Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.

Vystudovaný farmaceut František Kaska se z Horažďovic, kde se narodil 12. února 1834, dostal do Mexika poté, co se jako dobrovolník přidal k císařskému vojsku habsburské monarchie.

Stal se časem osobním lékárníkem císaře Maxmiliána I. Mexického, jenž se neúspěšně pokusil ve středoamerické zemi vytvořit císařství. Řada těch, kteří ho doprovázeli, pocházeli z českých zemí, mezi vojáky nechyběli ani muzikanti, kteří pomohli položit základy současné mexické dechovky.

Po císařově popravě

Maxmilián, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I., vstoupil do dějin jako jeden z nemnoha panovníků, kteří skončili na popravišti. Salva z pušek ukončila jeho život v roce 1867. Kaska v Mexiku zůstal i poté a mimo jiné působil jako neoficiální diplomat Rakouska-Uherska, za což obdržel od Františka Josefa I. titul barona.

Až řadu let po Maxmiliánově pohřbu se z Mexika vrátila do Evropy sbírka vzácných předmětů, spojovaná s jeho jménem, kterou dal dohromady právě Kaska. A po lékárníkově smrti v roce 1907 se dostala do dnešního Národního muzea v Praze. Součástí byl třeba stolní servis s původně 376 díly, který císař František Josef I. daroval mexickému advokátovi, jenž před válečným soudem obhajoval jeho bratra Maxmiliána.

Replika slavného obrazu

Kaska sám se přátelil s mexickými výtvarníky, včetně jednoho z tamějších nejvýznamnějších malířů Josého Márii Velasca. Dokonce mu prý radil některé výjevy, které by měl zachytit. Velasco na objednávku lékárníka namaloval třeba obraz Údolí Ciudad de México z hory Santa Isabel.

Šlo o ateliérovou repliku jeho zřejmě nejslavnějšího díla. Podle odborníků má toto výtvarné dílo svým námětem pro Mexičany výjimečný a symbolický význam. Panoramaticky zobrazuje rozsáhlé údolí s kdysi nevelkým hlavním městem Mexika se zasněženými vrcholky sopek Popocatépetl a Iztaccíhuatl na obzoru.

Více než hory jsou to legendární postavy předhispánského tragického příběhu lásky aztécké princezny (Iztaccíhuatl, „bílá žena“) a statečného bojovníka (Popocatépetl, „kouřící hora“), poznamenává k olejomalbě britský deník Financial Times.

Na obraze je zachyceno nejposvátnější místo celé Latinské Ameriky – místo zjevení Panny Marie Guadalupské, patronky krajiny. Jsou tam skryté heraldické symboly Mexika: kaktus nopál a orel číhající na hada.

Donátor českého muzea

Kaska sice prožil většinu svého života v cizině, zůstával však členem Společnosti Muzea Království českého (dnešní Národní muzeum) a jedním z jeho štědrých donátorů. Do Prahy posílal vzácné přírodniny včetně meteoritů a muzeu odkázal veškeré své sbírky včetně osmi Velascových krajinomaleb.

„Tyto obrazy jsou neuvěřitelně zachovalé. Především proto, že vlastně nikam moc necestovaly ani se moc nevystavovaly,“ poznamenává kurátor nynější londýnské výstavy Daniel Sobrino Ralston. Na veřejnosti byly k vidění třeba v roce 1991 u příležitosti návštěvy tehdejšího mexického prezidenta Carlose Salinase de Cortari v Praze.

Podíl.