Lidé pracující v hudebním průmyslu přijdou v příštích čtyřech letech kvůli umělé inteligenci až o čtvrtinu svých příjmů, upozorňuje celosvětová ekonomická studie o dopadech AI na hudbu. Snížení příjmů se týká tvůrců, naopak velké technologické společnosti zbohatnou.
Studii o následcích, které bude mít boom umělé inteligence na hudební a také audiovizuální branži, zadala mezinárodní nevládní organizace CISAC (Confédération Internationale des Sociétés d’Auteurs et Compositeurs), která sídlí ve Francii, ale sdružuje svazy autorů a skladatelů z více než sto deseti zemí. Hlavním zájmem je prosazování autorských práv.
Na svém webu uvádí, že zastupuje pět milionů tvůrců věnujících se vedle hudby také audiovizuálnímu a výtvarnému umění, divadlu a literatuře. Prezidentem CISAC je Björn Ulvaeus z legendární kapely ABBA.
Devětasedmdesátiletý zpěvák se obecně technologických novinek nebojí – koneckonců za skupinu ABBA v současnosti koncertují digitální avataři – a o dopady umělé inteligence na hudbu se sám zajímá. „Umělá inteligence má moc uvolnit nové a vzrušující příležitosti, ale musíme se smířit s tím, že pokud bude špatně regulována, má také moc způsobit velké škody lidským tvůrcům, jejich kariérám a živobytí,“ uvedl v souvislosti se studií.
Problém s autorskými právy i konkurencí
Její závěry Ulvaeusovy obavy, aby se pokrok neděl na úkor lidských tvůrců, spíše potvrzují. Uvádí, že lidé pracující v hudebním odvětví do roku 2028 přijdou o 24 procent svých příjmů kvůli AI. Sníží se také příjmy lidí z audiovizuálního průmyslu, a to o více než dvacet procent.
Ovšem trh s hudebním a audiovizuálním obsahem generovaným AI by měl do roku 2028 vzrůst ze stávajících přibližně tří miliard eur ročně na 64 miliard eur.
Příjem AI zkrátí lidským tvůrcům na dvou úrovních. Jednak je o příjmy z autorských práv připravuje trénink generativním modelů, které vývojáři vylepšují i na materiálech chráněných autorskými právy, aniž by toto využití nějak kompenzovali. Což je sporná otázka od nástupu AI. Různými peticemi, výzvami a v neposlední řadě i žalobami se proti těmto praktikám už vymezila řada umělců, nejen hudebních, protože problém se týká také třeba literárních děl.
A za druhé, možnost výdělku tvůrcům omezí stále větší konkurenceschopnost umělé inteligence. Pro díla vytvořená člověkem bude pravděpodobně stále těžší konkurovat výstupům generovaným AI. Studie zmiňuje dopad na audiovizuální tvůrce, kde největší ohrožení můžou čekat překladatelé a tvůrci dabingu a titulků, ohroženo je až padesát šest procent jejich příjmů.
Poskytovatelé AI vydělají
Naopak boom umělé inteligence výrazně obohatí technologické společnosti. Jim díla vytvořená člověkem slouží jako „tvůrčí palivo“.
Poskytovatelé generativní umělé inteligence v hudebním průmyslu mohou do roku 2028 získat čtyři miliardy eur – oproti 0,1 miliardy eur v roce 2023. Bude se jednat o příjmy „pocházející přímo z nelicencované reprodukce děl tvůrců, což představuje převod ekonomické hodnoty od tvůrců na společnosti zabývající se umělou inteligencí“, upozorňuje zpráva.
„Závěry (studie) poukazují na zásadní nedostatek, který se na trhu otevírá, kdy jsou díla tvůrců nespravedlivě a neeticky přivlastňována za účelem zvýšení příjmů poskytovatelů generované AI, zatímco samotní tvůrci jsou z tohoto růstu vynecháni,“ uvedl generální ředitel CISAC Gardi Oron.
Pomoct by mohla legislativa
Poměrně drastickému omezení autorských práv a zdrojů můžou zabránit pravidla nastavená politiky, radí studie. Björn Ulvaeus v tomto směru vyzdvihl australskou a novozélandskou vládu.
„Tím, že Austrálie a Nový Zéland nastaví zlatý standard v politice umělé inteligence, který chrání práva tvůrců a zároveň podporuje odpovědný a inovativní technologický vývoj, mohou zajistit, aby umělá inteligence sloužila jako nástroj k posílení lidské tvořivosti, nikoliv k jejímu nahrazení,“ cituje hudebníka list The Guardian.
Australský senát minulý týden zveřejnil závěrečné šetření komise zabývající se právě budoucími dopady AI. Mezi třinácti doporučeními byla i výzva k zavedení samostatné legislativy týkající se umělé inteligence a větší ochrany tvůrců.
Senátní výbor se věnoval rovněž rostoucí popularitě různých chatbotů, jako je ChatGPT od OpenAI, Gemini od Googlu nebo Llama od Mety, ve školách i v práci. Kromě toho, že je výbor označil za „vysoce rizikové“ ohledně nakládání s citlivými údaji, mluvil také o „bezprecedentní krádeži“, které se společnosti při tréninku svých modelů dopouští, když jim „dávají“ materiály chráněné autorskými právy.
Výbor dále konstatoval – ve shodě se závěry CISAC –, že umělou inteligencí je nejvíce ovlivněno živobytí tvůrčích pracovníků. Doporučil, aby materiály chráněné autorskými právy používali vývojáři AI transparentně.
Reagovat na sporné otázky související s rozvojem umělé inteligence a šedé zóny, které tím vznikají, se snaží i Evropská unie. Europoslanci schválili letos na jaře takzvaný Akt o umělé inteligenci, který je podle expertů prvním svého druhu na světě. Nařízení zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik. Organizace CISAC apeluje i na dostatečnou pozornost věnovanou autorským právům.
