Vzbouřit se proti schválené normě nebo zákonu, pokud ohrožují sociální stabilitu? Podle sociologa může mít taková rebelie opodstatnění. Třaskavé téma zdražení pohonných hmot a vytápění vlivem unijních emisních povolenek se v Česku přímo nabízí. Vláda totiž řeší, zda schválit už platnou směrnici EU o emisních povolenkách, která výrazně zdraží život zejména na vesnici. Česku hrozí střet s Bruselem.
Není jiné cesty. Chystané a v EU před dvěma lety už definitivně schválené emisní povolenky, které od roku 2027 postupně prodraží lidem a firmám o tisíce až desítky tisíc korun ročně tankování pohonných hmot a vytápění zemním plynem či uhlím, nikdo nezruší, neodloží a pravděpodobně ani nezmírní.
Cílem totiž je přimět Evropany prostřednictvím vysokých cen za fosilní zdroje k omezení produkce skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého. Je jasné, že bez masivních investic, na které ale zejména domácnosti v nezateplených domech, starším typem vytápění a ojetým autem nemají peníze, to povede hlavně ke snížení komfortu – méně topit, méně jezdit a hlavně více šetřit.
„Netvrďte, že se s Green Dealem nedá nic dělat. Dá a taky se dělat bude, to se vsaďte. Až budou evropská města pod tíhou demonstrací hořet, gauneři v Bruselu rychle obrátí,“ zlostně reagoval jeden ze čtenářů Aktuálně.cz.
Naštvanost řady lidí roste a opozice toho dovedně využívá. „Systém emisních povolenek je past. Fatální dopad bude zejména na venkov. Pokud uspějeme ve volbách, tak tuto směrnici do české legislativy nebudeme implementovat. I za cenu sankcí EU. Proti případnému verdiktu evropského soudu se budeme odvolávat a soudit třeba tak dlouho, dokud se nevymění sestava Evropské komise,“ uvedl někdejší šéf ministerstev průmyslu a dopravy Karel Havlíček z hnutí ANO.
Dosud systém zelených odpustků platí jen pro průmyslové podniky typu elektráren, hutí nebo skláren. Nově však dopadne i na dodavatele pohonných hmot a plynu či uhlí k vytápění, kteří své vyšší náklady přenesou na spotřebitele.
Ministři vládní koalice se snaží zdražení vyhnout, případně rozhodnutí, které tenkrát sami odsouhlasili, zmírnit. Opozice natvrdo říká, že pokud vyhraje volby, tak tuhle směrnici do české legislativy nezavede (většina členských zemí už ji ovšem zavedla). A to i přesto, že by to znamenalo sankci ze strany EU, žalobu proti Česku u Soudního dvora EU a pokutu.
Vzpoura vůči už schváleným pořádkům může být podle některých názorů za určitých okolností na místě. Podle sociologa a vysokoškolského pedagoga Vojtěcha Bednáře nemohou normy, které každá lidská instituce vytváří, pokrýt všechny situace, ke kterým dochází. A tak je v některých případech přijatelné a funkční, když nejsou dodrženy.
„Jde o to, že takové opatření v našem prostředí hrozí poklesem takzvané sociální adherence, což je v podstatě ochota lidí dodržovat pravidla a tolerovat systém po kritickou mez, což pak otevírá prostor extrémistům,“ vysvětluje Bednář. Jedná se podle něj o výrazné ohrožení sociální bezpečnosti a stability, a je tedy povinností jakékoli vlády mu zabránit.
Česko se takovému ohrožení sociální stability snaží vyhnout pomocí takzvaného Sociálního klimatického fondu, který bude z EU členským zemím rozdělovat na dotace pro zateplování, výměnu kotlů nebo na přímou podporu chudým domácnostem miliardy korun, získané z prodeje emisních povolenek. Je ale otázka, zda to bude stačit a zda takový fond konkrétním lidem vůbec pomůže.
Většina Čechů bydlí v bytovkách a panelácích, vytápěných dálkově z tepláren, a těch se nové povolenky netýkají. Zdražení ale zaplatí všichni, kdo jezdí autem a vytápí své domy plynovým nebo uhelným kotlem. Řada zemí už povinnou směrnici do své národní legislativy schválila, zejména na západ od našich hranic, kde vzhledem k vyšším průměrným mzdám neznamenají povolenky tak velký zásah do peněženek domácností a řidičů jako u nás.
Česká vláda si nechává otevřená zadní vrátka, na rozdíl od opozice neřekla natvrdo, že směrnici, kterou sama za českého předsednictví v Radě EU v roce 2023 pomáhala schválit, v žádném případě nezavede do českých zákonů. Vždy to dává do souvislosti „pokud by to vedlo k prudkému růstu cen“.
„Dokud bude hrozit výrazné zdražení benzinu a vytápění, nové emisní povolenky vláda neschválí,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) naposledy letos v červnu. Už od počátku ale muselo být všem jasné, že směrnice automaticky znamená výrazné zdražení. Jinak by emisní povolenky neměly smysl.
Mají totiž citelným zdražením fosilních paliv motivovat nejen podniky, ale i domácnosti k přechodu na nízkoemisní zdroje vytápění a pohonu aut. A pokud by zdražení zemního plynu, uhlí a benzinu bylo jen malé nebo dokonce žádné, že by ho lidé bez potíží akceptovali, nedošlo by v závazných termínech k dohodnutému snížení emisí skleníkových plynů, tedy ke splnění cílů Green Dealu.
