Programy známé jako občanství za investici (CBI) nabízí v Karibiku pět ostrovních států – Antigua a Barbuda, Svatý Kryštof a Nevis, Dominika, Grenada i Svatá Lucie. Za částku začínající na 200 tisících dolarech (4,3 milionu korun) si lze například s nemovitostí pořídit i pas. Většina ze zájemců pochází ze Spojených států amerických a k nákupu je vede i tamní politická situace, míní realitní makléři a lidé z branže.
„Až sedmdesát procent všech kupujících v současné době chce získat občanství a drtivá většina z nich pochází z USA,“ sdělila zpravodajskému serveru britské BBC majitelka společnosti Luxury Locations Nadia Dysononová působící v Antigui a Barbudě.
„O politice s nimi nemluvíme, ale nestabilní politická situace (v USA) je rozhodně jedním z faktorů… Loni touto dobou všichni kupující vybírali s ohledem na životní styl a mezi nimi bylo jen pár zájemců o CBI. Nyní všichni říkají: ‚Chci dům s občanstvím.‘ Nikdy jsme jich tolik neprodali,“ dodala Dysononová.
Podle odborníků ze společnosti Henley & Partners, která se zabývá investiční migrací, tvoří za poslední rok američtí občané většinu žádostí o CBI v Karibiku. Mezi další nejčastější země původu žadatelů patří Ukrajina, Turecko, Nigérie a Čína. Celkový počet žádostí o karibské programy CBI se od čtvrtého kvartálu roku 2024 zvýšil o dvanáct procent.
Záložní plán a politicky příznivý pas
Dominic Volek z Henley & Partners přiblížil, že Američany znepokojuje vše od násilí se zbraněmi až po antisemitismus. „Přibližně deset až patnáct procent klientů se skutečně přestěhuje. Pro většinu z nich je to pojistka proti tomu, čeho se obávají. Druhé občanství je dobrý záložní plán,“ míní Volek. „Jsou demokraté, kteří nemají rádi Trumpa, ale také republikáni, kteří nemají rádi demokraty,“ dodal.
Před pandemií covidu se společnost Henley & Partners o Spojené státy moc nezajímala. Ovšem omezení pohybu bylo pro bohaté lidi zvyklé na volné cestování soukromými letadly „docela šokem“, což vedlo k prvnímu nárůstu žádostí o CBI ve Spojených státech. Zájem opět vzrostl po volbách v USA v letech 2020 a 2024.
„Za poslední dva roky jsme se dostali z nulového počtu kanceláří v USA na osm napříč všemi velkými městy, přičemž v příštích měsících se otevřou další dvě až tři,“ dodal.
Podle Volka karibské pasy lákají podnikatele a představují výhodu v podobě snadného a bezpečnějšího cestování. „Někteří američtí klienti dávají přednost cestování s pasem, který je politicky příznivější,“ dodal. Pasy daných karibských států umožňují bezvízový vstup do až 150 zemí, včetně schengenského prostoru, a s výjimkou Dominiky také do Velké Británie.
Bohaté přitahuje také absence daní z kapitálových výnosů a dědictví a v některých případech i daní z příjmu. Všech pět zemí umožňuje kupujícím zachovat si své stávající občanství.
Prodej identity
Programy CBI však nejsou bez kontroverzí. Když v roce 2012 tehdejší antigujská vláda poprvé navrhla prodej pasů jako způsob, jak podpořit upadající ekonomiku, někteří to považovali za eticky sporné.
Protestující vyšli do ulic, aby tento krok odsoudili, vzpomíná bývalá předsedkyně sněmovny Gisele Isaacová. „Panoval pocit nacionalismu. Lidé měli pocit, že prodáváme svou identitu lidem, kteří o nás nic nevědí,“ říká.
Vedoucí představitelé některých karibských zemí, které CBI nenabízejí, tehdy nečekali s kritikou dlouho. Jedním z nich byl premiér Svatého Vincence a Grenadin Ralph Gonsalvese, který již dříve prohlásil, že občanství by nemělo být „zbožím na prodej“.
