Dvojice evropských družic vytvořila první umělé zatmění Slunce. Letěla v přesné a efektní formaci, kdy jeden satelit zaclonil hvězdu a druhý ji pak přes tento zákryt pozoroval. Experiment poskytl vědcům celé hodiny zatmění na vyžádání.
Evropská kosmická agentura zveřejnila snímky zatmění v pondělí. Dvojice družic, které byly vypuštěny koncem loňského roku, od března vytváří simulovaná zatmění Slunce, přičemž se pohybují desítky tisíc kilometrů od Země.
Družice místo Měsíce
Družice jsou od sebe vzdálené asi 150 metrů. Jedna z nich blokuje Slunce podobně jako Měsíc při přirozeném úplném zatmění, zatímco druhá sleduje svým dalekohledem korónu, vnější atmosféru Slunce, která tvoří kolem této hvězdy jakousi světelnou korunu nebo svatozář.
Co je pro Zemi, Měsíc a Slunce přirozený jev, se lidskou technologií napodobuje nesmírně složitě. Koordinace obou sond je komplexní a zdlouhavý tanec, který vyžaduje mimořádnou přesnost kosmických družic. Přesnost jejich letu musí být podle Evropské vesmírné agentury v rozmezí pouhého milimetru, tedy tloušťky nehtu. Tohoto pečlivého určování polohy je dosahováno autonomně pomocí navigace GPS, orientace podle hvězd, laserů a rádiového spojení.
GALERIE
Snímky umělého zatmění Slunce z mise Proba-3
Mise s názvem Proba-3 za 210 milionů dolarů zatím během probíhající kontrolní fáze vytvořila deset úspěšných zatmění Slunce. To nejdelší trvalo pět hodin, uvedl Andrei Zhukov z Belgické královské observatoře, vedoucí vědecký pracovník teleskopu pozorujícího korónu na oběžné dráze. Cílem je to vylepšit na rovných šest hodin, toho by tým chtěl dosáhnout do července, kdy začnou vědecká pozorování.
Zhukov předpokládá, že během dvouleté mise budou v průměru vytvořena dvě zatmění Slunce týdně, celkem jich bude téměř dvě stě, což přinese více než tisíc hodin dat. Klasické „přirozené“ úplné zatmění Slunce vytvoří jen několik minut zatmění, když se Měsíc dokonale postaví mezi Zemi a Slunce – v průměru jen jednou za osmnáct měsíců.
Záhadná koróna
Slunce je pro vědce stále záhadou, zejména jeho koróna, která je – na první pohled nesmyslně – žhavější než sluneční povrch. Výsledkem koronálních výtrysků hmoty jsou miliardy tun plazmatu a magnetických polí, které Slunce chrlí do vesmíru. Důsledkem mohou být geomagnetické bouře, které na Zemi přeruší dodávky elektřiny a komunikaci, ale zároveň rozzáří noční oblohu polárními zářemi na nečekaných místech.
Předchozí družice vytvářely imitace zatmění Slunce – včetně družic Evropské kosmické agentury a NASA Solar Orbiter a observatoře Soho – sluneční blokovací disk byl vždy na stejné sondě jako teleskop pozorující korónu. Podle Zhukova je tato mise jedinečná tím, že disk zahalující Slunce a dalekohled jsou na dvou různých družicích, a tudíž daleko od sebe.
