Situace Rusů žijících v rozpadajících se domech často ještě ze sovětských časů se s válkou na Ukrajině zhoršuje. Naději na přestěhování dusí sovětská mentalita úředníků i nedostatek dělníků a prudký růst cen stavebnin.
Od našeho spolupracovníka v Moskvě – V obležení sešlých věžáků se tísní dřevěné baráčky. Obrázek je to takřka poetický: nad střechami se vypínají ruské břízky, asfaltka je místy rozbitá natolik, že připomíná polní cestu. Poetika ovšem končí, jakmile vkročíte do libovolného z domů.
„Když se můj starší syn myl – měl štěstí, že stál právě u stěny – spadl na něho kus stropu. Tamhle je zalepená ventilace, aby k nám nemohly vlézt krysy. Protože krysy jsou naši stálí návštěvníci,“ popisuje Marija regionálním novinářům podmínky, v nichž se svou rodinou v Rusku žije.
„Ve stěnách byly díry, dovnitř nám foukalo. Tak se vzaly obyčejné dřevotřískové desky a udělala se taková provizorní oprava,“ ukazuje na dřevěné panely přitlučené ke stěně baráku další místní obyvatelka.
„Žádné opravy nepomáhají, všechno shnilo už před 20 lety. Tamhle mají ještě normální kuchyni, ale v našem domě je kuchyně čirá hrůza. Na některých místech je místo podlahy hlína. Stěny jsou podepřené ze tří stran, aby se dům nerozpadl,“ dodává k fotografiím, které se nedávno objevily na sociálních sítích, obyvatelka sousedního domu Rimma Olegovna.
Baráky hrůzy se nacházejí pouhých 20 kilometrů za ruskou metropolí ve městě Balašicha, prudce rostoucí aglomeraci čítající dnes více než půl milionu obyvatel. Na sklonku SSSR jich zde žilo takřka čtyřikrát méně. Sovětské dědictví zde ovšem zapustilo kořeny a lidi z něho jen tak nepustí. Z rozpadajících se domů ve čtvrti Olgino se obyvatelé měli odstěhovat už v roce 2017. Ale místní úřady teprve loni v létě slíbily, že se tak „určitě“ stane až v roce 2035.
Bída roste se vzdáleností od Moskvy
V Rusku přitom platí přímá úměra – čím dál od Moskvy, v tím horších podmínkách lidé žijí. V Čitě, 300tisícovém městě na ruském Dálném východě, stojí legendární desetipatrový panelový dům, který sovětští stavaři dokončili v roce 1989. Tehdy moderní bytovka měla drobnou vadu: kvůli teplu unikajícímu z domu začalo tát zmrzlé podloží. A panelák se postupně začal naklánět.
Když byla situace kritická, zoufalí obyvatelé na tuto skutečnost upozornili na sociální síti Instagram tamního gubernátora Alexandra Osipova. Ten jim na to opáčil, že barák je v pořádku a snímek má jen špatnou kompozici. V zabajkalské šikmé věži tak lidé žili až do loňského léta, než je tamní úřady přestěhovaly do náhradních bytů.
O městě Engels se dočtete, že jde o druhé největší město v Saratovské oblasti nacházející se v jižním Povolží. Do roku 1931 se nazývalo Pokrovsk, podobně jako významný logistický uzel na východě Ukrajiny, o jehož dobytí nyní usiluje ruská armáda.
Engels je v Rusku známý jako místo, kde se nachází jedna z největších leteckých základen na světě. Jsou zde umístěny ruské strategické bombardéry, které mohou nést jaderné zbraně. Na sociálních sítích se však toto město loni na jaře proslavilo kuriózní nehodou – žena se při návštěvě toalety u své známé propadla rovnou do sklepa.
„Jsem samozřejmě v šoku. V podlaze je díra, zřítila se do ní vana i záchod. Nyní je všechno pod vodou. Sklep je plný vody. Jsem z toho nesvá, je to velmi nepříjemná situace,“ řekla novinářům majitelka bytu.