Obavy ze zneužití
V mezinárodním společenství panují obavy, že nedostatečný dohled nad přidělováním občanství karibských států může pomoci zločincům překračovat státní hranice. Evropská unie pohrozila, že zruší bezvízový styk pro karibské země s programem CBI, zatímco USA již dříve vyjádřily obavy, že tyto programy mohou být zneužity k daňovým únikům a finanční kriminalitě.
Evropská komise monitoruje pět karibských programů a od roku 2022 vede jednání s příslušnými orgány, sdělila mluvčí EK. Podle ní se evropští úředníci snaží ověřit, zda občanství získané investicí představuje „zneužití bezvízového režimu, který tyto země mají vůči EU, a zda by to mohlo vést k bezpečnostním rizikům pro EU“.
Program CBI měla i Malta, která je členským státem EU i členem schengenského prostoru. Čelila za to kritice ze strany evropských představitelů. Evropský soudní dvůr v dubnu rozhodl, že maltský program „zlatých pasů“ porušuje evropské právo.
V polovině července 2025 maltský ministr vnitra Byron Camilleri oznámil, že vláda předloží pozměňovací návrhy k úplnému zrušení CBI a rozšíření občanství na základě zásluh, které zdůrazňuje potřebu poskytovat maltským ostrovům přidanou hodnotu a vytvářet pracovní místa, napsal server The Malta Independent.
Záchranné lano pro HDP
Premiér Dominiky Roosevelt Skerrit popsal CBI své země jako „zdravé a transparentní“. Podle něj úřady tvrdě pracovaly na zajištění integrity. Od spuštění programu v roce 1993 vynesl prodej pasů více než jednu miliardu dolarů, která byla použita na financování důležité infrastruktury, včetně moderní nemocnice.
Premiér Svaté Lucie Philip J. Pierre prohlásil, že ostrov dodržuje nejvyšší bezpečnostní standardy, aby zajistil, že jeho program CBI neposkytuje neúmyslně podporu nelegálním aktivitám.
Potřeba upokojit světové supervelmoci je pro malé karibské státy s omezenými příjmy, mnohdy závislými na výkyvech v cestovním ruchu, delikátní otázkou. Na karibském průmyslovém summitu v dubnu byly programy CBI označeny za záchranné lano. V současné době tvoří prodej pasů deset až třicet procent HDP ostrovů.
Získané prostředky slouží k uhrazení všeho od úklidu po přírodních katastrofách až po posílení důchodových systémů. Premiér Antiguy a Barbudy Gaston Browne uvedl, že peníze z CBI v uplynulém desetiletí zachránily jeho zemi před bankrotem.
Kromě nákupu nemovitostí existují i jiné cesty k získání karibského občanství prostřednictvím investic. Může se například jednat o jednorázový příspěvek do národního rozvojového fondu.
Tyto příspěvky se podobně jako nákupy nemovitostí pohybují od dvou set tisíc dolarů v Dominice pro jednoho žadatele až po 250 tisíc dolarů pro hlavního žadatele a až tři oprávněné závislé osoby v Dominice a Svatém Kryštofu. V Antigui a Barbudě mají investoři také možnost darovat 260 tisíc dolarů Univerzitě Západní Indie na Jamajce.
Nová opatření
Vzhledem k mezinárodnímu tlaku se ostrovy zavázaly k přijetí nových opatření na posílení dohledu, včetně zřízení regionálního regulačního orgánu, který bude stanovovat normy, sledovat procesy a zajišťovat dodržování předpisů.
Kromě toho bylo s USA dohodnuto šest zásad, mezi které patří posílení náležité péče, pravidelné audity, povinné pohovory se všemi žadateli a odstranění mezery v zákoně, která dříve umožňovala žadateli, jehož žádost byla zamítnuta v jedné zemi, podat ji v jiné zemi.
Novinář ze Svatého Kryštofa Andre Huie říká, že program CBI jeho země je díky tomu „obecně podporován“. „Veřejnost chápe jeho hodnotu pro ekonomiku a oceňuje, co vláda dokázala s těmito penězi udělat,“ dodal.
