Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

„Lidé dnes v Gaze nepřežívají. Ti, které nezabijí bomby a kulky, umírají pomalu,“ uvedl vedoucí gazánského úřadu OSN pro humanitární záležitosti Jonathan Whittall.

Izraelská vláda svůj postup hájí tím, že blokáda je jediným způsobem, jak přinutit teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbylá žijící rukojmí a předalo pozůstatky těch, kteří v zajetí zemřeli. Soud v Haagu označila za „cirkus“, jehož cílem je zbavit židovský stát práva na obranu.

„Jasné důkazy ukazují, že pod vedením OSN a jejího generálního tajemníka zaměstnávala (agentura OSN) UNRWA teroristy, kteří se aktivně účastnili masakru ze 7. října (2023),“ prohlásil izraelský ministr zahraničí Gideon Saar.

Právě OSN spolu s Palestinci podnět k soudu v Haagu podala. Podle organizace se zásoby jídla v Pásmu Gazy velmi rychle tenčí. Izrael na to namítá, že 25 tisíc kamionů s humanitární pomocí, které se tam dostaly před blokádou, zneužili teroristé z Hamásu k tomu, aby obnovili své vojenské schopnosti.

Více než pětina těhotných žen trpí podvýživou

OSN uvádí, že pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu Gazy trpí podvýživou. Pětina dětí, které se v Pásmu Gazy narodily během února a března, poté přišla na svět předčasně nebo s komplikacemi spojenými s podvýživou. Nemocnice navíc nedostávají ani léky.

Jasmin Siamová, která v polovině dubna prožívala sedmý měsíc těhotenství, žila v uprchlickém táboře v Chán Júnisu ve stanu odkázaná na konzervy. Pořádné jídlo měla naposledy koncem února. Dne 2. března navíc začala izraelská blokáda.

„Není ovoce, není maso, nejsou ryby. Nejsou ani mléčné výrobky a sýry. Nic, co by mohlo pomoci těhotné ženě,“ popsala na začátku dubna situaci Jasmin. V noci pocítila bolesti, ale kvůli strachu z bombardování a střelby se do nemocnice dostala až po rozednění.

„Trápí ji vážný zánět, jeví příznaky předčasného porodu. Možná kvůli tomu všemu nakonec o dítě přijde,“ informovala gynekoložka Arwa Bištahová. O den později Jasmin skutečně porodila mrtvého syna, její manžel ho odvezl rovnou na hřbitov. „Jsem vyčerpaná a velmi smutná. Čekala jsem na něj každý den, každou hodinu,“ uvedla Jasmin.

Spolupracovník Lékařů bez hranic upozornil na nedostatek vody

Farmaceut a spolupracovník Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček, který v Gaze působil minulý rok od února do března, v pořadu Horizont ČT24 upozornil, že „žádná nemocnice v Gaze nefunguje na sto procent a téměř všechny jsou za hranicí kapacity, co se týče množství pacientů, kteří tam mohou být“.

„Poslední zprávy Světové zdravotnické organizace hovoří o tom, že je v Gaze zhruba dvanáct tisíc pacientů, kterým velmi omezená zdravotní péče nestačí a potřebovali by zdravotnickou evakuaci,“ uvedl Havlíček s tím, že mezi těmito pacienty je téměř pět tisíc dětí.

Havlíček také zmínil, že v Pásmu Gazy není z čeho vyrábět elektrická energie, což má za důsledek chybějící pitnou vodu. Kombinace nedostatku potravin a vody je podle něho především pro vyvíjející se děti u těhotných žen obrovský problém. Společně s těhotnými ženami jsou tak tyto dvě skupiny nejvíce ohrožené, dodal.

Podíl.
Exit mobile version