Stalo se tak týden poté, co syrské úřady požádaly Libanon o vydání více než 200 bývalých členů bezpečnostních složek, kteří sloužili Asadovi a do Libanonu uprchli, když byl jeho režim svržen, informovala agentura Reuters.
Reuters na základě svých zjištění odhalila, že bývalí proasadovští důstojníci z Libanonu řídí protivládní operace v Sýrii. Libanonský soudní úředník uvedl, že Sýrie nepodala formální žádost o jejich vydání prostřednictvím ministerstev spravedlnosti a zahraničí obou zemí, jak je obvyklé. Místo toho vyslala pouze bezpečnostní delegaci.
Reuters dále uvádí, že miliardář a bratranec svrženého Asada Rámí Machlúf spolu s bývalým šéfem vojenské rozvědky Kamalem Hasanem z exilu v Moskvě podporují spiknutí. Financují alavitské militantní skupiny v Libanonu a podél syrského pobřeží a snaží se tím podkopat novou prozatímní vládu pod vedením Ahmada Šary.
Ten přišel k moci v prosinci 2024 poté, co islamističtí povstalci z Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájili bleskovou ofenzivu proti vládním silám a svrhli tak více než 24 let trvající vládu Bašára Asada.
Libanonské úřady ve středu zadržely severně od Bejrútu Ahmada Dúniu kvůli údajným vazbám na Machlúfa. Podle úředníků byl Dúnia jeho finanční zprostředkovatel a posílal peníze bývalým proasadovským bojovníkům v Sýrii. Ti pracují pod velením svrženého syrského generála Suhajla Hasana, který se pravděpodobně ukrývá v Rusku, a jsou aktivní v pobřežních oblastech země.
Cílem spiklenců je podnítit povstání, které by rozdělilo Sýrii a umožnilo proasadovským bojovníkům znovu získat kontrolu nad pobřežními oblastmi obývanými zejména alavitskou komunitou.
Sýrie a Libanon spolu sdílejí 375 kilometrů dlouhou hranici. Alavité jsou náboženskou menšinou žijící v obou zemích, která patří k šíitské větvi islámu. Ke stejné komunitě se hlásil i sesazený prezident Asad.
„Je na libanonských bezpečnostních složkách i na nás všech, abychom zabránili jakýmkoli akcím, které podkopávají jednotu Sýrie nebo ohrožují její bezpečnost a stabilitu, ať už pocházejí z Libanonu nebo se odehrávají na jeho území,“ uvedl na síti X libanonský místopředseda vlády Tárik Mitrí.
V reakci na dotazy agentury Reuters se libanonská bezpečnostní služba odvolala na prohlášení libanonského prezidenta Josepha Aúna z 11. ledna. Ten uvedl, že libanonská vojenská rozvědka a další bezpečnostní složky provedly razie v několika severních a východních oblastech země. Razie však podle prezidenta nepřinesly důkazy o přítomnosti důstojníků spojených s Asadovou diktaturou.
Od pádu Asadova režimu se odehrálo několik střetů mezi jeho stoupenci a novými vládními orgány. V posledních měsících tisíce alavitů protestovaly proti tomu, že nová islamistická vláda zaujímá silně diskriminační politiku vůči řadě menšin v zemi.
