Komerční prezentace Aktual.: 20.03.2025 15:29
Brusel – Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Na úvod dvouhodinového jednání o situaci na Ukrajině se s unijními lídry spojil přes videokonferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle prohlášení, které zveřejnil na svých stránkách v narážce na Orbánovy kroky mimo jiné řekl, že je „protievropské, když jeden člověk blokuje rozhodnutí, která jsou důležitá pro celý kontinent nebo která již byla dohodnuta“.
„Je smutné, že to říkám, ale určitý tlak je zapotřebí také v rámci Evropy, aby se zajistilo, že se cokoli slíbeného skutečně stane. A mluvím o přístupových rozhovorech Ukrajiny s EU a řešení některých zásadních otázek pro evropskou jednotu,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina podle něj splnila potřebné požadavky, nicméně nastaly vážné potíže s otevřením prvního, ale i dalších vyjednávacích klastrů. „Evropské úsilí, které by mělo přinést více bezpečnosti a míru, je tak neustále bržděno. A myslím si, že to je špatně. Evropa musí mít způsob, jak zabránit jednotlivých aktérům blokovat to, co je pro všechny důležité,“ dodal ukrajinský prezident.
„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.
Maďarští diplomaté dali dopředu najevo, že jejich země závěry týkající se Ukrajiny nehodlá podpořit. Vadí jim zejména vyjádření, že si Evropská unie zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“. Ten vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici pro případná vyjednávání, což znamená pokračování vojenské pomoci bránící se zemi.
„Evropská unie i nadále odhodlána, v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci, poskytovat Ukrajině a jejímu lidu další komplexní podporu, protože uplatňuje své přirozené právo na sebeobranu proti ruské útočné válce,“ říká prohlášení 26 lídrů EU. Text rovněž hovoří o připravenosti Evropské unie zesílit tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí. Zejména pobaltské země, ale i Česko podporují co nejrychlejší projednání a schválení dalšího, již 17. balíčku sankcí proti Rusku.
„V souladu s unijním právem by měl ruský majetek zůstat zmrazený, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené touto válkou,“ dodává dokument s tím, že „spravedlivý a trvalý mír je v nejen v zájmu Ukrajiny, ale i Evropy“.
Zelenskyj požádal EU o pět miliard eur na nákup dělostřelecké munice
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal prezidenty a premiéry zemí EU, aby schválili program na nákup dělostřelecké munice za pět miliard eur (125 miliard korun). Uvedla to agentura Reuters. Unijní země vyzval také k investicím do svého i ukrajinského vojenského průmyslu.
Kreml obvinil Evropu z militarizace a označil ji za válečnou stranu
Rusko dnes obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
„Každý den slyšíme z Bruselu mnoho signálů. Hlavně se signály ze strany Bruselu a evropských metropolí týkají plánů na militarizaci Evropy, což je v zjevně v rozporu s postojem prezidentů Ruska a USA hledat způsoby, jak vstoupit do procesu mírového urovnání. Evropa se zatím sama militarizuje a spíše se změnila ve válečnou stranu,“ prohlásil Peskov.
Západ se po ruském vpádu na Ukrajinu postavil na stranu Kyjeva, kterému poskytl mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní, a na Rusko kvůli jeho agresi uvalil sankce. USA po lednovém příchodu Trumpa do Bílého domu pozměnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
Minulý týden Washington navrhl třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. Putin na Trumpův požadavek co nejrychlejšího klidu zbraní nekývl. Tento týden se šéf Bílého domu od šéfa Kremlu dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento typ částečného klidu zbraní podpořil. Zároveň obě země dále informují o nepřátelských vzdušných útocích na své území.
USA mezitím oznámily, že v neděli v Saúdské Arábii začnou jednání o příměří. Podle Zelenského se sejdou týmy na technické úrovni, aby projednaly zastavení bojů v energetickém sektoru a na moři. Peskov dnes podle TASS uvedl, že jednání mezi americkou a ruskou skupinou na technické úrovni by se mohlo odehrát v nejbližších dnech. „Nemusí to být neděle, v současné době se domlouvají poslední detaily,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta s tím, že rozhovory by se mohly uskutečnit na začátku příštího týdne.
Zatím není jasné, zda se američtí představitelé setkají s ukrajinským i ruským týmem ve stejný den, nebo zda existuje možnost třístranných rozhovorů, které by zahrnovaly přímá jednání delegací z Kyjeva a Moskvy, podotkla agentura AFP.
V Evropě se v poslední době odehrává zvýšené diplomatické úsilí, které reaguje na změnu v zahraniční politice USA. Některé evropské země v poslední době zintenzivnily snahy o posílení evropské obrany a zároveň se nadále snaží podporovat Ukrajinu. Usilují o zvýšení vojenských výdajů kvůli obavám, že Spojené státy už nejsou odhodlány podporovat evropskou obranu, píše AFP. Londýn a Paříž jsou v čele snah o vytvoření takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů.
