Pražské Letiště Václava Havla čeká období změn. Rozšiřovat se bude Terminál 2, z centra sem povede železnice, budovat se má i nová ranvej. Klíčovou roli v tom sehraje místopředseda představenstva Jiří Kraus. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o nedávných leteckých katastrofách i o loňských problémech s kufry. „Říct, že už se to letos nestane, by bylo nezodpovědné,“ uznává.
Během svátků se lidé mohli dočíst hned o několika leteckých neštěstích, v Jižní Koreji zemřelo při havárii 179 lidí. Jak takové události sleduje člověk, který sedí ve vedení Letiště Praha?
Na každém letišti platí, že bezpečnost je na prvním místě. Takže si samozřejmě po každé havárii zjišťuji podstatné informace a přemýšlím, jak na daném letišti zafungovaly všechny následné kroky.
Často mi lidé říkají, že sledují seriál Letecké katastrofy, ale je třeba říct, že z většiny zobrazuje nehody z minulého století a od té doby se letectví strašně posunulo. Ano, lidé si mohli v poslední době číst třeba o problémech Boeingů 737 MAX. Ale stále platí, že létání je nejbezpečnější způsob dopravy.
Jak je připraveno Letiště Praha, kdyby došlo k podobně tragické události?
Velmi dobře. Náš ředitel kvality, safety (bezpečnosti) a procesů Libor Kurzweil dokonce zasedá v evropských i světových safety komisích. Když je to potřeba, zasedá krizový štáb. Ten jsme měli zrovna před pár dny kvůli námraze. Máme zpracovaný havarijní plán, který po jednotlivých krocích přesně popisuje, co v takových případech dělat.
Máme i velice silný útvar hasičů. Když kapitán vyšle věži signál třeba o tom, že je problém s podvozkem nebo se někomu na palubě udělalo nevolno, tak oni do 45 vteřin opouští budovu a jedou na místo.
Jak často hasiči vyjíždějí?
Jednou, dvakrát denně. Většinou se to ale netýká letadel. Vyjíždějí například k úniku provozních kapalin z aut, k technickým závadám na pozemních prostředcích, k nehodám na přilehlých dálnicích, nebo když v terminálu čidlo zahlásí kouř.
Výjimečně jde i o výjezdy kvůli technickému stavu letadla, například když se kapitánovi rozsvítí nějaká kontrolka. Z velké části se jedná o chybnou indikaci, kdy kontrola ohlašuje něco, co je zcela v pořádku. I tak ale kapitán pro jistotu požádá přes věž o pomoc a hasiči ihned vyráží k letadlu. Vždycky jsem rád, když přijde SMS, že pohotovost končí a nic zásadního se nestalo.
Loni zažilo letiště krizových situací hned několik. Problémy s vydáváním kufrů, výpadek IT systémů… Byl to nejnáročnější rok vaší kariéry?
Z hlediska mimořádných situací asi ne. Mnoho let zpátky jsem zažil třeba rozsáhlý výpadek elektrického proudu po požáru trafostanice. K těm kufrům: je samozřejmě strašně nepříjemné, když někam přiletíte a nemáte kufry. Rád bych se za to cestujícím omluvil.
Na druhou stranu, když nastane zpoždění a za hodinu vám přiletí místo třiceti letadel čtyřicet, tak je to problém. Žádná handlingová společnost neplánuje své zdroje s třicetiprocentní rezervou. Znovu zdůrazňuji: nenechávejte si v zapsaném zavazadle léky, peníze a další důležité věci, může se to stát.
Takže může znovu nastat situace jako loni?
Samozřejmě se snažíme více hlídat přílety a odlety a mít nasmlouvaný personál v pohotovosti. Ale říct vám tady, že už se to letos nestane, by bylo nezodpovědné. Tím nechci nikoho strašit. Takové věci se dějí. Může se to opakovat, ale jsem přesvědčený, že už by to nemělo být v takovém měřítku.
- Místopředseda představenstva Letiště Praha. Je zodpovědný za centrální nákup a logistiku, ochranu životního prostředí, facility služby a správu budov.
- Na letišti působí od roku 1997, kdy přišel ze společnosti Poldi Kladno. Ze začátku měl na starosti elektro-energetické systémy a investiční výstavbu, dohlížel například na stavbu Terminálu 2. V představenstvu je od roku 2012.
Foto: Letiště Václava Havla Praha
V létě k moři, v zimě na lyže
Jaká máte očekávání pro rok 2025?
