Aktualizace: 02.03.2023 13:11
Praha – Dokumentární film Velké nic režisérů Víta Klusáka a Mariky Pecháčkové sleduje reakce české společnosti na pandemii nemoci covid-19. Tvůrci během tří let nasbírali příběhy z různých oblastí a podle Klusáka vytvořili nečekaně úsměvnou zprávu o reakci různých lidí na vládní nařízení během pandemie. Do tuzemských kin snímek vstoupí 16. března.
Ještě před natáčením se kameraman Adam Kruliš s režisérem Klusákem dohodli, že dokument natočí černobíle. “Měli jsme tu skvělou výhodu, že se tady během pandemie přestaly točit všechny americké filmy, takže bylo levné půjčit si ta nejlepší skla a kamery. Doufáme, že tahle optika a černobílost způsobily to, že jsme se nějak odklonili od vizuálního stylu médií a záměrně se díváme nějak jinak,” řekla ČTK po dnešní novinářské předpremiéře režisérka Pecháčková.
Filmaři se rozhodli zachytit dennodenní život lidí napříč společností při této bezprecedentní události. Dokument ukazuje liduprázdnou Prahu, záchranáře v pohotovosti, policisty kontrolující roušky v parcích, sportovce v domácích podmínkách, covidovou nudapláž nebo demonstrace proti rouškám.
Ve snímku například promlouvá operní pěvkyně Monika Jägerová, která se v prvním lockdownu nechala zaměstnat v pokladně supermarketu, filmový režisér a filozof Karel Vachek nebo evoluční biolog Jaroslav Flegr. Prostor dostala také bývalá novinářka a aktivistka Jana Peterková, které soud letos 27. února uložil za šíření poplašné zprávy dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Žena ve videích, která v době koronavirové pandemie umístila na sociální sítě, mluvila o drastickém vyšetřování a léčení dětí v nemocnicích, nuceném očkování proti covidu-19 či o obsazení Česka vojsky NATO.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se již delší dobu domnívá, že pandemii covidu-19 pravděpodobně způsobil únik koronavirové nákazy z čínské laboratoře ve městě Wu-chan. Podle amerických médií se aktuálně k teorii o laboratorní nehodě přiklání dvě složky federální vlády USA, zatímco čtyři ministerstva a panel zpravodajských služeb upřednostňují scénář s přirozeným přenosem nákazy ze zvířete na člověka.
V České republice objevilo testování první případy nového typu koronaviru 1. března 2020. Pandemie koronaviru s sebou přinesla řadu omezení, jedním ze symbolů se stalo nošení roušek a později respirátorů. Jejich zavedení v půlce března 2020 přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se týž rok v září vrátily. Od února roku 2021 je převážně nahradily respirátory. Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala. Někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením.
Ke konci letošního ledna bylo ve světě zaznamenáno na 670 milionů případů covidu a přes 6,8 milionu souvisejících úmrtí.
