Aktual.: 27.01.2025 11:33
Brusel – Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podle ministra zahraničí Jana Lipavského narůstá. Šéf české diplomacie to dnes řekl novinářům v Bruselu. Česko usiluje o zařazení návrhu do chystaného šestnáctého balíčku protiruských sankcí a podpořilo ho i Polsko, které nyní Radě EU předsedá.
„Nyní proběhla pracovní snídaně k sabotážím, které Rusko páchá po Evropě a podpora našemu návrhu tam zaznívala, nejsme na to sami, myslím, si, že se daří naši koalici posilovat,“ uvedl Lipavský. „Snažím se získat podporu dalších zemí. Je to o trpělivé práci a vytrvalosti,“ dodal.
Evropská unie nyní pracuje na vytvoření již šestnáctého balíčku sankcí zaměřených proti Rusku, které před téměř třemi lety zahájilo invazi na Ukrajinu. Patnáctý balíček byl schválen loni v prosinci. Co přesně bude obsahem nového balíku omezení, není jasné, polské předsednictví ale podle Lipavského podpořilo i český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů. Praha prosazuje tento návrh již více než rok, podle šéfa české diplomacie by to mohl být jeden ze způsobů, jak se bránit hybridním útokům ze strany Moskvy.
Unijní ministři budou dnes rovněž jednat o prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. „Věřím, že politická jednání budou úspěšná, jsou určité signály, že by se to povést mohlo,“ uvedl k tomu Lipavský.
Dalším tématem diskuze bude i situace na Blízkém východě, zejména v Sýrii. Ministři by mohli dosáhnout politické shody ohledně zmírnění sankcí proti této zemi. „My budeme podporovat konstruktivní přístup k Sýrii, sledujeme nový režim, měl by dostat šanci,“ řekl šéf české diplomacie. „Uvidíme, jaké budou návrhy na stole, ale myslím si, že z hlediska obnovy země a humanitární pomoci, je to dobrý způsob, jak otestovat nový režim,“ dodal.
EU se chystá postupně rušit sankce proti Sýrii poté, co v zemi v prosinci po bleskové ofenzivě povstalců padl režim dlouholetého prezidenta Bašára Asada a vlády se ujala nová přechodná administrativa, jež slibuje inkluzivní správu země. Zrušení protisyrských sankcí prosazují zejména Německo, Itálie a Francie.
