Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Pokud chceme zvládnout současné výzvy, tak si musíme umět přiznat pravdu o celé naší historii. Je to nejen atentát na (Reinharda) Heydricha nebo Pražské povstání, ale i to, co se dělo i tady v Letech u Písku,“ řekl Vystrčil.

Od loňského roku je na místě koncentračního tábora pro Romy a Sinty, který byl v Letech zřízen v roce 1942, památník. Podle Vystrčila i díky tomu, že k místu této tragédie nebyli lidé lhostejní – třeba aktivista Čeněk Růžička.

Růžička, který zemřel v roce 2022, byl spoluzakladatelem Výboru pro odškodnění romského holocaustu a bojoval také za likvidaci vepřína, který byl na místě někdejšího koncentračního tábora postaven v 70. letech minulého století. V koncentračním táboře byla internovaná jeho matka, jak nyní v Letech připomněl Růžičkův bratr Jan.

Přál by si prý, aby památník v co největší míře navštěvovala nejmladší generace. „Všechno je to v dětech a především v rodině. Jak se k dětem chovají v rodině, tak se budou potom chovat ony. A pokud jim bude podvědomí dál pracovat rasisticky, nic se nezmění. Oni to nedají hned najevo normálně, napřímo a venku, ale to podvědomí pracuje dál. S tím nic nenaděláme. Právě proto by sem měly jezdit školy. A malé děti zvlášť,“ je přesvědčený Jan Růžička.

Podle Vystrčila se z velké části vybudovat památník úspěšně podařilo. „ Ale myslím si, že by například vnější a parkové úpravy v okolí měly pokračovat,“ podotkl. A mělo by se podle něj zapracovat na spolupráci s okolními zeměmi, jejichž velvyslanci pietní akt rovněž navštívili.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách otevřelo v Letech Muzeum romské kultury loni v dubnu. „Za minulý rok ještě ani nebyl památník otevřený a už jsme tu měli deset tisíc návštěvníků,“ popsala pro ČT24 ředitelka muzea Jana Horváthová. Zdůraznila, že mezi nimi byly i početné školní výpravy.

Horváthová: Ve škole by se mělo učit o dějinách a kultuře Romů

„Ale nemůže v této věci (edukaci) fungovat jen Muzeum romské kultury. Zásadní je celostátní politika vzdělávání. Je naprosto zásadní, aby se téma dějin a kultury Romů dostalo do rámcových vzdělávacích programů,“ vyzvala Horváthová. „To, že Romové zažili genocidu, se prakticky neví, neučí se to ani ve školách, není to v učebnicích. Proto je důležité si to připomínat,“ dodala.

„Je to velmi důležité a citlivé místo. Je zde i provizorní, nouzové místo, kam byly ukládány kosterní pozůstatky zemřelých. My díky archeologickému průzkumu víme, kde to pohřebiště je. Nově jsme osadili kříž, který byl zničen, a vysadili jsme na něm květinový záhon,“ popsala.

Koncentračním táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes třináct set Romů – mužů, žen i dětí. Část z nich zahynula později v nacistických vyhlazovacích táborech.

Podíl.