Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.
Někdejší prezidentská kandidátka RN Marine Le Penová prohlásila, že „francouzský lid prakticky vymazal Macronův tábor“. „Rozhodující bude druhé kolo. Uvidíme, jestli země půjde směrem NFP, nebo se budeme věnovat malým antisemitským hnutím. Jordan Bardela má šanci získat absolutní většinu,“ zdůraznila Le Penová.
Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd upozornil, že mladý předseda RN Jordan Bardela slíbil stát se premiérem jen v případě, že jeho strana bude mít v parlamentu většinu.
Podle prvních odhadů by se strana Le Penové a její spojenci mohli stát nejsilnější silou v dolní komoře parlamentu s 230 až 280 křesly. Na absolutní většinu 289 křesel však zřejmě nedosáhne. Levice by mohla získat 125 až 200 mandátů, Macronovu liberálnímu táboru hrozí pokles na pouhých 60 až 100 křesel. Odhady jsou ale vzhledem k volebnímu systému velice nejisté.
„Osudové druhé kolo“
Macron vyzval voliče, aby ve druhém kole parlamentních voleb hlasovali proti krajní pravici. Jean-Luc Mélenchon z NFP prohlásil, že by stáhl své politiky, pokud by se umístili na třetím místě, aby došlo k porážce kandidátů RN.
V druhém kole bude v 250 až 300 obvodech souboj tří kandidátů, upozornil politický komentátor Petr Janyška s odkazem na agenturu Ipsos. „To je něco, co ještě v dějinách francouzských voleb nebylo,” zdůraznil vysoký počet tříčlenných klání.
Je otázka, jestli třetí nejslabší svou kandidaturu stáhne a podpoří jednoho ze silnějších politiků, dodal analytik. Nikdo nebude mít absolutní většinu ani po druhém kole, vyžadovalo by to úžasnou mobilizaci pravicových a krajněpravicových voličů, řekl ČT24 politolog Jacques Rupnik. „Rýsuje se osudové druhé kolo,“ míní.
„Většinový dvoukolový systém, zejména ve druhém kole, dává prostor pro taktizování, vznik různých příležitostných koalic. A jak říkají znalci francouzské politiky, často je to hlasování proti někomu, ne v něčí prospěch,“ přiblížil zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Možná kohabitace
„Chci, aby prezident v případě kohabitace působil v zájmech Francie a respektoval ústavu,“ prohlásil Bardella a sám slíbil, že bude respektovat „rovnost, volnost, bratrství“.
Kohabitace je situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora, než je většina poslanců ve francouzském parlamentu.
Pokud by žádný z táborů nezískal absolutní většinu, čekala by Francii náročná koaliční jednání. Vytváření spojenectví zásadně odlišných politických uskupení je těžko předvídatelné. Opoziční síly mohly sice svrhnout současnou vládu Macronova tábora, bez koaliční dohody si ale žádná jiná vláda pravděpodobně nezajistí většinu v parlamentu, připomíná DPA.
Konečná volební účast v prvním kole francouzských voleb se bude pohybovat mezi 67,5 procenta a 69,5 procenta, napsala agentura Reuters během nedělního odpoledne s odkazem na francouzská média. Jde o nejvyšší účast za desetiletí. Před dvěma lety přišlo k urnám 47,51 procenta voličů.
Studio ČT24: Volby ve Francii komentuje Jan Šmíd (zdroj: ČT24)
Volební místnosti byly otevřené do 18:00, ve velkých městech mohli voliči hlasovat o dvě hodiny déle. Francouzi žijící v zahraničí již hlasovali elektronicky v průběhu týdne.
Zprávy ČT24: Předčasné parlamentní volby ve Francii (zdroj: ČT24)
Hlasuje se v 577 jednomandátových okrscích. Kandidát získává pětiletý mandát už v prvním kole, pokud obdrží více než 50 procent hlasů, které zároveň představují více než čtvrtinu zapsaných voličů. Jinak následuje druhé kolo mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů.
