Vinaři prodali globálně nejméně vína od roku 1961, celosvětový prodej se meziročně snížil o 3,3 procenta na 214,2 milionu hektolitrů. Na svém webu o tom s odkazem na předběžná data ve středu informovala Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Zároveň vyjádřila obavy z nových rizik v důsledku amerických cel.
Kromě spotřeby klesla o necelých pět procent také samotná produkce vína. Vinaři na celém světě tak loni vyrobili 225,8 milionu hektolitrů – tedy zhruba objem více než 9000 velkých venkovních bazénů v pražském Podolí. Hlavní příčinou je špatné počasí. To by do budoucna mohla podle odborníků kompenzovat sadba takzvaných PIWI odrůd, které jsou odolnější vůči chorobám i výkyvům počasí.
Vinařský průmysl loni zasáhla dokonalá bouře. Důvodem je souběh ekonomických a geopolitických faktorů, které vytvářejí inflaci a nejistoty, stejně jako změny životního stylu nebo obavy o zdraví lidí. Ve zprávě to uvedl vedoucí statistiky Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) Giorgio Delgrosso. Podle OIV láhev vína zdražila, spotřebitelé nyní platí přibližně o 30 procent více než v letech 2019 až 2020. Celková spotřeba od té doby klesla o 12 procent.
Český Svaz vinařů už v minulosti informoval, že sklizeň byla loni nižší také v tuzemsku, a to o 12 procent. Na jaře 2024 totiž české a moravské vinaře zasáhly mrazy.
Cla mohou být další bombou
Ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s vínem, se spotřeba snížila o 5,8 procenta na 33,3 milionu hektolitrů. Delgrosso uvedl, že cla nařízená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, i když dočasně pozastavená, by se mohla stát „další bombou“ pro vinařský průmysl.
Prodej v Číně zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, a to i přes následné oživení. V Evropě, která se na celosvětovém prodeji podílí téměř polovinou, spotřeba loni klesla o 2,8 procenta. Dokonce i ve Francii, která je jedním z klíčových světových producentů, se loni vypilo o 3,6 procenta méně vína.
Na planetě se navíc již čtvrtý rok v řadě snížila také plocha vinic, i když jen o necelé jedno procento. Důvodem bylo především rušení vinic v hlavních vinařských oblastech na obou polokoulích. Nárůst plochy vinohradů hlásí jenom několik málo zemí.
