Židovského státu. Po obnovení diplomatických styků v únoru 1990 se Izrael stal jedním z klíčových strategických partnerů Česka na Blízkém východě. V rámci Evropské unie patří tuzemsko k nejsilnějším spojencům Jeruzaléma.
