Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.

Čeští lesníci se celé roky snažili s kůrovcem bojovat metodami, které pocházely z 19. století. Ukázalo se, že byly neúčinné. V posledních letech se ale začínají prosazovat modernější přístupy, jež se ukazují být mnohem spolehlivějšími.

„Během naší spolupráce s Lesy České republiky, která trvá už od roku 2008, jsme značně posunuli vědomosti o chování a biologii kůrovců. Tyto informace jsou v praxi užívány ve formě doporučení, kam bude směřovat nálet kůrovců na konkrétních stanovištích, kdy je optimální čas k vyhledávání napadených stromů nebo jak zvyšovat účinnost jejich asanace,“ popisuje některé z nich Petr Doležal, který vede Laboratoř aplikované entomologie Biologického centra Akademie věd.

Jak na kůrovce

Vědci podle něj detailně sledovali chování brouků při rojení, jejich schopnost přezimovat, šířit se na nová stanoviště, ale také způsoby, jak kůrovci reagují na klimatickou změnu. Ta jim pomáhá v šíření: více tepla jim umožňuje rojit se během roku častěji. Jenže vědci objevili i způsob, jak naopak kůrovcům škodí.

„Lýko stromů, ve kterém se brouci vyvíjejí, se vlivem slunečního záření často ohřívá nad 38 stupňů Celsia, což je teplota, kterou nejsou schopni přežít. Počet dní s intenzivním slunečním svitem však narůstá, takže kůrovci se plně osluněným přehřátým kmenům vyhýbají. Zároveň jako první vyletují brouci z míst, kam dopadají sluneční paprsky, což může nastat už brzy zjara, kdy se teploty na několik dní přehoupnou nad dvacet stupňů,“ uvádí jeden z příkladů Doležal. Právě na jaře je tedy ideální doba pro využití stromových lapáků a feromonových lapačů.

Výzkum ukázal také to, že kůrovci na území Česka na klimatické změny intenzivně reagují. Například tím, že mění své strategie rozmnožování. Přibylo například takzvaných „sesterských přerojení“, při nichž samice přelétávají na nové místo a pokračují v kladení vajíček bez nutnosti páření. „V 50. letech 20. století bylo běžné jedno až dvě přerojení, dnes jsou zaznamenána až čtyři v jedné vegetační sezoně. Navíc oproti padesátým letům vzrostlo i procento samic, které přeletují, a to z šedesáti na 99,9 procenta,“ upozorňuje Doležal.

To podle něj částečně vysvětluje i rychlý postup kůrovcové kalamity v nejhorších letech. Zajímavé je podle vědce také urychlení vývoje larev a kukel v extrémně teplých podmínkách – dle průběhu teplot může dojít ke zkrácení na polovinu až třetinu běžné doby, což v terénu může znamenat i několik týdnů.

Lesníci si pochvalují efektivitu

Lesníci podle Doležala na nové strategie a metody, které jim vědci doporučují, reagují pozitivně. Zásadně změnili metody péče o les i boj s kůrovcem. „Postupy v ochraně lesa, které jsme v posledních letech vyvinuli ve spolupráci s Laboratoří aplikované entomologie, nám umožňují efektivně redukovat populaci kůrovců prakticky bez ohledu na počasí. I v minulém roce, který byl nejteplejší v historii, se díky těmto postupům podařilo objem napadeného dříví výrazně snížit. Jedná se o zcela zásadní změny v řízení lesnických prací,“ potvrzuje Ladislav Půlpán, analytik ochrany lesa z Lesů ČR.

Díky novým poznatkům mohou lesníci lépe předpovídat a zároveň řídit opatření, například optimální dobu pro vyhledávání napadených stromů nebo rychlost jejich zpracování. Praktické využití těchto metod potvrzují také příklady ze zahraničí, především z Německa, Francie či Pobaltí, kde byly převzaty do lesnické praxe, ale i legislativy.

Podíl.
Exit mobile version