Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
Asi před 140 tisíci lety žila zřejmě v Keni žena, které vědci říkají „mitochondriální Eva“. Byla to opravdová pramatka všech lidí: její geny nesou všichni současní lidé. Její potomci, kteří se označují jako „moderní lidé“, se pak další desítky tisíce let šířili Afrikou, pomalu postupovali směrem k severu. Před asi padesáti tisíci lety se jim podařilo dostat do Evropy.
Když tito moderní lidé Homo sapiens sapiens opustili svou pravlast, Afriku, setkali se v Evropě se svými genetickými „bratranci a sestřenicemi“ – neandertálci. Prokazatelně se s nimi křížili, výsledky jsou v DNA patrné i dnes: v genomu všech lidí mimo Afriku lze nalézt přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA.
Podle nové studie, která vyšla v prosinci v odborném časopisu Nature, začalo toto křížení velmi krátce poté, co lidé neandertálce potkali. Klíčové důkazy pocházejí z Česka.
Pod Zlatým koněm
Klíčovou oblastí pro výzkum stop prvních evropských lidí moderního typu je Zlatý kůň v Čechách. Pod tímto středočeským návrším se nachází nejrozsáhlejší jeskynní systém u nás, Koněpruské jeskyně. Tento třípatrový labyrint chodeb a dómů byl v pravěku využívaný právě tehdejšími lidmi.
Svědčí o tom starší nález kompletní lebky ženy z doby asi před 45 tisíci lety. A pak je tu druhá zásadní lokalitu, Ranis v Německu, vzdálený asi 230 kilometrů od Zlatého koně. Zdejší nálezy pocházejí ze stejné doby, podle nedávné analýzy DNA patřily také moderním lidem. Teď v novém výzkumu vědci našli nečekaně těsné propojení mezi oběma místy.
Příběh vyprávěný geny
Když archeologové a antropologové znovu pokročilejšími metodami analyzovali kosti z Ranisu, zjistili, že šlo o šest lidí, z toho dva kojenci. Tři byli muži, tři ženy. Zajímavé je, že mezi nimi byly matka s dcerou; také mezi dalšími osobami byly příbuzenské vztahy, byť vzdálenější.
Stejný vědecký tým také sekvenoval DNA z lebky ženy nalezené v Koněpruských jeskyních. A tam narazil na nečekané překvapení: „Objevili jsme pátý nebo šestý stupeň genetické příbuznosti mezi ženou od Zlatého koně a dvěma lidmi z Ranisu,“ uvedl hlavní autor studie Arev Sümer. „To znamená, že Zlatý kůň byl geneticky součástí rozšířené rodiny z Ranisu a pravděpodobně také vyráběl nástroje stejného typu.“
Žena od Zlatého koně a jeden z mužů z Ranisu mají vůbec nejlépe dochovanou DNA, jakou se podařilo z této doby izolovat. Když vědci jejich genomy analyzovali, našli v nich také důkazy o vzhledu těchto lidí: měli tmavou barvu kůže a hnědé oči, což podle autorů studie odráží africký původ této rané evropské populace a fakt, že se ještě nestihli na život na severu dostatečně adaptovat.
Z analýzy také vyplývá, že tuto propojenou „česko-německou“ populaci tvořilo maximálně několik stovek jedinců, kteří mohli být rozptýleni na větším území. Autoři nenašli žádné důkazy o tom, že by tato malá populace lidí nějak geneticky přispěla k pozdějším Evropanům nebo jiné populaci.
Neandertálské propojení
Moderní lidé žili v Evropě společně s neandertálci. Je tedy pravděpodobné, že po migraci do Evropy první lidé druhu Homo sapiens sapiens měli s neandertálci sexuální kontakty, které vedly ke vzniku jejich společných potomků. Předchozí studie moderních lidí z doby před více než 40 tisíci lety našly o takových vztazích mezi moderními lidmi a neandertálci v DNA důkazů celou řadu. Jednalo se jak o starší stopy krátce po vstupu lidí do Evropy, tak o modernější příměsi.
