Evropa čelí logistické výzvě. Přesun statisíců vojáků a vojenské techniky ze strategických přístavů na západě kontinentu k východním hranicím Evropské unie by dnes trval až 45 dní, píše Financial Times. Staré mosty, odlišné železniční rozchody i byrokracie brzdí rychlou reakci. Brusel proto připravuje „vojenský Schengen“ a chystá modernizaci klíčové dopravní infrastruktury.
Evropské státy jsou kvůli bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska i měnící se geopolitické roli Spojených států nuceny měnit svůj přístup k dlouhodobě podfinancovaným armádám. Problém však nespočívá pouze v nákupu nových zbraní nebo v navyšování výrobních kapacit, ale i v tom, jak armády v případě konfliktu rychle přesunout na východní frontu.
Britský deník Financial Times uvádí, že podle odhadů evropských představitelů by dnes přesun armády ze strategických přístavů na západě Evropy k hranicím Ruska či Ukrajiny trval přibližně 45 dní. Taková operace by podle analytiků zahrnovala kolem 200 tisíc vojáků, asi 1500 tanků a více než 2500 dalších obrněných vozidel přepravovaných ze Spojených států, Kanady a Velké Británie přes evropský kontinent.
Nepropustné tratě i silnice
Současná unijní infrastruktura to však příliš neumožňuje. Evropské standardy pro maximální rozměry nákladních vlaků jsou příliš úzké na to, aby vojáci se svým nákladem bezpečně projeli pod posty a tunely. V roce 2022 tak například Francie po začátku ruské invaze na Ukrajinu nedokázala dopravit tanky do Rumunska nejkratší pozemní cestou přes Německo a musela je poslat lodí přes Středozemní moře.
Dalším problémem je náklon kolejí a jejich rozdílný rozchod v Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko proto pracují na projektu Rail Baltica v hodnotě nejméně 24 miliard eur, který má jejich železniční tratě plně integrovat do evropské sítě. Projekt však provázejí potíže a opožďuje se.
Podobné potíže nastávají i při přesunu armádní techniky ze Španělska a Portugalska, které rovněž používají odlišný rozchod kolejí.
Výrazné úpravy jsou nutné také na silnicích, a to zejména v Německu, které kvůli své poloze a přítomnosti téměř 40 tisíc amerických vojáků představuje klíčový článek logistické sítě. Napříč EU bylo označeno zhruba 2800 „kritických míst“ infrastruktury, které bruselská administrativa zredukovala na 500 projektů s vysokou prioritou.
„Vojenským Schengenem“ proti byrokracii
Problém ovšem nepředstavuje jen stránka technická, ale i byrokratická. V případě přesunu na východ by totiž vojska projížděla státy, které nejsou ve válce. Armády by tak musely dodržovat celní předpisy nebo například zákony o pracovní době řidičů kamionů.
Apostolos Tzitzikostas o investicích EU do infrastruktury | Video: X/tzitzikostas
EU proto pracuje na návrhu tzv. vojenského Schengenu, který by sjednotil roztříštěná pravidla a umožnil rychlejší přesun spojeneckých sil. Financial Times píše, že ambiciózní plán má snížit dobu přepravy ze 45 dní na tři až pět dní. Podle agentury Reuters má Evropská komise již ve středu předložit dokument, který navrhuje „přednostní přístup ozbrojených sil k infrastruktuře, dopravním prostředkům a základním službám“.
Ve snaze urychlit modernizaci se přitom evropské vlády obracejí i na soukromý sektor. Německý Bundeswehr letos podepsal kontrakt v hodnotě 260 milionů eur se zbrojařskou skupinou Rheinmetall, která má poskytnout podporu konvojům projíždějícím zemí – od postelí a jídelen až po servisní centra pro tanky.
Evropský komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch, Apostolos Tzitzikostas, v červenci uvedl, že plán vojenské mobility bude doplňovat dohodu členských států NATO o navýšení obranných výdajů na pět procent HDP, z čehož 1,5 procenta má směřovat do bezpečnostní a obranné infrastruktury. Evropská komise ve svém návrhu rozpočtu na období 2028 až 2034 plánuje vyčlenit na vojenskou mobilitu 17 miliard eur.