„Místo podlahy zeje páchnoucí díra. Na zdech ale zůstal jakž takž přidělaný toaletní papír, polička se zubní pastou a kartáčky, a také kohoutek se sprchovou hadicí,“ popsali místo nehody žurnalisté. Místní úřady slíbily, že v letošním nebo v příštím roce bude dům zbourán a lidé přestěhováni.
Jedna kadibudka pro 130 rodin
A ještě jednou Čita a toaleta. Loni v březnu Lidová fronta, prorežimní hnutí simulující občanskou společnost, zveřejnila video ukazující, v jakých podmínkách žijí lidé v centru metropole Zabajkalského kraje. Jak popisuje reportáž, celkem 130 rodin v 16 domech přežívá jako ve středověku: nemají ani tekoucí vodu, ani toalety. A aby se ohřáli, musí topit dřívím.
Lidová fronta požadovala po místních úřadech, aby obyvatelům zajistily normální životní podmínky. Na video reagoval dokonce Alexandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru, ruské obdoby amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který svým podřízeným v regionu přikázal, aby se situací zabývali.
A koncem loňského roku se tamní obyvatelé skutečně dočkali. Na dvorku jim postavili jednu erární kadibudku.
To je pouze několik tragikomických příběhů z loňského roku. Problém takzvaného havarijního obydlí se totiž týká nemalého počtu Rusů. Jak vloni na jaře uvedl sám Bastrykin, v hrůzostrašných podmínkách žije více než milion obyvatel země. „Celkem bylo na začátku roku 2024 prohlášeno za havarijní 70 tisíc (obytných) budov. S rizikem pro zdraví a někdy i pro život v nich nadále žije více než milion občanů, z toho 333 tisíc se nachází v nevhodných podmínkách již více než pět let,“ uvedl šéf ruského Vyšetřovacího výboru.
Ve více než polovině případů do kategorie havarijního obydlí spadají budovy a byty postavené v letech 1940 až 1970. Zhruba desetina havarijních obydlí pochází ještě z dob před vznikem Sovětského svazu, je tedy starší než sto let. Sergej Pachomov, předseda Výboru pro výstavbu, bytové a komunální hospodářství ruské Státní dumy dodal, že v hrůzných podmínkách žije 1,3 milionu obyvatel a plocha havarijních obydlí roste cca o dva miliony metrů čtverečních ročně. Jako havarijní je přitom vedeno zhruba šest procent všech ruských bytovek.
V roce 2019 Kreml vyhlásil celostátní program na vystěhování obyvatel z havarijního bydlení do lepšího. Kreml to chtěl stihnout během šesti let. Což se nepodařilo. Mimo jiné i kvůli ruské agresi proti Ukrajině, která luxuje ruský státní rozpočet.
Ruský realitní armageddon
Od letoška mají platit nová pravidla. Podle ruského ministerstva výstavby lidé budou přestěhováni z havarijního obydlí, které jím bylo uznáno do roku 2022. Jedná se zhruba o 11,5 milionu metrů čtverečných obytných prostor. Lidé by si však měli připlatit z vlastní kapsy, pokud se budou stěhovat do lepšího, případně dostanou nižší finanční kompenzace od státu.
Situaci ovlivňuje i stav ruské ekonomiky drcené válkou a západními sankcemi. Vysoká inflace a úrokové sazby se odráží na mizivém prodeji a stavbě bytů. Šéf ministerstva výstavby Irek Fajzullin koncem loňského roku prohlásil, že více než 60 procent bytů, které se staví, se nedaří prodat. Podle odhadů ruských expertů se prodej bytů v letošním roce může propadnout meziročně až o 15 procent. Situace by měla kopírovat stav z loňského roku, kdy se kolaudace nových bytů snížila v meziročním porovnání o 16 procent.
Jenže se zadrhlo i stavebnictví. Marat Khusnullin, vicepremiér zodpovědný za výstavbu, se koncem loňského roku nechal slyšet, že dochází ke kritickému růstu ceny stavebních materiálů. Podle jeho slov od roku 2021 ceny stouply o 64 procent. A vláda, jak přiznává, nemá páky, jak bobtnání cen zastavit. Nemálo Rusů tak bude muset v rozpadajících se barácích děsu a hrůzy vydržet i nadále.
