Ukrajina poprvé použila americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, tvrdí servery Censor.net a RBK-Ukrajina s odkazem na své anonymní zdroje. Ukrajinský generální štáb dříve informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž by upřesnil, jakými prostředky byl arzenál zasažen. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
„Skutečně, poprvé (ukrajinští vojáci) použili ATACMS k úderu na ruském území. Útok byl veden na objekt v Brjanské oblasti, který byl úspěšně zasažen,“ citoval RBK-Ukrajina svůj anonymní zdroj z řad ukrajinské armády. Server dodal, že Karačev leží nedaleko Brjanska, asi 130 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích se objevily záběry mohutných detonací.
Muniční sklad, označený jako 67. arzenál hlavní správy dělostřelectva a raketových vojsk ruského ministerstva obrany, podle ukrajinských zdrojů obsahoval dělostřeleckou munici, a to i severokorejské výroby, řízené letecké bomby a rakety jak pro protivzdušnou obranu, tak pro raketomety. Na sklad už na počátku října zaútočily ukrajinské drony.
Porušená „hnědá“ linie Kremlu
O prvním útoku raketami americké výroby na cíl v Rusku informoval s odvoláním na nejmenované zdroje také šéfredaktor Censor.net Jurij Butusov. „Ruský diktátor Vladimir Putin již dříve vyhrožoval útokem proti silám NATO, pokud Ukrajina začne útočit zbraněmi dalekého doletu na území Ruské federace. Dnes byla porušena další ,hnědá linie‘ Kremlu,“ napsal Butusov na sociální síti v ironické narážce na „nepřekročitelné meze“ vytyčované Moskvou.
„Teď bude celý svět sledovat, zda se Putin odváží k nějaké akci. Zahájení dálkových úderů na Ruskou federaci nepovede k rychlému obratu ve válce, ale způsobí značné ztráty v týlových zařízeních ruské armády, zkomplikuje přesuny a logistiku ruské armády v pohraničních oblastech, donutí ještě více roztáhnout prostředky protivzdušné obrany a nepřítel se ocitne na mušce i stovky kilometrů hluboko v Rusku,“ míní Butusov.
Podle dřívějších informací médií končící americký prezident Joe Biden povolil Ukrajincům používat americké střely dlouhého doletu jen v Kurské oblasti, kde se nachází severokorejské posily, jež se zapojily do bojů na straně Kremlu. Podle zdrojů webu Axios se Washington snaží tímto způsobem odradit KLDR od vyslání dalších vojáků.
„Je to Rusko, kdo znovu a znovu eskaluje konflikt,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller a poukázal na tisíce severokorejských vojáků, kteří jsou podle USA v Kurské oblasti, kam v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda a obsadila část území nepřítele.
Otazníky nad účinností zrušení limitů
Podle dřívější zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) je Kyjev schopen díky střelám ATACMS zasáhnout i zhruba 225 vojenských a polovojenských objektů v Rusku v případě, že k úderům obdrží povolení. Podle expertů ale není jasné, kolik střel přesně Kyjev má, ani to, kolik letadel stihla Moskva přesunout na bezpečnější základny.
„Vzhledem k tomu, jak dlouho se o povolení pro Ukrajince používat americké střely ATACMS dlouhého doletu v Rusku diskutovalo, je otázkou, kolik cílů na ruských letištích nyní zbylo,“ poznamenal bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Rozhodnutí se podle něj nemělo oznamovat dopředu a mělo přijít už dávno.
Spojené státy zaslaly Ukrajině střely dlouhého doletu ATACMS letos na jaře. Rakety mohou zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 306 kilometrů. Byly navrženy tak, aby ničily cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra. Ukrajinci mohli dosud díky ATACMS útočit na ruské cíle na okupovaném Krymu a dalším území zabraném nepřítelem.
Některá média hovoří o tom, že omezení na rakety dlouhého dosahu Storm Shadow a SCALP zruší v návaznosti na USA i Velká Británie a Francie, které se k věci oficiálně nevyjádřily. Naproti tomu německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters nadále odmítá Ukrajině poskytnout střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev dlouhodobě usiluje.
Rozhodnutí USA přivítala řada západních státníků a Evropská unie. „Bylo to rozhodnutí, které bylo naprosto dobré,“ zdůraznil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Chápu, že bylo vyvoláno také vážnou změnou v konfliktu, kterou bychom neměli podceňovat, a kterou je vstup severokorejských jednotek po boku Ruska na evropskou půdu,“ dodal. Rusko označil jako jedinou mocnost, která válku eskaluje.
Změnu v postoji Washingtonu, který se zrušením limitů dlouho otálel, kritizuje Moskva, jež pohrozila odpovídající odvetou. „Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila v pondělí mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Změny v ruské jaderné doktríně
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že americká administrativa přilévá olej do ohně a snaží se konflikt na Ukrajině eskalovat.
Ruský vládce Vladimir Putin v úterý schválil novou nukleární doktrínu, jež umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Kyjevem proti Moskvě. „Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
