Aktual.: 4.12.2024 17:31
Praha – Křivoklátsko se může stát v příštím roce pátým národním parkem Česka. Návrh ministerstva životního prostředí dnes podpořila vláda, informoval novináře po jednání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení Sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO).
Ochranu přírody považují za dostatečnou, vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Varují i před omezením práv nejen místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny. Podle Hladíka však jiní starostové vidí v záměru nové možnosti a výzvy.
Dnes také zopakoval, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Zamýšlený národní park má podle Hladíka zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Nyní ještě pokračují soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí.
Návrh čelí kritice zejména místních obyvatel, obcí a některých podnikatelů. Vyhlášení národního parku umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny, vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Zároveň existují obavy z toho, že vyhlášení národního parku kvůli přísnějším pravidlům bude mít vliv na turistický ruch a podnikání v regionu.
Řada starostů dlouhodobě upozorňuje na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti. Proti záměru je i svazek 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí. Naopak ekologické organizace, jako je například Hnutí Duha, návrh vítají.
V Česku nyní existují čtyři národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny zavádí také změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů.
Vláda dnes také svým nařízením vymezila novou ptačí oblast v západní části Krušných hor, chce tam posílit ochranu tetřívka obecného a sýce rousného. Ptačí oblasti vznikají na základě evropského práva a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. V Česku jsou ptačích oblastí čtyři desítky, zaujímají plochu zhruba devět procent rozlohy ČR.
Ekologové vítají, že vláda přijala návrh zákona, který vyhlásí NP Křivoklátsko
Ekologové vítají, že vláda dnes přijala návrh zákona, který má zvýšit ochranu přírody, posílit biodiverzitu a vyhlásí Národní park (NP) Křivoklátsko. ČTK to řekli zástupci Hnutí Duha, sdružení Calla a Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Podle ředitele kanceláře ČSOP Petra Stýbla se většina pozornosti upínala k vyhlášení národního parku, i když návrh řeší důležitější otázky týkající se ochrany přírody. Záměr vyhlásit NP naopak dlouhodobě kritizují obce sdružené ve Svazku obcí Křivoklátska.
„Připravovaná a dnes vládou schvalovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny řeší z našeho pohledu mnohem významnější témata, než je vyhlášení NP Křivoklátsko. Samozřejmě jeho vyhlášení vítáme. Ale byla by škoda, kdyby v důsledku poněkud hlučných odpůrců parku spadla pod stůl i celá novela včetně zásadní modernizace druhové ochrany,“ řekl Stýblo.
Hnutí Duha uvedlo, že vnímá vyhlášení NP Křivoklátsko jako zásadní milník v ochraně české přírody. Křivoklátsko je podle něj oblastí s unikátní přírodou a největším přirozeným lesním komplexem v Česku, kde hnízdí více než 120 druhů ptáků a žije mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů.
„I když z hlediska prostorových nároků jde o malý krok, má nesmírný význam jako signál, který, jak věříme, odstartuje proces ochrany dalších cenných území a podpoří rozvoj biodiverzity,“ řekl expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí Duha Jaromír Bláha.
S navrhovanou novelou nesouhlasí starostové Křivoklátska, kteří ochranu tamní přírody považují za dostatečnou. Vyhlášení národního parku nesplňuje podle nich zákonné náležitosti. Obávají se, že omezí práva místních obyvatel, třeba ohledně přístupu do krajiny a cestovního ruchu v oblasti.
Hnutí Duha uvádí, že na území Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků. Domov tam mají desítky ohrožených rostlin a živočichů. Mezi vzácné druhy patří například čáp černý, výr velký nebo brouk roháč obecný.
Zamýšlený národní park má zabírat 105 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblast. Šlo by o pátý národní park v Česku. V Česku nyní existují čtyři národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko a Krkonošský národní park. Pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu.
Způsob prosazování NP Křivoklátsko není podle Svazku obcí Křivoklátska v pořádku
Způsob prosazování Národního parku Křivoklátsko není podle Svazku obcí Křivoklátska v pořádku. Vláda dnes podpořila návrh ministerstva životního prostředí, aby se přibližně šestina současné chráněné krajinné oblasti (CHKO) stala národním parkem. Podpora vlády starosty nepřekvapila, ale budou proti jeho vyhlášení bojovat dál, například komunikací s poslanci i výbory. ČTK to dnes řekli starostka obce Karlova Ves a předsedkyně svazku Iveta Kohoutová a za iniciativu Otevřené Křivoklátsko Jakub Majer.
„My to bereme na vědomí, nicméně mě to mrzí. Myslím si, že řízení nesplňuje zákonné parametry,“ uvedl Majer. Poukázal například na pokračující soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí. Zmínil také legislativu, která definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů. Křivoklátsko vzniklo především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů.
Lidé mohou mít podle Majera rozmanité názory na způsob ochrany přírody, ale neměly by se podle něj šířit polopravdy.
Podle Kohoutové nejsou informace ministerstva o dopadech vyhlášení národního parku dlouhodobě úplné a lepší ochranu přírody nezaručí, stav ekosystémů je podle odborníků v CHKO dobrý. Naopak bude znamenat další zásadní náklady pro stát, navýšení administrativy, omezení pro místní obyvatele a rizikem je i nárůst turismu, který je už nyní v regionu podle řady starostů na hranici únosnosti, řekla.
Do Svazku obcí Křivoklátska patří 28 obcí z regionu, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11.300 lidí.