Letecká doprava pořád roste. Roku 2019 byla čísla historicky nejvyšší. Měli jsme skoro 18 milionů cestujících. Pak celé letectví dostalo ránu v podobě covidu. Očekávali jsme, že se na podobná čísla opět dostaneme až v roce 2026. Lidé ale nyní mají chuť víc cestovat, víc poznávat a víc si užívat. Takže se na předcovidová čísla dostaneme už letos a ještě je překonáme.
Takže letiště čeká rekordní rok?
Rok 2025 bude rekordní v celé historii. Čekáme zhruba 18,4 milionu cestujících. Což je o 600 tisíc více než v roce 2019.
Co k tomu hlavně přispívá?
Češi létají více – to je hlavní fenomén. Čím dál populárnější jsou zejména charterové lety. Také se vracejí dálkové lety. Co je pro nás ale velice zajímavé, je nárůst zájmu o lety v zimě. Loňský prosinec byl velmi nad očekáváním, překonal i rekordní rok 2019. Provoz v zimě je o deset procent vyšší než loni.
Spolupracujeme i s cestovními kancelářemi a ty zaznamenávají velký trend v tom, že lidé létají na lyže do ciziny. Naše ambice samozřejmě je, aby se zima co nejvíce blížila létu – z hlediska byznysu je výhodné, aby mělo letiště po celý rok podobný počet cestujících. Umožňuje to daleko lepší využití zdrojů, a to především personálních. Nyní je mezi zimou a létem velký výkyv.
Zvládne letiště nápor? Po covidu jste se potýkali s nedostatkem personálu.
Zvládne, samozřejmě. Během covidu odešlo asi 750 lidí. Dnes už je to ale o mnoho lepší a jsme na sezonu připraveni. V lednu spouštíme náborovou kampaň, sháníme hlavně lidi pro bezpečnostní kontrolu a celkově pozemní personál.
Letiště za 10 let: vlak, nový terminál i ranvej
Pojďme se podívat do budoucnosti. Když poletím na dovolenou z pražského letiště za deset let, co bude jinak?
Určitě budete mít víc možností, jak se sem dostat. Pevně věřím, že už bude hotové vlakové spojení s městem. Kompletní by mělo být kolem roku 2030.
Už po příjezdu do vlakové stanice budete mít možnost se zbavit zapsaných kufrů pomocí samoobslužného odbavení zavazadel, která pak po páse zamíří rovnou do třídírny. Vám zůstane jen palubní zavazadlo, a můžete si tak pohodlně projít obchody nebo si sednout do restaurace. Veškeré odbavení bude fungovat samoobslužně, zmizí fronty u přepážek, díky čemuž se cestující lépe rozloží v čase.
Velká modernizace čeká Terminál 2.
Ano, bude se v příštích letech rozšiřovat a bude nově sloužit letům v Schengenu i mimo něj, zatímco z Terminálu 1 se bude létat pouze do Schengenu (nyní je Terminál 2 určen výhradně pro lety do zemí Schengenu a Terminál 1 pro ostatní lety – pozn. red.).
Také odstraníme spoustu kroků, ze kterých mají lidé stres. Při kontrole už nebudete muset vyndávat tekutiny ani elektroniku. Nebudete už potřebovat palubní vstupenku, letištěm projdete pomocí technologie rozpoznávání tváře.
Musím také říct, že si čas před odletem trochu víc užijete. Nový Terminál 2 bude mít krásný interiér i skleněnou fasádu. Jako poslední zmíním, že za deset let by mohla končit stavba nové paralelní dráhy.
To je hodně staveb najednou, co to bude znamenat pro cestující? Budou muset jezdit na letiště v příštích letech dříve?
K určitému zhoršení pohodlí samozřejmě dojde. Vidíme to už teď poté, co jsme zbourali část mostu u letiště, který přestavujeme ze dvou na tři pruhy. I taková drobná úprava způsobila zácpy. Opravy ale rozložíme na několik etap a před každou budeme cestující důkladně informovat.
Každopádně, co se týče doby odbavení, příliš se nezmění. Oblast před terminálem se promění ve staveniště a při průchodu letištěm místo krásného koridoru s květinami někde uvidíte sádrokartonové příčky. Ale pořád bude platit, že je dobré se dostavit dvě až tři hodiny před odletem, to se nezmění.
Vozíme sem klienty restaurací, ne kebabu na rohu
Ne všichni rozšiřování letiště vítají. Na podzim se po letech znovu rozběhlo řízení k projektu stavby nové ranveje. To se nelíbí občanům a představitelům obcí v okolí ani ekologům.
U tohoto projektu jsem už dlouho a vždycky když nastane nějaký drobný krůček dopředu, tak se odpůrci vzbudí. Ano, problém je v tom, že hluk zasáhne novou část okolí. Ale zároveň se uleví hustě osídleným oblastem, přes které dnes letadla létají na vedlejší dráhu. Ta se s novou ranvejí zruší.
