Aktual.: 19.10.2024 06:40
Praha – V případě, že by audit ministerstva pro místní rozvoj (MMR) zjistil, že dodavatelé systémů digitalizovaného stavebního řízení (DSŘ) neodvedli kvalitně svojí práci, mohou na základě smluvních podmínek nést následky. Za dodání softwaru a hardwaru spojeného s digitalizací stavebního řízení bylo zatím dodavatelům vyfakturováno zhruba 330 milionů korun. V rozhovoru s ČTK to uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, který má zmapovat práci na systémech od zadání po jejich vývoj, bude analyzovat i práci jednotlivců v úřadu. Kulhánek není spokojený například s prací ředitele odboru digitalizace a informačních systémů Petrem Klánem.
„Naplňování smluvních vztahů je to, co má forenzní audit posoudit. Z toho mohou být výstupem odpovědnosti konkrétních entit za chybná rozhodnutí nebo za nekvalitně odvedenou práci. Předpokládám, že tyto typy odpovědnosti budou specifikovány. Na základě smluvních ujednání jsou předpokládám zahrnuty pojistky a pak to bude otázka buď dohody, nebo sporu s dodavateli,“ řekl Kulhánek.
Systémy spuštěné v létě podle členů vlády vykazují 25 nesouladů se stavebním zákonem. Pochybení nastalo i při vypisování zakázky na jejich zřízení, konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a následně Krajský soud v Brně. To bylo také jedním z hlavních důvodů, proč se vláda rozhodla zanechat dalšího vývoje systémů a vytvořit novou zakázku. V současnosti ale podle Kulhánka nelze říct, zda dodavatelé ve své práci pochybili. „V momentě kdy nemáte kompletní a správné zadání postihující celou problematiku, tak i dodavatel, který odvede bezchybnou práci, neodevzdá systém, který funguje dobře,“ řekl.
Audit by měl být zpracován do konce letošního roku, nebo konce ledna 2025. Měl by realisticky zobrazit celý legislativní a technický vývoj. Na jeho základě by následně mohlo být jasné, jak mohl nastat současný stav digitalizovaných systémů a kdo měl na vývoji jaký podíl. A to bez ohledu na to, zda se jednalo o externí dodavatele, nebo lidi uvnitř ministerstva.
Na vývoji digitalizovaných systémů se například významně podílel Klán. Ten je podle Kulhánka slabým místem ve vývoji a přípravě stavebního řízení od jara. „Je to věc, kterou jsem načerpal ze všech front, když jsem sem (na MMR) vstoupil. Není to vůbec nic osobního proti Petrovi Klánovi, jenom si myslím, že ten člověk dostal na hrb nebo si sám vzal daleko víc, než mohl zvládnout. On je označován za nejslabší místo celého problému, se kterým se v současnosti snažíme popasovat,“ řekl Kulhánek.
Na ministerstvu v současnosti Klán dál pracuje, podle Kulhánka je ale pravděpodobné, že se změnami ve struktuře nastane personální změna ve vedení odboru digitalizace a informačních systémů. Ten by měl být následně součástí nově vznikající sekce věnující se informačním technologiím.
Současná vláda nestihne podepsat smlouvu ke stavebnímu řízení
Kulhánek si nemyslí, že současná vláda stihne podepsat smlouvu na dodání nového systému digitalizovaného stavebního řízení. Pokud pak příští vláda nepřijme řešení navrhované MMR, dodání hotového a otestovaného systému by se podle něj mohlo ještě oddálit. Kulhánek to uvedl v rozhovoru s ČTK. Volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzejde nová vláda, se mají konat příští rok. Nové systémy stavebního řízení by podle předpokladů nynější vlády měly být hotové a otestované do roku 2028.
Za mandátu této vlády se musí podle Kulhánka vytvořit procesní analýza na základě podnětů aktérů, kteří budou se systémem stavebního řízení pracovat. To bude odhadem trvat dva až tři měsíce. Na základě toho se poté musí vytvořit zadávací dokumentace pod dohledem externího administrátora. Ten by následně začal další zhruba tři měsíce dlouhý soutěžní dialog. V létě 2025 by mělo být připraveno zadání k vyhlášení soutěže a následně výběrové řízení.
O jednotlivých postupech chce Kulhánek informovat všechny poslanecké kluby tak, aby celý proces byl akceptovatelný i pro příští vládu. Garance, že příští vláda na základě připravovaného postupu bude na digitalizaci dál pracovat ale podle Kulhánka není.
„Jedinou garancí je širokospektrá shoda všech uživatelů budoucího systému, že funkce a procesy jsou se zadáním ve shodě. Nedovedu si ale představit, že pokud bude zadání stavebního řízení mít podporu všech aktérů, že proti němu někdo půjde,“ řekl. V současnosti se připravuje přechodné období, ve kterém bude možné používat pro vyřizování žádostí souběžné systémy využívané do 30. června a systémy současné. I toto řešení má podle Kulhánka podporu napříč politickým spektrem.
