Brusel – Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy riziko nést všechny státy bloku.

Von der Leyenová při příchodu na jednání připomněla, že druhou zvažovanou možností financování Ukrajiny, která již čtvrtým rokem čelí ruské invazi, je využití unijního rozpočtu. Znamenalo by to použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích.

„Zcela podporuji Belgii,“ zmínila také von der Leyenová.

Belgický premiér Bart De Wever dnes v belgickém parlamentu před začátkem summitu řekl, že požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky.

Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu. Belgie, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k variantě reparační půjčky stále výhrady. Itálie, Bulharsko a Malta minulý týden ve společném prohlášení vyzvaly Evropskou komisi, aby prozkoumala alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky.

Zmrazená ruská aktiva pro Ukrajinu jsou mrtvé téma, tvrdí maďarský premiér

Maďarský premiér Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na dnešní summit EU v Bruselu Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.

Pro použití takzvané reparační půjčky s využitím v EU zmrazených ruských aktiv není podle Orbána mezi unijními lídry dostatečná podpora.

„Nechci, aby byla Evropa ve válce. Chci dělat kroky vedoucí k míru, ne k válce,“ řekl maďarský premiér novinářům. „Ve válce jsou dvě země, Ukrajina a Rusko, ne Evropská unie. Belgický premiér má pravdu, neměli bychom to dělat. Znamenalo by to zapojení do války,“ dodal Orbán s odkazem na použití zmrazených ruských aktiv.

Evropská komise navrhla dvě možnosti financování Ukrajiny, která se už skoro čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny. Orbán dnes ostatně zopakoval, že „společná půjčka EU je pro Maďarsko nepřijatelná“.

Podle mnohých unijních lídrů, například i Německa je tak jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou.

Belgický premiér žádá EU o záruky při použití ruských aktiv

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Podle De Wevera se stále vyjednává a plány na financování Ukrajiny se mění. „Nejpravděpodobnější možností je využít rozpočtovou rezervu (v unijním rozpočtu),“ řekl De Wever. To by znamenalo použití společné půjčky, kterou by si EU vzala na finančních trzích a nikoli tedy druhou možnost, kterou je reparační půjčka Kyjevu. „Tato možnost by mohla zahrnovat i výjimku pro země, které se nechtějí připojit,“ dodal.

Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční pomoci pro Ukrajinu, přičemž zatím není jasné, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady. Předseda Evropské rady António Costa v nedávném dopise účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody o finanční pomoci Ukrajině se unijní prezidenti a premiéři nerozejdou a že je připraven jednat klidně tři dny.

AFP: USA tlačí na evropské země, aby nepodpořily plán na využití ruských aktiv

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na evropské země, aby upustily od myšlenky využít ruská aktiva zmrazená v Evropské unii na pomoc Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele.

„Už sedm zemí tuto myšlenku veřejně nepodporuje,“ řekl AFP tento představitel pod podmínkou zachování anonymity. Dodal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestoval do Bruselu, aby na čtvrtečním summitu EU své evropské spojence přesvědčil, že je potřeba zmrazená aktiva ruské centrální banky využít na pomoc Kyjevu.

První verze Trumpova plánu na ukončení konfliktu na Ukrajině, zveřejněná koncem listopadu, navrhovala předat část těchto aktiv Spojeným státům a Rusku na různé projekty, připomněla AFP.

Summit EU by měl mimo jiné rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské agresi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné aktivy ruské centrální banky v celkovém objemu asi 210 miliard eur, která EU zablokovala po ruské invazi na Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazuje plán na využití zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěru Kyjevu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) v příštích dvou letech.

Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Výhrady k této variantě ale stále mají také Maďarsko, Slovensko či Česko přes řadu jednání a snah o vyřešení jejich námitek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý pátek připojily Itálie, Bulharsko a Malta.

Nový český premiér Andrej Babiš při příjezdu na předsummitovou schůzku lídrů frakce Patrioti pro Evropu zopakoval, že peníze pro Ukrajinu by se měly najít jinak než využitím zmrazených ruských aktiv. Slovenský premiér Robert Fico dnes řekl, že tyto peníze by měly být použity především na obnovu Ukrajiny, a zopakoval, že na summitu nepodpoří žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny. Maďarský premiér Viktor Orbán na cestě do Bruselu podle deníku The Guardian prohlásil, že zabavení ruských aktiv na financování Ukrajiny by se rovnalo vyhlášení války.

Meloniová: Využití ruských aktiv na pomoc Ukrajině musí mít pevný právní základ

Řím – Využití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny musí mít pevný právní základ, řekla dnes italská premiérka Giorgia Meloniová v italském parlamentu. Evropská unie v opačném případě riskuje, že to bude vítězstvím pro ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla předsedkyně italské vlády den před prosincovým summitem EU, jehož hlavním tématem je další financování Ukrajiny. Píší o tom agentury a média.

Itálie souhlasí s využitím zmrazených ruských aktiv „pouze s pevným právním základem“, uvedla Meloniová, podle které se jedná o důležitou podmínku. Pokud by právní základ nebyl stabilní a Rusko by bylo schopno napadnout využití svých zmrazených financí na pomoc Ukrajině, bylo by to pro Moskvu její první vítězství, míní italská premiérka.

Meloniová dnes řekla, že je nutné objasnit možná rizika spojená s využitím zmrazených ruských aktiv, zejména ta spojená s reputací, odvetnými opatřeními nebo novými břemeny pro národní rozpočty. Itálie již minulý týden společně s Bulharskem a Maltou ve společném prohlášení vyzvala Evropskou komisi, aby prozkoumala „alternativní řešení s předvídatelnými parametry a výrazně menšími riziky“.

Summit by měl rozhodnout o budoucí finanční podpoře Ukrajiny, která od února 2022 čelí ruské invazi. Klíčové je, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy. Vůči této variantě mají stále výhrady Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko.

Evropská komise navrhla od minulého summitu další možnosti financování napadené země, například půjčku od Evropské unie. Ta by ale musela být schválena jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.

Podle komise a například i podle Německa je tak stále jedinou reálně možnou variantou využití reparační půjčky, kde by po rozhodnutí summitu následně stačilo schválení kvalifikovanou většinou.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.