Rozumím, že se té menšině nelíbí. Ale trochu mi to připomíná fenomén NIMBY (anglická zkratka z „not in my backyard“, tedy „ne na mém dvorku“ – pozn. red.). Každý by chtěl letět z krásného terminálu a dobře fungujícího letiště, ale nikdo to nechce mít u sebe. Ale samozřejmě se o tom pojďme bavit, rád si s odpůrci sednu ke stolu.
Je třeba jim zdůraznit například to, že nejde jen o kapacitu, ale i o provozní spolehlivost a bezpečnost letiště. Dnes se hlavní a vedlejší dráha vzájemně křižují. To znamená, že když se něco stane v místě křížení, může být celé letiště mimo provoz. Tomu by paralelní systém zamezil.
Ekologické organizace zdůrazňují, že se zhorší kvalita ovzduší a že projekt odporuje Klimatickému plánu Prahy.
To si nemyslím. Dokonce ve spolupráci s Prahou připravujeme plány na to, aby byl náš provoz udržitelný. Ačkoli je pravda, že i na zastupitelstvech často slyším, že pořád jenom hlučíme. Nesmí se ale zapomínat na jednu věc. V roce 2008 k nám přiletělo 180 tisíc letadel. Loni jsme přepravili o třetinu víc lidí a letadel bylo 135 tisíc. Letadla jsou dnes větší a obsazenější, mají šetrnější paliva a vývoj v tomto jde stále kupředu.
Organizace Arnika také tvrdí, že rozšiřování letiště ještě zhorší situaci s overturismem. Praha je v létě přeplněná turisty, byty se mění na Airbnb.
Je třeba změnit skladbu lidí, kteří Prahu navštěvují. Z těch, co jenom oběhnou památky a zase zmizí, na bohatší turisty, kteří ve městě stráví více času a utratí více peněz. Ti využívají hotely, ne Airbnb. Chodí do restaurací, ne na kebab někde na rohu.
Musíme je sem ale samozřejmě nějak dostat. Já si myslím, že sem letadly vozíme spíše bonitní klientelu. Ano, samozřejmě jsou populární nízkonákladové lety, do budoucna ale plánujeme více dálkových letů, které pomohou sem tyto klienty dostat.
Do roku 2030 chcete dosáhnout uhlíkové neutrality. Jak? Letecká přeprava je jedním z nejvíce znečišťujících způsobů dopravy.
Vůbec nerozumím tomu, proč je letectví pořád bráno jako ten špatný, jako největší znečišťovatel. Z hlediska globálních emisí tvoří letectví tři procenta. A dvě třetiny z toho jsou lety nad 1500 kilometrů, které nemají alternativu v žádné jiné dopravě. Co se týče kratších letů, budu mít radost, když je do budoucna nahradí třeba vysokorychlostní tratě. Ty ale dnes jednoduše ještě nemáme.
Svou uhlíkovou stopu ale samozřejmě snižujeme. Vytváříme zelenou elektřinu, začínáme s výstavbou fotovoltaických elektráren. Přešli jsme poměrně razantně na elektromobilitu. Na letiště už skoro rok jezdí trolejbus.
Už od roku 2009 jsme spolu se zhruba 600 dalšími letišti součástí programu Airport Carbon Accreditation. Od té doby plynule snižujeme svou uhlíkovou stopu a nyní se snažíme vyvinout tlak na stakeholdery, aby to dělali také. Pro dopravce pořádáme soutěž Top Sustainable Airline, ve které kromě hluku a emisí sledujeme rovněž přístup aerolinek k udržitelnosti.
Rok 2030 za vás tedy platí?
Platí. Je třeba říct, že jde o uhlíkovou neutralitu s offsety (obchodovatelné jednotky, skrze které mohou společnosti kompenzovat svou uhlíkovou stopu, pozn. red.). Čistě uhlíkově neutrální chceme být do roku 2050. Tam už to bude složitější, věřím ale, že se to povede. Velkou roli v tom budou hrát udržitelná paliva SAF. Věřím, že se budou používat víc a víc.
To jsou ty nejdůležitější kroky pro to, aby se životní prostředí opravdu zlepšilo, ačkoli nesou nákladné investice. Žádný dopravce zatím nechce mít 70 procent SAF, protože by to prodražilo letenky. To je největší boj. Rozumně vymáhat v tržním prostředí dodržování těchto zásad.
Video: Novinář rok pracoval na letišti: Ani si neodskočíte. Kolaps s kufry se může zopakovat
Spotlight News – Jan Nevyhoštěný | Video: Oldřich Neumann, Tým Spotlight
