Starosta Kadaně Jan Losenický (ODS) navrhl přejmenovat Ústecký kraj. Podle něj má region špatnou pověst a podepisuje se na tom i negativní vnímání krajského města – Ústí nad Labem. Naopak například Litoměřice by prý byly lepším symbolem. Na tom, že je třeba zlepšovat image kraje a Ústí nad Labem jako krajské město dlouhodobě stagnuje, se v Událostech, komentářích shodli i se senátorem a historikem Martinem Krskem (za SEN 21).
K zamyšlení nad přejmenováním Ústeckého kraje vyzval Losenický na sociální síti minulý víkend. Ústecký kraj podle něj u většiny českých občanů evokuje chudobu, beznaděj a ztrátu kontroly. Ústí nad Labem je prý krajským centrem z historické náhody a zbytkového pragmatismu a pojmenovat kraj po Ústí znamenalo vystavět celou značku na slabém pilíři. V příspěvku Losenický naopak vypíchnul Litoměřice.
„Na začátku to byl jen takový nedělní příspěvek na sociální sítě. To, že se z toho stane ‚virál‘, jsem netušil. Ale ujistil jsem se, že náš kraj je plný lokálních patriotů,“ řekl Losenický v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. Bylo to podle něj vyhození nápadu, který se uchytil.
„Jako historik musím říct, že pan starosta reflektoval minulost. Tradici, kterou region má. Litoměřický kraj byl krajem, do kterého spadaly ostatní lokality už od třináctého století. Vývoj ale potom vyprofiloval jiné město jako hospodářské a politické centrum, což bylo Ústí nad Labem“ řekl Krsek.
Nápad Losenického vnímá pozitivně, jako provokaci, která přitáhla pozornost na region a ukázala, že je snaha změnit jeho image. „To řešení ale musí přijít z jiné strany. Zlepšovat image toho jména musí představitelé regionu. Zrovna Kadaň je dobrým příkladem, že se to daří. To město vzkvétá,“ poznamenal Krsek.
„Je tady takový fenomén, Ústecký kraj má spolu s Moravskoslezským nejvíce velkých měst z první pětadvacítky v přepočtu na území. Tady není jedno centrum ale síť podkrušnohorských metropolí,“ poznamenal Losenický. Uvědomil si prý proto, že pojmenovat kraj po menším městě, jako Litoměřice, by nebylo vhodné.
Zamyslel se proto i nad tím pojmenovat jej podle jiného zeměpisného názvu, například Krušných hor. „Takhle v roce 2008 postupovali Sasové, když dělali svoji reformu, a sdružovali okresy do jakýchsi krajů. Kraj pojmenovali podle Lipska nebo Zhořelce. Tam, kde nebylo centrum, kraj pojmenovávali podle toponym významných pro kraj. Naše partnerské město Aue je v Erzgebirgskreis, což je vlastně Krušnohorský kraj,“ vysvětlil.
Stagnace Ústí nad Labem
„Bohužel Ústí nad Labem jako krajské město dlouhodobě stagnuje, jeho politická reprezentace nemá vizi, kterou by dokázala zlepšit jméno našeho kraje,“ dodal senátor. Název Litoměřický kraj by ale u něj neprošel. „Je to vracení se do doby, která už není a nereflektuje tu aktuální hospodářsko-politickou situaci,“ dodal.
Podle statistických údajů má Ústecký kraj ze čtrnácti krajů nejhorší naději na dožití, nejvyšší úmrtnost na rakovinu a nemoci oběhové soustavy. Má také největší nezaměstnanost a nejmenší počet podnikatelů na počet obyvatel.
„Je to i o společenském klimatu, to tvoří i hrdost na to místo. Změna názvu kraje nevyřeší problémy, ale je to jeden z pilířů,“ poznamenal Losenický.
„Místo formuje vztah člověka k němu. Náš region je zajímavý, má velký potenciál, je syrový, neobjevený. Kdo vyznává tyto hodnoty, najde si vztah k tomuto regionu,“ poznamenal Krsek.
Otázka slučování
Co se týče možnosti sloučení, podle Krska to může obecně prospět krajům i obcím. „Sloučení s Libereckým krajem je už historicky vyzkoušené, ale blíže máme ke Karlovarskému kraji, s ním tvoříme v rámci větších regionálních celků takzvaný Severozápad. Ale řekl bych, že tohle není cesta,“ poznamenal. Region podle něj potřebuje pomoc celorepublikovou, aby se smazaly regionální rozdíly, a legislativu, která by řešila například obchod s chudobou.
Přejmenování krajů už Česko zažilo v roce 2001. Kraj Brněnský byl přejmenován na Jihomoravský, kvůli tomu, že název byl vnímán jako příliš úzce spjatý pouze s městem Brnem a nepostihoval celý region. Jihomoravský kraj lépe vyjadřoval rozsáhlejší území. Stejně tak se přejmenovaly kraje Jihlavský na Vysočinu, Budějovický na Jihočeský a Ostravský na Moravskoslezský.