V genomech jedinců ze Zlatého koně a Ranisu se ale žádné takové důkazy o nedávné příměsi neandertálců nenašly. Byly v nich ale stopy po „sexu s neandertálci“, které byly staré více než dva tisíce let: to naznačuje, že k první takovým kontaktům docházelo v podstatě těsně poté, co lidé opustili Afriku, pak ale u předků této skupiny na dlouhou dobu ustaly. Proč? To se zatím neví.
„Skutečnost, že skupiny moderních lidí, které se do Evropy dostaly možná později, nesou takové neandertálské předky, zatímco Ranis a Zlatý kůň nikoli, by mohla znamenat, že starší linie Zlatý kůň/Ranis se do Evropy dostala možná jinou cestou nebo se nepřekrývala v tak velké míře s oblastmi, kde žili neandertálci,“ spekuluje profesor Kay Prüfer, který byl jedním z vedoucích studie.
V případě této skupiny pravěkých lidí vznikla příměs neandertálské DNA asi v době 49 tisíc až 45 tisíc let před naším letopočtem. Pozoruhodné ale také je, že tato „česko-německá“ skupina vymřela: nezanechala po sobě stopy v genomu žádných současných lidských populací. Takové stopy prvních Evropanů (s neandertálskou příměsí) v sobě ale dnešní lidé nesou – pocházejí ale od jiné skupiny. A to od populace Bacho Kiro, která žila v přibližně stejném období na území Bulharska. Nálezy z Bacho Kiro ukázaly, že tamější lidé měli neandertálské předky jen před několika málo generacemi a jsou geneticky bližší současným i starověkým populacím z východní Asie a Ameriky než pozdějším populacím západní Eurasie.
Neandertálské příběhy zapsané v krvi
To znamená, že analýza určila přesněji než kdykoli předtím období, kdy se neandertálci křížili s moderními lidmi: začalo asi před 50 500 lety a trvalo několik tisíc let.
Výše popsané analýzy navíc souvisejí s dalším projektem, který zkoumal desítky pravěkých ostatků. Z těchto nových dat také vyplývá, že počáteční migrace moderních lidí z Afriky do Eurasie v podstatě skončila před 43 500 lety.
„Toto načasování je opravdu důležité, protože má přímý dopad na naše chápání načasování migrace z Afriky. Většina dnešních neafričanů totiž zdědila 1–2 procenta genů po neandertálcích,“ doplnila jedna z autorek studie Priya Moorjaniová z Kalifornské univerzity v Berkele.
Delší trvání doby, kdy se lidé a neandertálci křížili, může například pomoci vysvětlit, proč mají východní Asiaté asi o dvacet procent více neandertálských genů než Evropané a západní Asiaté. Pokud se moderní lidé přesunuli na východ zhruba před 47 tisíci lety, jak naznačují archeologické nálezy, měli v té době už v sobě neandertálské geny.
„Ukazujeme, že období mísení bylo poměrně složité a mohlo trvat dlouho. Různé skupiny se mohly oddělit během období 6000 až 7000 let a některé skupiny mohly pokračovat v mísení po delší dobu,“ uvedli autoři.
Co dali neandertálci lidem
Většina neandertálských genů, které přešly do lidské DNA souvisí s imunitními funkcemi, pigmentací kůže a metabolismem.
Jedna varianta imunitního genu zděděná od neandertálců například propůjčuje ochranné účinky proti koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19. Některé z neandertálských genů, které se podílejí na imunitním systému a pigmentaci kůže, se u Homo sapiens v průběhu času skutečně zvýšily, což znamená, že mohly být pro přežití člověka výhodné.
„Neandertálci žili mimo Afriku v drsném klimatu doby ledové a byli přizpůsobeni klimatu a patogenům v tomto prostředí. Když moderní lidé opustili Afriku a křížili se s neandertálci, někteří jedinci zdědili neandertálské geny, které jim pravděpodobně umožnily lépe se přizpůsobit a prospívat v daném prostředí,“ dodali autoři.
A co dali neandertálcům lidé? Zřejmě jen přispěli k jejich vymření.