EU musí zvýšit tlak na Rusko a podpořit Ukrajinu, uvedl litevský prezident
EU v souvislosti s Ruskem stojí před strategickou volbou, zda nechat agresora vystupňovat násilí a strach, nebo ho zastavit. Uvedl to litevský prezident Gitanas Nausėda před zahájením dnešního summitu. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by se měla podpora Ukrajiny projevit nejen ve slovech, ale i v činech. Zmínila zejména munici, kterou Kyjev nutně potřebuje.
„Musíme podpořit Ukrajinu, potřebujeme zvýšit naši vojenskou pomoc, měli bychom ale rovněž zvýšit i tlak na Rusko,“ řekl Nausėda novinářům. Zmínil v této souvislosti zejména brzké přijetí 17. sankčního balíčku proti Rusku. O něm se původně hovořilo, že by měl být přijat již tento měsíc, nicméně práce na jeho dojednávání ještě nezačaly. Litevský prezident doufá, že by balíček mohl obsahovat zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.
Ukrajinu je podle Nausėdy rovněž potřeba podpořit na její cestě do Evropské unie. Klíčovým datem pro vstup by mohl být 1. leden 2030, prohlásil litevský politik.
„Když posloucháte prohlášení vůdců, tak podpora tam je, proto by se to mělo projevit i ve skutcích, v reálných číslech, v munici, kterou Ukrajina potřebuje,“ uvedla Kallasová. Očekává se, že unijní lídři budou dnes diskutovat rovněž o nedávno představené iniciativě šéfky unijní diplomacie. Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun) a měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany.
Ukrajině vyjádřil podporu i finský premiér Petteri Orpo, který se ve středu setkal se Zelenským. „Ukrajina chce být členem Evropské unie, chce být jedním z nás, proto jim musíme pomoci na jejich cestě ke členství,“ řekl Orpo novinářům. Dodal, že samozřejmě musí jít o proces založený na zásluhách. Finsko podle něj podporuje právě i nejnovější iniciativu Kallasové a další navýšení vojenské pomoci zemi, která se již více než tři roky brání ruské invazi.
Minulý týden přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení ruské vojenské agrese vůči Ukrajině, když Kyjev po schůzce s představiteli USA v Saúdské Arábii oznámil přijetí návrhu Washingtonu na třicetidenní klid zbraní. Spojené státy následně oznámily, že jednání o příměří na Ukrajině začnou tuto v neděli v saúdskoarabské Džiddě. Španělský premiér Pedro Sánchez v této souvislosti uvedl, že „Evropa musí být u stolu při jednání o míru“.
Švédský premiér Ulf Kristersson je „opatrně optimistický“, pokud jde o rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem ohledně ukončení ruské agrese vůči Kyjevu. „Jsme zpět v situaci, kdy USA chtějí rozhovory, Ukrajina chce rozhovory, ale nikdo teď neví, co chce Rusko,“ uvedl Kristersson. „Míč je nyní na ruské straně hřiště. Musí říct ‚ano‘ na rozhovory, žádné ‚kdyby‘ a žádné ‚ale‘,“ dodal. Podle švédského premiéra je důležité, že Kyjev i Washington chtějí jednat, nicméně bude to mít smysl pouze tehdy, když bude souhlasit i Moskva.
Fico pohrozil zablokováním dalších sankcí EU proti Rusku
Slovensko nepodpoří další sankce Evropské unie proti Rusku, pokud by ohrožovaly mírové řešení konfliktu na Ukrajině. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu. Spojené státy dříve v tomto týdnu oznámily, že v neděli v saúdskoarabské Džiddě začnou jednání o příměří.
„Nemůžeme bigotně trvat za každou cenu na sankcích. Může se stát, že přijde okamžik a řekneme, že nesouhlasíme, neboť si myslíme, že je to proti mírovým krokům, které se momentálně dělají. Pokud budeme vnímat pokus o další sankce jako něco, co má nabourat mírový proces, jme připraveni to vetovat,“ uvedl Fico.
Podle Fica by v příštích týdnech či měsících rovněž mohl „padnout“ celý unijní sankční seznam, na kterém je více než 2400 lidí a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování. Naposledy se členské státy evropského bloku shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o šest měsíců minulý týden. Ke shodě dospěly poté, co Slovensko a Maďarsko stáhly svou blokaci po vyškrtnutí několika jmen z uvedeného seznamu.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v úterý dohodli v souvislosti s konfliktem na Ukrajině na třicetidenním pozastavení vzdušných úderů na energetiku. Rusko a Ukrajina se pak obvinily z útoků na svá území.
Slovenský premiér stejně jako jeho maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizují protiruské sankce a také vojenskou pomoc Ukrajině, která se od roku 2022 brání ruské vojenské invazi, od západních zemí.
„Je velmi nebezpečné pro image Evropské unie a pro země, které tvoří základ Evropské unie, pokud Evropská unie zůstane jediná, která chce bojovat. Stále jsou země Evropské unie, které otevírají otázku nákupu zbraní,“ řekl Fico. Dodal, že jeho vláda, která po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob, nedokáže zabránit jiným zemím v dodávkách zbraní Ukrajině a ani české iniciativě ohledně munice pro Kyjev.