Celý systém digitalizovaného stavebního řízení by měl následně vyvíjet jeden dodavatel a neměl by tedy být dodáván po částech, jako to plánoval bývalý ministr Ivan Bartoš (Piráti). Zvlášť se bude vyvíjet Národní geoportál územního plánování. Na jeho dodání MMR uzavřelo zakázku již dříve. Byl ale také problematický a v mnoha případech podle uživatelů nefunkční. Dáno to podle Kulhánka bylo tím, že termín jeho dodání byl nerealistický, a systém tak nemohl být ani uveden v provoz. Dodání první část se následně odložilo z 1. července na prosinec.
Nově dodané systémy by se v základních funkcích neměly podle ministra lišit od současných. Rozdíl však bude například v uživatelském rozhraní, které je u současného uspořádání neintuitivní. Bude podle něj potřeba doplnit řadu funkcí potřebných pro stavebníky a úředníky a vytvořit vazba mezi jednotlivými částmi. Oproti současným systémům také musí být stabilnější a více propustné, řekl.
Současné systémy digitalizovaného stavebního řízení byly spuštěny 1. července a od začátku je úředníci a stavebníci označovali za nefunkční. Vláda ve středu proto rozhodla vypsat novou zakázku a současně umožnit používat původní systémy s těmi spuštěnými letos v létě. Kvůli špatně fungující digitalizaci byl odvolán z funkce ministra Bartoš, což vyústilo v odchod Pirátů z vlády.
Snížení rozpočtu MMR o 13 procent není dobrá výchozí pozice
Snížení rozpočtu MMR na příští rok o 13 procent není pro resort dobrá výchozí pozice, přidat by se měly peníze na národní dotační programy spojené s regionálním rozvojem a na cestovní ruch, uvedl Kulhánek. S ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) bude o rozpočtu dál jednat příští týden v úterý. Vláda schválila pro MMR celkový rozpočet na příští rok ve výši 13,3 miliardy korun.
Snížení peněz se podle Kulhánka dotkne například programu podpory a rozvoje regionů. Ten byl přitom podle něj dříve mezi samosprávami oblíbený. V letošním roce ale na program nebyla vyčleněna žádná částka a pro rok 2025 by zde mělo být 740 milionů korun z původně plánovaných tří miliard Kč. Program tak podle Kulhánka nemůže plnit funkci, kterou by měl.
Z programu se například financují menší stavby, které podle Kulhánka pomáhají zlepšit úroveň obcí a zároveň mohou být i další dobrou investicí do budoucna. Jednat se může o drobnější projekty, jako jsou mosty, komunikace či opěrné zdi. Jejich výstavba nebo obnova pak trápí zejména menší obce, pro které se vzhledem k jejich nižším rozpočtům jedná o finančně náročné projekty.
Kromě toho je ale podle ministra pro místní rozvoj potřeba také zjistit, zda rozpočet MMR pro rok 2025 v současné podobě umožňuje finanční spoluúčast na projektech podpořených z peněz Evropské unie, a umožňuje tak využít všechny evropské peníze.
Kulhánkovu obavu ze snížení výdajů pro příští rok zmírňuje fakt, že v rozpočtu není zahrnuto osm miliard korun na výstavbu dostupného nájemného bydlení. Tyto peníze ministerstvo financí po vzájemné dohodě přislíbilo postupně uvolňovat po zahájení přípravy konkrétních projektů.
Pokles výdajů ministerstva by nemělo mít žádný vliv na snižování personálu na ministerstvu, Kulhánek očekává, že v roce 2025 zůstane stabilní počet zaměstnanců. Nedotkne se také nijak peněz vyčleněných na obnovu regionů zasažených letos v září povodněmi. Ty by měly jít přímo ze státního rozpočtu, a řeší se tak s ministerstvem financí. MMR peníze na obnovu směřuje přes programy s názvem Živel. Jejich prostřednictvím se čerpají peníze jak na obnovu, tak také například na zajištění dočasného bydlení pro lidi, kteří po přírodní katastrofě přišli o domov.
Rozpočet MMR pro příští rok podle návrhu procentuálně klesne nejvíce ze všech ministerstvech. V přepočtu si oproti letošku pohorší o zhruba dvě miliardy korun. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) před koncem ve vládě řekl, že návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nezohledňuje potřeby MMR ve výši zhruba 8,8 miliardy korun. Také podle něj budou peníze chybět hlavně v podpoře regionálního rozvoje. Na spolufinancování evropských dotací chybí 860 milionů korun a na řešení některých provozních věcí 1,3 miliardy Kč.
