Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény – závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.
Podle deníku The Telegraph hlásí dobrovolníci působící na východě Ukrajiny rostoucí počet pacientů s příznaky, se kterými se žádný ze současných lékařů ve válce dosud nesetkal.
Podle listu se jedná o plynatou gangrénu, které obvykle vzniká, když bakterie Clostridium infikují rány, které nebyly ihned ošetřeny. Infekce se poté rychle šíří poškozenou svalovou tkání zbavenou kyslíku.
Bakterie pod kůží produkují toxiny a plynové bubliny, což způsobuje silné bolesti, otok a změnu barvy postižených tkání. Pohyb plynu pod kůží navíc vyvolává charakteristický praskavý zvuk – typický příznak této nemoci.
Na rozdíl od běžné gangrény, která se vyvíjí pomalu v důsledku špatného prokrvení, plynatá gangréna postupuje extrémně rychle a bez okamžité léčby může mít smrtelné následky.
„V podobných případech je klíčová okamžitá chirurgická intervence. Výskyt plynaté gangrény neznamená, že by péče byla zanedbána – jde spíše o riziko vyplývající z kontaminace okolním prostředím,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz brigádní generál ve výslužbě Zoltán Bubeník. „U rozsáhlých nebo devastujících zranění, případně částečných amputací, je nutné odstranit odumřelé tkáně a podat silná antibiotika,“ dodává.
Návrat téměř vymýcené nemoci
Podle Telegraphu stojí za šířením nemoci moderní válečné technologie, zejména neustálé dronové útoky a bombardování, které činí evakuaci zraněných ze zákopů stále obtížnější.
Plynatá gangréna byla historicky jednou z nejobávanějších infekcí během první světové války, kdy vojáci bojovali v blátivých, kontaminovaných zákopech, které tvořily ideální prostředí pro bakterie Clostridium.
Zavedení antibiotik během druhé světové války pak tuto nemoc z moderních bojišť prakticky vymýtilo. Logistické problémy spojené s dlouhodobou poziční válkou však na Ukrajině vytvořily podmínky, v nichž se tato dávno zapomenutá infekce může znovu objevit.
„V moderní medicíně, kde je chirurgický zákrok proveden rychle, se s plynatou gangrénou téměř nesetkáváme. V mírových podmínkách bývá zraněný pacient na operačním stole během několika hodin, což rozvoj infekce prakticky vylučuje. V současných bojových podmínkách však může být situace zcela odlišná,“ dodává Bubeník.
Ukrajinští lékaři varují, že bez rychlejší evakuace raněných a lepšího přístupu k lékařské péči bude riziko plynaté gangrény i dalších závažných infekcí dál narůstat.
