Komerční prezentace Aktual.: 27.06.2025 16:01
Praha – Ve vazební věznici Pankrác v Praze 4 účastníci pietního aktu uctili památku právničky a političky Milady Horákové, která byla v této věznici před 75 lety popravena po vykonstruovaném procesu. Uctít její památku přišli například místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL), zástupci armády, města nebo radnice. Po položení květin k pamětní desce, která se v prostorách věznice nachází, zazněla státní hymna a pietní akt uzavřela minuta ticha.
Horákovou si dnes připomněli i na jiných místech Prahy, například v 09:30 položil květiny k pomníku u Sněmovní ulice předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a v 10:00 se zúčastnil pietního aktu na Újezdu.
Řečníci ve svých proslovech připomněli zejména odvahu Milady Horákové i krutosti komunistického režimu. Drahoš například zdůraznil, že Milada Horáková je symbolem morální integrity a odvahy postavit se nesvobodě, což je podle něj inspirací i pro dnešní společnost.
Varoval zároveň před tím, že se některé komunistické myšlenky znovu objevují ve veřejném prostoru a že část společnosti i politiků zlehčuje minulost totalitního režimu. „Soudruzi se více než 40 let podíleli na morální i ekonomické devastaci naší země a v současnosti se opět snaží ujmout místo v české politice, bohužel i za přispění některých tradičních politických stran. Neměli bychom proto zapomínat na to, že se komunisté po druhé světové válce v Československu nedostali k moci náhodou či omylem, ale s velkou podporou našich vlastních spoluobčanů, pro které nebyl tehdejší demokratický režim dostatečně atraktivní,“ řekl Drahoš.
Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu.
Pankrácká věznice byla místem mnoha politických procesů a poprav, kde režim likvidoval své odpůrce a nepřátele. Horáková se zde stala jednou z nejznámějších obětí totalitního útlaku, jejíž příběh připomíná hrůzy a nespravedlnosti doby a zároveň symbolizuje odvahu a morální pevnost v nejtěžších chvílích.
Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.
