
Nabídkové ceny nových i starších nemovitostí letos opět rostly. Hodnotu a prodejnost může ale ovlivnit i energetická náročnost staveb. Třeba některé vily z devadesátých let mohou mít jejich majitelé problém prodat. Mladé rodiny hledají co nejekonomičtější bydlení.
Vila s bazénem v Ohrobci u Prahy je z devadesátých let. Komfort pro obyvatele je zřejmý, ale délka prodeje je několik měsíců – kvůli energetické náročnosti budovy. Majitel musí počítat s nákladnou údržbou a vysokými fakturami za energie.
„Energeticky náročné byly už v době své výstavby, to je také důležité si říct. Tehdy nad tím nikdo neuvažoval. Jsou to krásné, veliké vily, kde jsou v přízemí obytné prostory a sportoviště, ale koupelny a ložnice jsou v patře,“ poznamenal jednatel a makléř Century 21 Milan Krůček.
Především starší vlastníci zjišťují, že jim už takové nemovitosti nevyhovují. Mohou mít ale problém s jejich prodejem. Mladší rodiny dnes vyhledávají především dobrou adresu a co nejnižší náklady.
„Černé scénáře hovoří o tom, že některé typy nemovitostí by banky nemusely do budoucna přijmout do zástavy, pokud nebudou mít vhodný energetický štítek. V tuto chvíli jsou zvýhodnění klienti, kteří splní energetický štítek A nebo B. Dostanou lepší úrokovou sazbu,“ podotýká finanční poradce 4fin Tomáš Trauške.
Čím lepší energetický štítek, tím vyšší hodnota
Čím lepší energetický štítek budovy, tím se podle realitních makléřů může do budoucna zvyšovat její hodnota. Důležité je třeba zateplení, spotřeba energie pro vytápění či ohřev vody nebo způsob osvětlení.
„Energetické štítky budovy aktuálně lidé řeší. Stalo se to v podstatě povinnou věcí, která je důležitá už během nabídky nemovitosti,“ vysvětlil Krůček.
Emisní povolenky pro domácnosti
Čím menší energetická náročnost, tím menší faktury za energie. Do těch pravděpodobně vstoupí takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Kdo bude topit plynem nebo uhlím, má si od roku 2027 připlatit.
Záležet bude na tom, kolik bude dodavatele jedna emisní povolenka stát. Pokud by to bylo okolo padesáti euro, připlatily by si domácnosti v rodinném domě, které mají průměrnou spotřebu, přes šest tisíc korun ročně za plyn nebo osmnáct tisíc za spalování uhlí.
Ministerstvo životního prostředí zatím v první analýze počítá s o něco menšími dopady. „Většina lidí se může zamyslet nad tím, že vymění okna, mohou zateplit dům, vyměnit staré dveře. Rozhodně jít tou cestou zateplení objektu. A potom má smysl pokračovat dále i v rámci spalování plynu. Ale od uhlí je asi lepší odejít,“ vysvětlil analytik Bidli Petr Špirit.
O dotaci na výměnu kotlů na tuhá paliva, stejně jako na další úsporná řešení, mohou domácnosti žádat prostřednictvím programu Nová zelená úsporám.