Zásilky plné polštářů, kosmetiky a erotických pomůcek. Na první pohled nic podezřelého. Jenže uvnitř nich se skrývaly improvizované výbušniny. Výsledek? Tři požáry během tří dnů ve třech evropských zemích a především podezření na síť řízenou ruskou vojenskou rozvědkou GRU. Vyšetřování odhaluje obrysy nové, znepokojivé formy sabotáže.
Bez větší pozornosti došlo v Evropě v létě roku 2024 k případům hybridních útoků. Ve dnech 19., 20. a 21. července se odehrála série požárů v kurýrních centrech v britském Birminghamu, německém Lipsku a u polské metropole Varšavy. Na první pohled bezvýznamné incidenty bez zranění a s minimálními škodami. Jak ale postupně vyplouvá na povrch, mohlo jít o testovací fázi o mnoho větší operace s cílem vyzkoušet možnosti skrytého žhářství s využitím poštovních zásilek.
Skrytá výbušná zařízení mezi kosmetikou a erotickými pomůckami
Podle zjištění evropských bezpečnostních služeb šlo o koordinovaný pokus destabilizovat infrastrukturu zemí podporujících Ukrajinu ve válce proti Rusku. Zdroj agentury Reuters, který má blízko k polskému vyšetřování, popsal, že balíčky byly pečlivě sestaveny tak, aby vypadaly jako běžné zboží. Obsahovaly podhlavníky, tubičky s kosmetikou či sexuální hračky. Uvnitř se však skrývala zápalná zařízení. Jejich součástí byl mimo jiné hořčík a nitrometan, extrémně hořlavé látky běžně dostupné například v obchodech s hnojivy či s pyrotechnikou.
Rozbušky byly načasované pomocí upravených sledovacích čipů z čínské produkce. Šlo o totožný typ zařízení, jaký se používá k hledání ztracených klíčů. Podle bezpečnostních expertů jde o „extrémně levnou, vysoce účinnou a velmi obtížně odhalitelnou“ metodu. Samotné výbuchy nikoho nezranily, ve skladech však vyvolaly rozsáhlé požáry a dočasně paralyzovaly logistiku v několika evropských centrech.
Podle vyšetřovatelů stojí za operací síť, kterou má řídit ruská vojenská rozvědka GRU. Metoda nese její typické znaky – najímání místních vykonavatelů, rekrutujících se často z osob s kriminálním pozadím, kteří dostávají instrukce skrze šifrované kanály, zejména Telegram. Odměna za splnění úkolu se dle vyšetřovatelů pohybovala v řádech tisíců eur.
Z Katovic až do Vilniusu
Polští vyšetřovatelé tvrdí, že klíčovým mužem zosnovaných útoků je Vladyslav Derkavets, sedmadvacetiletý Ukrajinec usazený v jižním Polsku. Podle zdrojů blízkých vyšetřování začala jeho mise loni 18. července v Katovicích. Nasedl do svého vozu Opel Astra a vyrazil na severovýchod, směrem k litevským hranicím. Cílem byl Kaunas, druhé největší město Litvy, kam dorazil téhož dne.
Na parkovišti na něj čekalo vozidlo, z něhož si měl z kufru vyzvednout více než deset předmětů – zřejmě součástky pro výbušná zařízení, a to včetně chemikálií a časovačů. Z Kaunasu poté pokračoval do Vilniusu, kde si připravil čtyři zásilky. Každá obsahovala polštář, několik tub s kosmetikou a erotickými pomůckami a mezi tím ukrytá zařízení schopná způsobit požár.
Podle zjištění vyšetřovatelů Derkavets aktivoval detonační časovače pouhým stisknutím dvou tlačítek. Zařízení bylo konstruováno tak, že spuštění mohlo nastat v řádu hodin, dnů, ale i týdnů – vždy v závislosti na nastavené prodlevě. Muž se 19. července setkal v jednom z vilniuských parků s komplicem, který se identifikoval pomocí kódového slova „Mary“. Jemu zásilky předal, načež ten je ještě téhož dne nechal odeslat do cílových destinací. Hned druhý den došlo k prvním explozím.
Vyšetřovatelé uvádějí, že Vladyslav Derkavets se přiznal ke komunikaci s osobou vystupující pod přezdívkou „Warrior“, kterou mu měl doporučit jeho známý. Warrior měl být údajně napojený na GRU a veškeré instrukce poskytoval výhradně online. Derkavets je nyní ve vyšetřovací vazbě a čelí obvinění z terorismu ve prospěch cizí mocnosti. Jeho právník se k věci odmítl vyjádřit s odkazem na důvěrnost přípravného řízení.
Druhým obviněným v kauze je Alexander Bezrukavyj, ruský občan z Rostova na Donu. Jeho role měla být spíše zpravodajského charakteru. Podle polských vyšetřovatelů organizoval zkušební zásilky z Varšavy do Severní Ameriky, aby získal informace o tom, jak funguje přeprava balíčků do USA a Kanady. To mělo pomoci připravit případné další útoky, tentokrát již na palubách nákladních letadel. Bezrukavyj byl zadržen v Bosně a Hercegovině a v únoru vydán do Polska. Tam podle dostupných informací popřel všechna obvinění a jakoukoli spolupráci s ruskou zpravodajskou službou odmítl.
Nevybuchlý balíček pomohl případy odhalit
Zlom ve vyšetřování nastal ve chvíli, kdy se v jednom z varšavských skladů našel balíček, který selhal a nevybuchl. Ten umožnil expertům rozebrat konstrukci zařízení a porozumět metodice útoku. Právě díky tomuto objevu mohly polské úřady rozšířit stíhání a propojit jednotlivé případy.
Zatímco vyšetřování pokračuje, ruská strana veškerá obvinění odmítá. „Nevíme o tom vůbec nic,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Nevylučujeme, že jde jen o další falešnou zprávu nebo projev slepé rusofobie.“ Ruské ministerstvo obrany ani GRU na žádost o vyjádření nereagovaly.
Z pohledu bezpečnostních expertů však tyto události zapadají do širší mozaiky hybridních operací, které Rusko v posledních letech vede proti Evropě. Patří sem kybernetické útoky, dezinformační kampaně, ale čím dál častěji i fyzické sabotáže.
„Od začátku války na Ukrajině pozorujeme nárůst takových incidentů – jsou častější, odvážnější a sofistikovanější,“ uvedl Nicu Popescu, někdejší moldavský vicepremiér a nynější analytik Evropské rady pro mezinárodní vztahy pro agenturu Reuters. „Jde o reálné bezpečnostní riziko, které se dotýká každého občana EU.“
